Brestská pevnost

Nemám tolik zkušeností s ruskou/sovětskou válečnou tvorbou (ke srovnání se mi nabízí nejvíc Jdi a dívej se), ale Брестская крепость patří v daném žánru mezi to nejlepší, co jsem kdy viděl. S výše uvedeným filmem má společného dětského hrdinu, nebojácné sovětské vojáky a také realičnost (až na pár výjimek), naturalismus. Bretská pevnost není natočena tak syrově jako Иди и смотри, ale to je v tomto případě spíš výhoda, protože v mnohých scénách může svojí výtečnou výpravou a technickým zázemím směle konkurovat hollywoodským příbuzným. Nezdravě poklidný začátek se mi s odstupem času přecejenom zalíbil, natahovaný konec mě už pak docela zklamal (odkaz na Ryana?!). Vše mezi tím je napínavé válečné drama, které ocení snad každý fanoušek žánru a filmů z II. světové války, takže se tentokrát plácnu přes kapsu a dám možná ne úplně objektivních, ale z mého úhlu pohledu zcela zasloužených 5*. (13.05.2011)

Technicky pecizní záležitost, jejíž hodnocení ovšem není úplně jednoduché. Na jedné straně několik perfektních režisérských fines (viz několikrát zde vzpomínaný záběr s letadly odrážejícími se na vodní hladině), obvyklá sověts-é-pardon, ruská naturalističnost (neuhýbání kamery před utrženýma končetinama, špína po chvíli bez vody), dobrá technika (výborné repliky tanků Pzkpfw III - vyrobené zřejmě z "béemdéček") a celkově výborné technické provedení. Na straně druhé trochu chybí jednotná linie, film přeskakuje z polohy historické do osobních příběhů a zpátky ne zrovna plynule. Navíc mi ta předválečná idyla k sovětské realitě moc nesedí. Hrdinské ano, nesouhlasím ovšem s tím, že by byl film patetický, podle mě to bylo vyvážené. Třeba Fomin když vyjde tváří v tvář Němcům kryjícím se za civilisty se zachová "hrdinsky", ale je přitom ochromený strachem. O to je to působivější. A jednotlivé osobní epizody jsou velmi působivé, např. krátké shledání otce s dcerou mi vehnalo slzy do očí. Evropské, potažmo ruské vyjadřování emocí tváří v tvář těžkým situacím na plátně sedí více než zámořská rozmáchlá gesta. Celkově se mi film rozhodně líbil a fandům válečné kinematografie ho můžu doporučit. (23.10.2011)

Překvapivě kvalitní válečný snímek ruské produkce, který se sice tváří jako klasická ruská válečná dramata 70. let (Němci jsou maximální zlo, ruský národ se nikdy nevzdá) ale díky vizuální stránce nové doby se na film kouká natolik dobře, (bojové scény a scény bombardování jsou vizuálně výborné a velice působivé) že otravný ruský patriotismus, tolik nevadí, stejně jako mírně přetažená délka. (28.09.2012)

Schematicke postavy (superkladni Rusi vs. ultrasvine Nemci), predvidatelne mikrozapletky (nielenze viete kto zgegne, ale ani nie je problem odhadnut kedy a ako) a natolko pateticka atmosfera, ze to vobec nefunguje (ale nastastie mieru, kedy by to bolo trapne, neprekrocili). Na druhej strane velkym plusom je prekrasna kamera s nadhernymi dlhymi najazdami a spickova technicka stránka. Bohuzial ani samotne boje film od nudy nezachrania, lebo minimalne od polovice filmu to zacina posobit strasne monotonne a vy sa len modlite, aby nastal koniec. 4/10. (19.02.2012)

O tých, ktorí to nevzdali a pamiatka tým, ktorí to nevzdali...Film je ťažko zrovnateľný s niečím iným aj keď to je ten typický ruský vojnový film. Film so silným emocionálnym nábojom, jednoduchým zobrazením životných osudov, miestami s drsnými chvíľkami, ale predsa ešte jemne natočené. Film vsadil na tradičný sovietsko-ruský základ, ale pomalé plynutie deja a chladný ruský pohľad na udalosti tentoraz asi filmu viac uškodilo ako prospelo. Podobné filmy: Stalingrad, Ich war neunzehn. (10.07.2011)