Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Aktualizácia starej ľudovej balady o otcovi a jeho troch dcérach. Starý Majda po vyvlastnení jeho majetku hľadá útočisko u svojich troch dcér, ktoré kedysi sám poslal do kláštora, aby nemusel deliť statok. Jedine najmladšia dcéra je aj napriek vyhosteniu z kolektívu svojich radových sestier ochotná sa oňho postarať. (STV)

Recenzie (46)

majo25 

všetky recenzie používateľa

Obsah distribútora pojal iba vedľajšiu líniu príbehu, ktorá má predlohu v Shakespearovej hre. Hlavná línia je o niečom inom - o snahe včleniť zostávajúce kláštorné spoločenstvá do socialistického spoločenstva práce a jednoty. Táto snaha však naráža na odpor. Za niektoré odvážnejšie myšlienky a kritiky systému môžeme vďačiť otvorenejšej dobe pred šesťdesiatymôsmym. Nie nezaujímavá téma s typicky slovenským trpkým koncom. Škoda, že obsadenie je väčšinou iba béčkové, v niektorých prípadoch asi len ochotnícke alebo totálnymi nehercami. ()

Flego 

všetky recenzie používateľa

Film akoby sledoval dva prúdy, ten prvý, komorný, je nešťastný osud otca, ktorý sa zbavil troch dcér do kláštora, aby ich nemusel živiť a druhý, satirický, kde sa vedenie Štátnych majetkov ( poľnohospodárske družstvo ) snaží prevychovať mníšky v socialistickom duchu. Tieto prúdy sa schádzajú v postave najmladšej z dcér, mladučkej mníške Klemencie ( Alžbeta Štrkulová ) a jej vedomých či nevedomých rozhodnutiach. Štefan Uher ( scenár Alfonz Bednár ) sa nekompromisne vysporiadava s politickou situáciou začiatku 50 - tych rokov. Predstavitelia vtedajšej moci mali v plnej nahote nastavené zrkadlo v komických figurkách ( Dušan Blaškovič ) a preto musel ísť film do trezoru. ()

Reklama

dr.fish 

všetky recenzie používateľa

Na přelomu epoch, kdy staré časy odcházejí a nové nastávají se na cestě životem potkávají lidé z obou světů. Jedni opojeni vítězstvím, mocí a slávou, druzí poraženi, snažíc se zachovat holou existenci. Události roku 1948 připravily o střechu nad hlavou církevní řády, které tím přišly úplně o všechno. Někteří bratři a sestry začali nový civilní život, jiní ale neměli anebo nechtěli nikam jít a stali se přítěží systému, stejně jako kulaci, buržousti a další "odpadlíci" a "zrádci". Tento příběh je vyprávěním o skupině boromejek (asi?), které skončily na kterémsi panském dvoře v područí tamního správce a jeho nohsledů. Je krásné, jak nikdo tehdy vlastně nevěděl, co komunismus přinese, jak moc se budet "zametat", co ti soudruzi nahoře všechno vlastně chtějí. Hlavní bylo přežít. Pan režisér nám, lidem, krásně nastavil zrcadlo...lidská blbost je bezmezná. 90% ()

topi 

všetky recenzie používateľa

Setkání dvou světů, komunismu a křesťanství. Obojí stojí za hovno, jeden režim totalitní a druhý v podstatě taky. Oba světy zakazují žít podle jiných pravidel než těch svých a mezi těmito ideologickými kolesy se ocitá nebohá řeholnice Klemencia, kterou jako jednu ze svých třech dcer poslal otec do kláštera, aby mezi dcery nemusel rozdělovat majetek, který mu stejně komouši během kolektivizace sebrali. Otce nakonec "budovatelé" vyhostili do neznámé vesnice, která ani neexistuje a on začne hledat útočiště u svých dcer, které mu však až na poslední Klemencii neodpustily. On poslal totiž všechny tři do různých klášterů, aby ani nemohly být spolu pohromadě. Spolu s ním odešel i jeho syn, ale ten ho nemůže za jeho jednání ani vystát a opouští ho. Snímek nejvíc asi připomíná Noc nevěsty od Karla Kachyni, kde jsou obě témata podobně zobrazována, akorát tady se tlačí na pilu jiným způsobem. Zatímco v Noci nevěsty komunismus a křesťanství spolu fungovat nemohly ani náhodou, v Trech dcérách je nakonec spolupráce možná? Pokrytectví, slabošství a vychcanost obou komunit zde má zásadní význam. Baladický nádech filmu dodává rozměr navíc a minimalistická hudba Ilje Zeljenky, složená pouze z klarinetu (mimo hudby na slavnosti) vyprávění zvláštně obohacuje. Velmi vkusně je použitá stará písnička, kterou zpívá slaboduchý poskok Janohop a příběhem se různě prolíná a vykresluje jednotlivé situace. Je jasné, že Tri dcéry v době nastupující normalizace putovaly do trezoru. Štefan Uher byl každopádně jedním z nejlepších slovenských režisérů a každý jeho film dýchá jasně rozpoznatelným autorským rukopisem. Úplně stejně jako třeba u náš Karel Kachyňa. Ach, to byli aspoň PÁNI umělci. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Sranda, ze pan reziser Stefan Uher natocil najlepsie filmy vacsinou v 60. rokoch /Slnko v Sieti/. Film o ruralnom hospodarovi, ktory nechce delit majetok, ale aj tak on pride a ujme sa ho iba jedna dcera ma hodne priesah do reality. Takze ako funda kvalitnej ceskoslovenskjej kynemtagorafie som opat spokojny aj s tymto dielkom. 74 % ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (4)

  • Úvod filmu sa točil v dnes už zaniknutej obci Doupov. Statok, na ktorom pracovali mníšky, je v skutočnosti žrebčín v slovenskej obci Kopčany. Točilo sa aj v ďalšom slovenskom meste Skalica (Škarniclovská ulica a kostol Najsvätejšej Trojice) a v obciach Stráže nad Myjavou a Šaštín. (Samuellsson)

Reklama

Reklama