Réžia:
Štefan UherScenár:
Alfonz BednárKamera:
Stanislav SzomolányiHudba:
Ilja ZeljenkaHrajú:
Jozef Čierny, Ivan Rajniak, Dušan Blaškovič, Milan Fiabáne, Viktor Blaho, Věra Tichánková, Hana Slivková, Ernest Šmigura, Alžbeta Štrkulová, Mária Sýkorová (viac)Obsahy(1)
Aktualizácia starej ľudovej balady o otcovi a jeho troch dcérach. Starý Majda po vyvlastnení jeho majetku hľadá útočisko u svojich troch dcér, ktoré kedysi sám poslal do kláštora, aby nemusel deliť statok. Jedine najmladšia dcéra je aj napriek vyhosteniu z kolektívu svojich radových sestier ochotná sa oňho postarať. (STV)
Recenzie (46)
... CHODÍ RICHTÁR POD OKNÁ, ROZKAZUJE NA VOJNU, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, ROZKAZUJE NA VOJNU. CHOĎ TY, DCÉRA NEJSTARŠIA, CHOĎ BOJOVAŤ ZA OTCA, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, CHOĎ BOJOVAT ZA OTCA! JA, OTECKO, JA NEJDEM, JA BOJOVAŤ NEBUDEM. ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, JA BOJOVAŤ NEBUDEM! CHOĎ TY, DCÉRA STREDNEJŠIA, CHOĎ BOJOVAŤ ZA OTCA, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, CHOĎ BOJOVAŤ ZA OTCA! JA, OTECKO, JA NEJDEM, JA BOJOVAŤ NEBUDEM, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, JA BOJOVAŤ NEBUDEM! CHOĎ TY, DCÉRA NEJMLADŠIA, CHOĎ BOJOVAŤ ZA OTCA, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, CHOĎ BOJOVAŤ ZA OTCA! JA, OTECKO, JA IDEM, JA BOJOVAŤ JA BUDEM, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, JA BOJOVAŤ JA BUDEM. KEĎ JEJ ŠATY MERALI, VŠETKY DIEVKY PLAKALI, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, VŠETKY DIEVKY PLAKALI. KEĎ JEJ VLASY STRIHALI, AJ MLÁDENCI PLAKALI, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, AJ MLÁDENCI PLAKALI. KEĎ NA KOŇA SADALA, CELÁ OBEC PLAKALA, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, CELÁ OBEC PLAKALA. KEĎ NA KONI LETELA, TRISTO TURKOV TOŤALA, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, TRISTO TURKOV ZOŤALA... Pořád mi to zní v uších. Za tenhle tip děkuji filmovému kolegovi darkrobyk. ()
Film akoby sledoval dva prúdy, ten prvý, komorný, je nešťastný osud otca, ktorý sa zbavil troch dcér do kláštora, aby ich nemusel živiť a druhý, satirický, kde sa vedenie Štátnych majetkov ( poľnohospodárske družstvo ) snaží prevychovať mníšky v socialistickom duchu. Tieto prúdy sa schádzajú v postave najmladšej z dcér, mladučkej mníške Klemencie ( Alžbeta Štrkulová ) a jej vedomých či nevedomých rozhodnutiach. Štefan Uher ( scenár Alfonz Bednár ) sa nekompromisne vysporiadava s politickou situáciou začiatku 50 - tych rokov. Predstavitelia vtedajšej moci mali v plnej nahote nastavené zrkadlo v komických figurkách ( Dušan Blaškovič ) a preto musel ísť film do trezoru. ()
Takový střet dvou totalit. Budovatelské a náboženské. Film, zdánlivě jen o hledání střechy nad hlavou, má silnou dobovou atmosféru, která se prolíná s groteskními, až paradoxními problémy vesnických funkcionářů a pro někoho určitě i podobně paradoxní, snad i otrocké víry. Převýchova nejen politická, ale i duchovní. Štefan Uher je mistr kontrastů, jak mi dokázal i zde. Pochodující dělnická mládež vs. nově oděné sestry, jsou jen jeden z mnoha, které nám nabízí. Nadhled nad nastalou situací má snad jen vesnický proutník a jeden hopsající "blázen". Z písně, která doprovází celý snímek, je atmosféra doby cítit nejlépe. ()
Velmi dobry namet. Bohuzel (bohudik) vztah otce ke trem dceram jde do ustranni a scenar se vice venuje vztahu jeptisek z klastera a soudruhy z obecniho druzstva. Zde je film velmi satiricky a clovek nevi, zda se ma smat ci brecet. Za vsechny, nakup latky a usiti novych "uniforem" pro sestry. Kamera je vyborna jako ve vetsine prednich filmu 60.-tych let a zaujme i depresivne ladena uvodni pisnicka, ktera doprovazi cely snimek. ()
"Dali ma za mníšku, na čo to všetko bolo?" Kterak soudruzi chtěli sestřule Bohu zasvědcené začlenit do pracovního kolektivu pomocí drátěných postelí a potištěné textílie. Přiznám se, že jsem jepťulím od začátku moc fandila. Nečekala jsem, že by na konci ocházely v bikinách s budovatelskou písní na rtech žnouti jetel, či seno obracet. Ale byla jsem zvědavá, kam nás příběh zavede. Štefan Uher mi uhranul. Co film, to jiný příběh, skvost. Neopakuje se, používá různých prostředků, jak vyjádřit poselství. Tragická postava starého otce, který nechtěl dělit majetek. Dcery poslušně odešly do klášterů, grunt připadl synovi. Ale jak už to bývá, kde chce moc, nemá nic. Naskýtá se hned několik otázek. Zůstal by majetek rodině, kdyby se rozdělil spravedlivě mezi sourozence? Vlastně všichni čtyři vnímají otcovo jednání jako chybu, prohřešek vůči sobě, ale jen jedna jediná nevyčítá a jedná. Ona jediná má nejen respekt a lásku ka tatínkovi, ale i odpuštění. A navíc má i pravého řeholního ducha, a jak už to bývá, právě to jí paradoxně nakonec ze společenství vyloučí. Uniformita obou seskupení - soudružského i řeholního je zde volena záměrně velmi radikálně, odlehčení by znamenalo zlehčení tématu a snížení kýženého efektu. Výsledkem je vyhrocené drama, které vlastně končí pro všechny zúčastněné nezdarem. Zajímavé komentáře: Filomena.I. ()
Galéria (5)
Fotka © Slovenský filmový ústav
Zaujímavosti (4)
- Alžbeta Štrkuľová (Klemencia) sa počas natáčania v roku 1967 stala historicky prvou Miss Československo. (Raccoon.city)
- Úvod filmu sa točil v dnes už zaniknutej obci Doupov. Statok, na ktorom pracovali mníšky, je v skutočnosti žrebčín v slovenskej obci Kopčany. Točilo sa aj v ďalšom slovenskom meste Skalica (Škarniclovská ulica a kostol Najsvätejšej Trojice) a v obciach Stráže nad Myjavou a Šaštín. (Samuellsson)
Reklama