Kvety vojny

Možno by to ani nebol tak špatný film (samozrejme nie je), respektíve mohol byť ďaleko lepším, nebyť skutočne toho nadmerného objemu (nie pátosu) hluchých, úplne zbytočných pasáži či scén, ktoré príliš tlačia na pílu. Snáď je každému jasná sila okolností a to najmä v prípade náročného osudu, no natiahnuť to bez dejovej dynamiky na dve a 1/2 hodiny, tak to mi prišlo naozaj veľa, keďže silné, emotívne pasáže zbytočne zaniknú v hluchých dierach. Dalo sa. (21.07.2024)

Je to náhoda, alebo Yimou Zhang vidí v používaní v názve svojich filmov slovo kvet nejaký zvláštny zámer? Touto voľbou sa z peknej a nevinnej rastliny stáva symbol s obrovský protikladom - vojnou, ktorá vôbec neprináša potešenie, ale len hrôzu. Slovo kvet bolo skloňované vo filme Kliatba zlatého kvetu a teraz Kvety vojny. V oboch prípadoch je výsledok podávaný precízne s momentmi, na ktoré sa nezabúda a nevšedným filmovým prevedím. Po dlhšej dobe som sa znova ocitol na "vojnovom poli" kde vzduchom svištia guľky a ranený muži umierajú za správnu vec. Už len naplnenie posolstva čínskej skupinky vojakov stálo za to, keď jeden z nich formou kamikadze eliminoval nepriateľský tank, či akcia posledného z radu nezlomných odporcov. Drámu odohrávajúcu sa za múrmi kaštieľa som v počiatočných minútach veľmi nevnímal, keďže som prepadol vojnovému konfliktu, ale ku koncu som začal "mäknúť" aj z novozrodeného vzťahu Johna a Mo. A dostávam sa k Baleovi, ktorý znova potvrdil, že v dramatickom vystupovaní je tým správnym "hráčom". Zhang ma tento krát potešil snímaním kamery ako cez ďalekohľad na puške, ale aj spomaleným snímaním v niektorých situáciach, ktoré dodali filmu prezieravú zmyselnosť.80% (20.04.2013)

Pekny pribeh ktory vo mne zanechal stopu blenu v ustach ked si clovek predstavi to utrpenie ktore sprevadza kazdy vojnovy konflikt. Je smutne ze sme nepoucitelny a aj v dnesnej dobe tu mame nabeh na konflikt viac nez lokalneho vyznamu . Podobne ako aj film Útěk z Huang Shi sa vyznacoval zachranov deti v okupovanej Cine.Osobne je mi velmi smutno z toho co som videl avsak minulost clovek nezmeni a ukrutnosti sa diali , deju a diat budu !!! Z kazdeho takehoto filmu by si malo ludstvo zobrat to memento a sa opytat samo seba ci toto vsetko nie je cesta do pekla!!! Ja sam chcem iba pokoj a mier pre svoje deti aby ...... Velmi silny a smutny pribeh !!! Otazka je ci som ho chcel spoznat ! V kazdom pripade technicky , dejovo a herecky je na vysokej urovni ! (29.07.2016)

Y.Zhang je vizuální kouzelník, který i z výbuchu papírnictví dokáže udělat estetický zážitek. Vedle toho ale umí v Květech války vybudit také emoce přesně tam, kde zamýšlel. Nenechte se otrávit nějakými zdejšími kydy, Ch.Bale sice trochu opakuje Bogartovu roli v The Left Hand of God, ale činí tak způsobem, že mu uvěříte (a odpustíte) i těch pár patetických momentů. A celá dějová linka s posledním nankingským ostrůvkem odporu je kus skvělé "válečné" filmařiny. (01.06.2013)

Pro ty co něco vědí o japonské okupaci Číny je Nanking jméno dobře známé. Toto město zažilo během dobývání a následné okupace taková zvěrstva, nad kterými by zblednul nejeden esesman z sonderkommand od Babího Jaru. Tichomořské válčiště mne vždy zajímalo více než to evropské a mám i blíže k filmům mapujícím japonskou invazi. Snad to bylo tím, že mne v mládí hodně ovlivnil spisovatel J. G. Ballard, který napsal (nejen) výbornou knihu Říše slunce, podle níž vznikl sice dobrý ale s knihou nesrovnatelný film. Samozřejmě jsem viděl i zmiňované filmy Nanjing, Nanjing a John Raabe a proto jsem se zaradoval, když jsem narazil na tento film. A hned od začátku mne přímo práskla do očí jeho nevyváženost. Přes brilantně zpracovanou zkázu a boje v uličkách starobilého Nankingu (že by na to padl také nějaký čínský Most? :-) se zde po chvilce setkáme s Johnem Millerem, hlavním hrdinou filmu. Ten na mne v tom zmaru a tváří v tvář skutečnému peklu působil jak nějaký současný zhulený Amík na turistickém výletě v Thajsku... Chápu, že jako funebrák asi byl otrlejší než leckdo z nás, ale přeci jen klid a laksnost s jakou bral své okolí mne dostala. Jediné co jej občas rozpohybovalo byl svist kulek z japonských arisak. Když se pak náhodou potká s dalšími přeživšími, klábosí s nimi vpoho válka neválka. V kostele pak náhle dojde k jeho přeměně a z funebráka lačnícího po penězích se najednou stane Otec John. Z knih vím, že se v Nankingu tehdy dělo lecos a že šílené okamžiky tříbí charaktery ale tohle je už příliš přitaženo za vlasy. Další nelogičnost byla výprava dvou prostitutek pro struny do loutny! a náušnice!!! i to jak je John hledal až našel.... Závěr ve stylu happy endu pak posvětil spokojeně si naskočivší motor Dodge, bez ohledu na léta stání s otvřenou haubnou... inu americké nákláďáky byly tehdá kvalita! Bale hrál jak hrál, chvilkama jsem mu ten jeho zápal prostě nevěřil. Z filmu byla cítit knižní předloha na sto honů a jen jsem se děsil na konci filmu, že uvidím - natočeno podle skutečné události. Hlavní nevýhodou filmu bylo že jej točili Číňané. Bylo to z něj cítit prakticky neustále. Ať už to bylo gerojství čínských vojáků či různé ty dojemné scény, někdy doprovázené písní a tancem... Sem tam i nezbytná asijská afektovanost některých herců... To vše bohužel film sráží dolů až téměř k žánru - dobrodružnému. Já nijak nechci zmenšovat statečnost čínských vojáků, kteří si bili jak lvi opravdu lehce vyzbrojeni proti valící se japonské armádě a proti níž neměli žádnou šanci... Ale to co tam předváděl ten sniper...eh.. Film beru jako vzpomínku na Nanking a to hlavně - čínskou a na hrdinství vojáků i nevojáků tváří v tvář nemilosrdnému, brutálnímu a barbarskému nepříteli. Dávám tři lahve mešního vína. * * * (13.03.2016)