Eštebák

Mladý zamilovaný pár z jednadvacátého století, se nějakou nešťastnou náhodou dostal do normalizačních let v Československu. Doby plné podrazů, celospolečenské paranoii, sestřelování malých letadel s plačícími dětmi a divokých sexuálních radovánek. Tedy alespoň podle tvůrců to tak nejspíše bylo, víte? Milí teenageři. (02.11.2015)

Mohlo to být velmi zajímavé téma. Místo toho vznikl zdlouhavý film, který misty působí hodně nudně. Nepotřebuju , aby byl film špionážní jízdou od začátku do konce, kdy akce střídá akci, ale chci, aby tam bylo něco, co mě dokáže zaujmout a přinutí k zamyšlení. V tomhle případě tady nic takového nebylo. Abych řekla pravdu, tak Mádlova postava mi byla ukradená a nakonec mi bylo úplně jedno, jak to s ní dopadne. Ondřej Vetchý dokáže zahrát všechno, proto je to pro mě Pan herec. Ovšem tady jeho postava byla nevyužitá a působila děsně škrobeně. Když to vezmu kolem a kolem, tak nejzajímavější postavou byl Jan Budař. Z něho se mohla rozvinout parádní svině, která po pádu komunismu na stopro převlékla kabát. Ovšem to jsou jen pouhé dohady. (30.11.2012)

Zas raz sa potvrdila slabá stránka slovenských filmov, nad ktorou sa snáď v každom filme pozastavujem. Niektorým postavám sú do úst vkladané také vety, ako keby boli na recitačnej súťaži Hviezdoslavov Kubín, pričom to celé vyzerá nedôveryhodne a umelo, samotní (niektorí) "herci" celkovú "neautenticitu" ešte prehlbujú. Napr. taký Martin Geišberg je sympaťák, aj ako spevák OK, ale nie je to herec. Tak isto niektoré časti príbehu ostali akoby nedokončené, nedopovedané (napr.fotky..) Aby to nevyzeralo, že len frflem...Eštebák je v rámci "dobových filmov" dielkom, ktoré si zaslúži pozornosť a ako celok sa mi určite viac páčilo ako nepáčilo.:) (05.02.2013)

Konfident se dá snad nejlépe charakterizovat spojením "další z řady". Další z řady filmů, které se snaží o reflexi naší komunistické minulosti. Česká polistopadová kinematografie v této reflexi dost selhala a jakoby se to snažila poslední roky nějak dohnat. Přitom paradoxní je, že zdaleka nejlepší filmy na toto téma vznikly v době, kdy jsme ještě byli sovětským protektorátem. Konfident patří spíš mezi průměrné; nedá se srovnávat se strašlivým Klíčkem, ale je viditelně slabší než nedávná Pouta. Jeho největší slabinou je scénář, který je plný šablon přejatých z učebnic dějepisu pro základní školy, nepřesvědčivých vztahů i motivací a komunisticko-reflexivních klíšé. Estébáci i disidenti jsou zde vykresleni tak, "jak se to má dělat" - tj. neoriginálně, tupě doslovně, edukativně (viz např. Goldflamovo doslovné vysvětlení zkratky RVHP). Ne že by film neukazoval, jak to doopravdy bylo; selhává ale v uměleckých měřítcích - ukazuje estébáky, disidenty i vpád sovětských vojsk učebnicově a bez kontextu, zato s přemírou snadno identifikovatelných symbolů (radio Luxembourg, prominentní disidentský spisovatel, vlasatý volnomyšlenkář - Bylo by také zajímavé udělat sestřih scén zobrazujících vpád vojsk v osmašedesátém, jak se objevily ve všech polistopadových filmech a seriálech... Tento moment našich dějin je natočen vždy jak přes kopírák a otázkou je, proč ho tam ti filmaři vlastně pořád cpou?) Naprosto nepřesvědčivý a nedostatečný je důvod, proč se Adam rozhodne tak, jak se rozhodne. Vůbec nevidíme, že by se snažil situaci řešit jiným způsobem - prostě hned jde a podepíše. Vzhledem k jeho povaze, soukromému životu a následným výčitkám působí tento automatismus poněkud nekonzistentně. Zajímavé je, že Adam s Evou vůbec nemluví o svých rodičích (zvlášť Eva o svém otci, který emigroval). Zvláštní je též scénáristovo nakládání s onou inkriminovanou nahrávkou velitele Dravce (objeví se pouze 2x a pokaždé s inženýrskou přesností tak, "jak by měla" - a pozorný divák od první minuty ví, kdy se objeví...). Pozoruhodné také je, že naprosto nikdo si nevšimne Adamových sabotážních pokusů. Naopak velmi dobře Konfident nakládá s detaily - zobrazení umakartové každodennosti je efektní a práce s jemnými technickými detaily i velmi efektivní; ale tíseň, kterou by divák zřejmě měl pociťovat, to nijak zvlášť nezvyšuje. Film určitě není nudný a není ani blbý, ale těžko se ubránit dojmu, že za např. tématicky podobnými Uchem a Životy těch druhých zaostává o několik kol... (12.07.2012)

Pořád je to film o tom, jak se vyrovnat s komunistickou minulostí, s práskačstvím a prospěchářstvím, je to do jisté míry celkem očekávané ve svém průběhu, ale na druhou stranu je to snímek, který zdobí dobré herecké výkony, kdy Vetchý tu skvěle hraje neskutečnou svini, pozitivní je i zaměření jen na několik postav a určitá malost filmu. (03.08.2017)