Eštebák

Ak toto má byť prvý slovenský film o komunistickej minulosti, tak to aby sa tu radšej už nič netočilo. Dalo sa čakať, že AVF tu vznikne na to, aby ho tunelovali ľudia o talente predavačov vo fastfoode. Téma? To je jedno! Hoci aj Eštebáci! Si predsa etablovaný umelec (natočil si Cinku pannu), tu máš 15 mega! Nezabudni z toho čo najviac ušetriť! Vracať to samozrejme nemusíš. Tvorca sa zamyslí. Nuž akoby sme to spravili? POUTA, OBČIANSKY PREUKAZ, ŽIVOTY TÝCH DRUHÝCH, PELÍŠKY a reklama na mobilného operátora dokopy. Obsadíme tam Mádla! Aj Vetchého a Budařa! Tých majú ľudia radi! Zo dve trtkačky tam treba napísať. Jój a vtipov o komunizme ja poznám, všetky ich tam nasúkajme, ako Zdeňek, ten to vie! A titulnú pesničku nech spraví Tomi Popovič (Karel Gott ju robil k Cinke Panne, nech si odpočinie.)............ Nekorektný, za vlasy pritiahnutý, ultragýčový, meštiacky blud, na ktorý budú do kina naháňať reklamami na mobilného operátora zblbnuté deti, aby si odžili svoje dve minúty nenávisti voči sviniam komunistickým. A človek, čo to spáchal bude ešte adorovaný ako národný umelec. Komunizmus nie je to o čom ten film hovorí, tento film a jeho výroba je komunizmus. (24.05.2012)

Celospolečensky tak důležité a citlivé téma a přitom tak prvoplánově sepsaný scénář a tak neumělá forma, že o nějaké reflexi bolavé komunistické minulosti tohoto (českého i slovenského) národa nemůže být ani řeči. Ono to spíš vypadá naopak, totiž že režisér Juraj Nvota natočil průhlednou propagandistickou antikomunistickou agitku, tak hloupě je naspaný scénář Konfidenta. Scenárista Lubomír Slivka chtěl patrně ukázat, že ani normalizace nebyla obdobím černobílým, scénář však sesmolil tak toporně, že mu z něj povstal obraz doby propagandisticky zabarvený, další z upocených příběhů o tom, jak mladý uvědomělý člověk vstoupil do systému s ideálem napravit ho zevnitř, když se mu to nepovedlo, tak celý systém ve stylu agenta Bonda přelstil, navíc Slivka zkombinoval osudy malého omezeného okruhu postav do neuvěřitelného propletence, takže dějiny slovenské StB se odehrávají na jednom patře jednoho paneláku. Uf. Žánrově jde pak o další připitomělou tragikomedii (nebo spíš pokus o ní), Konfident si ale spíše říkal o něco ve stylu Špačkových Pout, takhle je to neuvěřitelná selanka. Nepomohou ani osvědčení čeští herci (Vetchý, Budař), v podstatě nemají co hrát, Jiří Mádl v titulní roli pak neobstál vůbec, tohle byl herecký part do nějakého úplně jiného filmu... (04.02.2013)

Já sice oceňuju, každej snímek a snahu ukázat tehdejší dobu ve skutečným světle rudýho teroru pachanýho na vlastním národě, ale tohle přece nemůže projít a stavět se to na stejnou uroveň podobně založeným snímkům z let minulých. Jedná se mě především o nesmírnou dějovou naivitu, ta největší mně čekala při závěrečným objevu, vždyt to a nejen to (Míši ulet, chování "chartistů" na zahradě, atd, atd ) bylo až k smíchu, tohle by nedokázal vymyslet ani Baron prášil po láhvi vodky. Film měl naštěstí i svý silné momenty, především Budařova postava, byla přesně ta, na které rudej režim založil svou existenci. Vůbec, pokud bych měl něco z filmu pochválit, tak to byly herecké výkony, hrozně se mně krom páně Budaře, líbila Míša Majerníková a to jak jako holka, tak jako herečka, Ondru Vetchýho mám rád, on má takovej svůj hererckej styl kterej mě sedne ať hraje co hraje, ale třeba s Kaiserova majora ve filmu Pouta šel mnohem větší strach. Celkově jsem rád, že jsem tenhle film viděl, ale že bych ho doporučoval jako ukázku toho jak to tady kdysi fungovalo, tak to teda ani omylem, od toho tady máme jiný majstrštyky. (10.07.2012)

„Kto súhlasí s hriechom, žije v hriechu.“ Veľmi dobré. Kvalitný scenár, plno dobrých hereckých výkonov (aj od hercov, ktorí obvykle zvyknú bývať dosť otravní, nudní, nezaujímaví a neoriginálni) a veľa silných momentov, scén a nápadov. Scenár mrazivo vystihuje tú temnú dobu, kedy vám vysoko postavení súdruhovia mohli zničiť život len preto, že sa im chcelo. A vy ste voči nim boli absolútne bezmocní. Len ten koniec je taký nejaký... čo ja viem. Časť filmu sa nakrúcala v Čachticiach. Juraj Nvota (Muzika) je veľmi dobrý režisér, ktorý ak má k dispozícii vydarený scenár, je schopný nakrúcať drámy v podstate na svetovej úrovni. „Keby něco... tak nic.“ (22.08.2017)

Český alebo slovenský film odohrávajúci sa pred rokom 1989 spoznáte podľa toho, že ich tvorcovia sa vyhýbajú veľkým celkom miest a dávajú prednosť interiérom. Nemajú totiž prostriedky na to, aby vyvolali dobovú atmosféru inak, ako nábytkom a starým autom pred fasádou domu, ktorý skoro nikdy nie je zaberaný v celku. AK by kamera švenkla o 5 stupňov doľava alebo doprava, zbadali by sme dnešok. Ale ako píšem, ako výčitku to brať nemôžeme. Problém je v tom, že na rozdiel od nemeckých a východných tvorcov všeobecne nedokážeme (režiséri ani scenáristi) vyvolať podobné emócie, o katarzii nemôže byť ani reč. Je to škoda, pretože scenár Eštebáka je veľmi slušný, má zopár zvratov a výbornú pointu. Mádl hlavnú úlohu zvláda s prehľadom. (24.11.2014)