Polski film

Jeden známý mi řekl, že na tohle mám určitě do kina jít, že je to jako český Inland Empire. Měl pravdu. Patří k tomu i skutečnost, že je to ryze lokální, a tedy nepoměrně menší fokusem i záběrem, i s tou ryze českou transpozicí do mnohem sžíravější, žertovnější roviny, s českým překladem existenciálních hrozeb a zla, a mnohdy i uhýbáním před nimi, do komična. *** Všechny jízlivosti v tomhle filmu míří do černého, vůči Polákům, Polkám, Čechům, idejím i individualitám, vůči tvorbě a reflexi, vůči tvorbě a sebeklamu. A stejně jako v Inland Empire se tu postavami dá propadnout do obojího hodně hluboko, o několik interpretačních a existenčních rovin. *** A záleží jenom na vás, jak mocně vám u toho vedle smíchu i zatrne, a jak vás ta kombinace nadchne. *** Například celkem ještě bezbolestný, humorný fakt, že Budař tady opravdu hraje sám sebe (pomyslné: "já ti Budaře zahraju líp, než by to Budař dokázal sám?" - 1:1:1 ?), mě totálně rozešťastnil, protože výmluvně dokazuje, jak výborný je to herec (kdo viděl Sto roků kobry, nepochybuje), a zároveň trefně komentuje, jak chabě je na tom s charakterovými kvalitami a sebereflexí. *** Myslím si víc a víc, že režisér je na domácí poměry génius, zvlášť když za posledních pár desetiletí dva ze tří dobrých českých filmů jdou na jeho vrub. (Třetím jsou Špačkova Pouta.) A jestliže Protektor byl snímek plnokrevně světový, který mohl vzniknout kdekoli a v kterémkoli jazyce, Polski film je plnokrevně národní a nepotřebuje si hrát na nic jiného, což je jinak jedna z podstatných vad na "kráse" ostatních tzv. novodobých českých snímků, mnohem méně sebevědomých. **** Jedna věc se ale odpustit nedá ani tu, že přes veškerou vybalancovanost film končí komicky, absurdně, odlehčeně, vtipem na úkor existenciálního závaží - po všem tom chození po palčivě ostré hranici tu najednou chybí vážné vyústění, onen "přesah", o kterém se žertuje, ale který se pouhými vtipy nedá zakecat. Najbrt to hezky rozehrál a byl to živý, energický a zajímavý zápas, bylo každou vteřinu na co se dívat, nepřetržitá řada proměněných šancí do branky vážna i humorna, jen tu rozhodující branku nevsítil - ale ovšem zhola nic nebrání si i tohle vysvětlit jako finální jízlivost na adresu naší národní povahy. *** PLUS: Světu se vyrovnají i veledlouhé titulky v českém podání, kde nechybí uvedeny např. Sestry Medvědy, ostřiči či mikrofonisti, a za pozornost stojí také dlouhý výčet instrumentů, na které hrál Petr Marek. *** A ano, Midi Lidi tradičně zajistili velice netradiční a naprosto výtečný soundtrack, což je dvojnásob dobře odvedená práce, protože hudební linka se plnohodnotně podílí na scénách a často právě ona jim už předem uděluje satirický tón. (05.09.2012)

Tohle prostě ne. Nesedí mi humor těchhle pánů a nesedí mi ani koncepce celého filmu. Jako líbí se mi, že tu je snaha zkusit něco jiného, což nám celkem obecně jde, ale tohle prostě není můj šálek čaje a já nebudu hodnotit to, jak byli chlapci sem tam inovativní, protože ani to mě nebavilo a nic mi to neřeklo. Pro mě to byla příšerná nuda. (16.01.2015)

Nevěděl jsem, co mám od tohoto filmu čekat. Herci tu hrají, jako že nic nehrají, když hrají a natáčí film ve filmu a ještě se u toho točí dokument z toho natáčení. To je jednoduché, ne?! :) Po první čtvrthodině jsem se ponořil do děje, přistoupil na hru a začal si užívat skvěle zahranou mystifikační sebeparodii. Všichni skvělí, obzvláště Marek Daniel a ve své roli produkční mne zaujala i Jana Plodková (nominace na Českého lva za vedlejší ženskou roli). Nadprůměrně dobře jsem se bavil. Nebýt o něco slabší, až příliš psycho, třetí třetiny a onoho zakončujícího "modrého pozadí", které mi připadalo, že tvůrci nevěděli jak film uzavřít, dal bych býval ty hvězdy čtyři. (Třeba ji dám po druhém shlédnutí...) 75% "Stop! Marku, to je to stejný..." "Pardon Honzo, ale já jsem ještě nepomluvil." "Já vím, ale bylo vidět, že bys to řek stejně!" (05.03.2013)

V jednotlivostech chvílemi geniální, jako celek poněkud zmatené. A nejvíc snímku škodí přepálená stopáž - devadesátiminutová verze Roku ďábla je mnohem lepší než 108 minutová speciální edice téhož snímku, i mystifikace se musí dávkovat s rozumem. Film prostě postupně ztrácel "tah na branku" a závěr filmu byl jedna velká křeč. Škoda, první půlka filmu naznačovala, že bych po dlouhé době mohl tuzemský snímek ocenit pěti hvězdičkami... (13.07.2012)

Vůbec jsem tomu filmu nerozuměl. Parta českých herců...mimochodem dost dobrých českých herců a hereček, se tady ale vysloveně našla. Ve filmu fungují narážky na ně, narážky na celou českou kulturu a narážky na vztahy Čechů s Poláky. Chvílemi jsem absolutně nerozuměl, ale snad pokaždé jsem si říkal, že jsem se v samotném úžasu zapomněl smát a pak jsem se div nezadávil. Některý záchvaty ale proběhly a ty mě donutily, abych filmu nakonec dal čtyři hvězdičky. Asi jsem blázen, ale mně se film fakt líbil. Snad i díky tomu, že jsem od něj nedokázal spustit oči. Říkal jsem si, tři jsou málo a míň si to snad za tu svojí šílenost ani nezaslouží. Třeba takoví Midi Lidi odvedli naprosto skvělou práci, na druhou stranu nepochybuju, že to jsou stejní umělečtí magoři, jako tady ti naši vybláznění herci. Polski film sice nebude mít podle mě výraznější hodnotu, ačkoliv se tváří svojí originalitou, ale je vidět, že partička lidí se v tomhle vysloveně našla. Řádila, ukázala jak dobří dramatici to jsou, divák nechápavě zakroutil hlavou, párkrát se div nezadávil u vtipu...no a jedeme dál no... (07.07.2013)