Brestská pevnost

Keď som pred niekoľkými mesiacmi prvýkrát zaregistroval existenciu i dobré recenzie na tento ruský vojnový film, nepochyboval som, že to bude bomba. Každý, čo i len trochu dostupný a kvalitný ruský film si nenechám újsť a rusi opäť potvrdzujú, že to vedia. Neviem aký rozpočet pomohol tomuto výbornému výsledku, ale lacný film to určite nebol. Nechýba množstvo komparzistov, obrovské bojové scény i tiché rozbombardované ulice plné mŕtvol. Množstvo postáv, i menších, vo filme režisér výborne obsadil a každá dejová linka či postava tu má svoje miesto. Ústrednou postavou je malý, ale smelý chlapec, ktorého spomínanie a rozprávanie už ako starého veterána súčastnosti sprevádza film. Ja osobne by som dal chlapcovi v tomto filme ešte viac priestoru. Určite mnohých napadne prirovnanie k výbornému filmu E. Klimova Idi i smotri , ale až takejto psychickej brutality sa tu nedočkáme. Spája ich hlavne detský hrdina, ktorý prejde vojnovým peklom. Nenudil som sa ani sekundu a aj kľudné pasáže sú nádherne natočené (chytanie rýb s Naďou) a podfarbené dojímavou hudbou. Úvodné bombardovanie je fantasticky natočené, výbuchy majú správnu šťavu a nie každý film ukáže ten pravý chaos a bezmocnosť pri náletoch. Film obsahuje množstvo skvelých i drsných scén, no najviac mi utkvela v hlave scéna v závere, kde jeden z posledných ruských vojakov hraje na harmoniku, no nie dlho. Nie som zástancom sťahovania filmov z internetu, ale ak je film nedostupný, musím voliť túto možnosť. Akonáhle výjde DVD či Blueray, neváham ani sekundu. Jeden z najlepších vojnových filmov, ruských určite. Distribútory, budíček! ... Ruský film žije ! 90%. (05.07.2011)

Technicky pecizní záležitost, jejíž hodnocení ovšem není úplně jednoduché. Na jedné straně několik perfektních režisérských fines (viz několikrát zde vzpomínaný záběr s letadly odrážejícími se na vodní hladině), obvyklá sověts-é-pardon, ruská naturalističnost (neuhýbání kamery před utrženýma končetinama, špína po chvíli bez vody), dobrá technika (výborné repliky tanků Pzkpfw III - vyrobené zřejmě z "béemdéček") a celkově výborné technické provedení. Na straně druhé trochu chybí jednotná linie, film přeskakuje z polohy historické do osobních příběhů a zpátky ne zrovna plynule. Navíc mi ta předválečná idyla k sovětské realitě moc nesedí. Hrdinské ano, nesouhlasím ovšem s tím, že by byl film patetický, podle mě to bylo vyvážené. Třeba Fomin když vyjde tváří v tvář Němcům kryjícím se za civilisty se zachová "hrdinsky", ale je přitom ochromený strachem. O to je to působivější. A jednotlivé osobní epizody jsou velmi působivé, např. krátké shledání otce s dcerou mi vehnalo slzy do očí. Evropské, potažmo ruské vyjadřování emocí tváří v tvář těžkým situacím na plátně sedí více než zámořská rozmáchlá gesta. Celkově se mi film rozhodně líbil a fandům válečné kinematografie ho můžu doporučit. (23.10.2011)

Film lehce nadhodnocuji, protoze i kdyz jej natocil rus, tak beloruskeho filmu se moc nevidi... Videl jsem desitky sovetskych valecnych filmu, ale o brestske pevnosti jsem jeste nikdy zadny film nezaznamenal a to se taky ceni. Kamera se povedla, misty me ale jeji zpomalene zabery vadily. Jinak ma film solidni vypovidajici hodnotu o jedne z prvnich nemeckych akci operace Barbarossa. Herecke vykony velmi dobre, film ma tempo a vyhyba se i prehnanemu patosu ( na nej ale maji postsovetske narody pravo ). U nas natocit takovy film je podle me momentalne nemozne. (23.10.2011)

Dlouho se mně nestalo, abych z nějakého válečného filmu byl tak nadšený, jako právě z Brestské pevnosti. Přiznám se, že tento německý pogrom v okolí města Brest jsem nevěděl, ač je to jedna z nejvýznamnějších událostí běloruské historie druhé světové války. Alexandr Kott nicméně udělal výpravu takovou, že srovnatelná by mohla být snad jenom se Zachraňte vojína Ryana. Samozřejmě si ani zde Rusové nemohli odpustit pár patetických momentů, jako třeba, že opravdu hodně silně dávali najevo, jak moc velkým problémem byl nedostatek zbraní. Lidé pak hrdinsky pochodovali na smrt a nezacukli ani koutkem oka, že by chtěli změnit něco ohledně toho, že jsou v první linii a nemají ani zbraň. Místy chybělo místo pro logiku, ale dá se to odpustit. Kór v tak velkém filmu. Každopádně nejenom efekty, ale i pohled dítěte dělá z tohoto filmu místy až strašidelný příklad jednoho válečného momentu, který je tu popsán víceméně dopodrobna. Nemám, co bych víc dodal. Válečný film, co je tak na půli cesty mezi psychologickým válečným filmem a čistým válečným filmem plným výbuchů. Přesto ale oboje dělá tak dobře, že se těch 138 minut nedokážete přestat koukat. Viděno na základě Challenge Tour 2015. (03.05.2015)

Nekompromisní, zoufalá, dvě hodiny trvající válečná řežba v ruském podání.....už dlouho jsem neviděla ruský film, který by stál za řeč, dokonce ani jindy dokonalý Michalkov to nezachránil svým posledním počinem, tohle je tedy potom v dnešní době perlou mezi ruskými odpady. Nic jsem tudíž ze skepse vůči ruské soudobé kinematografii nečekala, a to, co jsem měla možnost v následujících dvou hodinách pozorovat, mi vzalo dech. Jediné, co mi na filmu přišlo rušivé, byly dialogy, které jsou prostě typicky rusky kýčovité až běda, ale to je dost možná jen můj problém, proto se neodvážím snížit své hodnocení. A pokud chystáte invazi do Ruska, tak jen s kulatými hřebíky v botách. (15.01.2011)