Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film začína zvukom úderov, z tmy sa postupne vynára postava cvičiaceho boxera. Po tréningu sa provizórny ring vďaka uniforme veliteľa koncentračného tábora náhle odkrýva ako súčasť veľkej továrne na smrť. Od prvého záberu filmu sa charakter týchto dvoch miest prelína a mení v príbehu dvoch nerovnocenných protivníkov. Na jeho začiatku majú „šťastie“ obaja: veliteľ tábora Kraft nájde svojho sparingpartnera a väzňovi Komínkovi, ktorého chytili na úteku, tak v poslednej chvíli predĺži život. Pre prvého, disponujúceho absolútnou mocou, je to ideálne vylepšenie tréningových podmienok v pláne povojnového pokračovania boxerskej kariéry. Druhý sa stáva bezcennou „muchou“ vykrmovanou „ako prasa“ pred blízkou porážkou. Silnejúci bývalý boxer Komínek však čoskoro pozná slabiny Krafta. Bezmocný skrýva svoju silu, aby si zachránil život. Veliteľa porazí až v zápase pomsty za umučenie priateľa. Jeho ďalšiu popravu odvráti Kraftova Helga, podľa ktorej by mohla uškodiť manželovmu imidžu fair play športovca. Pre návrat do tábora a smrť sa nakoniec rozhodne sám, keď pochopí, že cenou za jeho prepustenie je poprava 40 spoluväzňov. Film, nakrútený podľa rovnomennej poviedky poľského spisovateľa Józefa Hena, sa stal prvou slovenskou psychologickou drámou z prostredia koncentračného tábora. V koncepte dvojakého ringu i dvojakej hry ako boja o život sa Solan zámerne vyhol konkretizáciám a spektakulárnosti, aby o to viac diskrétnosťou a asketizmom režijného štýlu prenikol k tomu, čo v každej hraničnej situácii rozhoduje: zlyhanie, alebo sila ľudskosti a solidarity. [44. MFFKV 2009] (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (97)

Sandiego 

všetky recenzie používateľa

Výborně zpracované téma. Při srovnání se starším snímkem Přežil jsem svou smrt dává Boxer a smrt k.o. na všech rovinách - Kvietik podává daleko soustředenější výkon než Peterka a má možnost vytvořit skutečně plnokrevnou postavu, oproti Jasného snímku Solan vytváří naprosto koncentrovanou dějovou linii, kde je box skutečně alfou a omegou a navíc získává i pozoruhodně symbolickou roli, po technické stránce navíc Boxer a smrt předbíhá soudobou kinematografii - především neustále pohyblivá a někdy až nepříjemně intimní kamera skutečně dvěma nohama vězí v modernismu šedesátých let. Je zajímavé sledovat, jaký pokrok znamenaly pouhé dva roky, které snímky od sebe dělí - zatímco Přežil jsem svou smrt patří mezi stěžejní díla obnoveného socialistického realismu v kinematografii a slibné téma záhy opouští pro oslavu komunistické solidarity a apriorně negativní vztah k nelidským Němcům, Boxer a smrt se zbavuje jakékoli ideologie a nahrazuje ji otázkou pragmatismu, obecným tématem fair play, který dokáže dosud znetvořené kategorie přesáhnout a relativizovat. Navíc nápad ponechat všechny jazyky v původním znění a vytvořit tak jakýsi babylon snímku výrazně dodává na věrohodnosti. Boxer a smrt jasně patří mezi špičku československých okupačních dramat, přesto ho od nejvyššího hodnocení dělí nepříliš vzrušivý děj, zvolnění v cílové rovince a dosti opomíjené vykreslení tábora a reakcí ostatních na hrdinovu pozici - ta by pro mě byla stejně zajímavá jako paradoxní vztah dvou soupeřů v ringu a mimo něj. ()

Slarque 

všetky recenzie používateľa

Pěknou řádku let před českými Pěstmi ve tmě přišel ještě lepší slovensko-německý boxerský zápas. Jenže může někdy být utkání vězně s velitelem koncentračního tábora fair play? Peter Solan měl štěstí, že mu soudruzi povolili několik německých herců, ale důležitý je z nich vlastně pouze Manfred Krug. Štefan Kvietik předvedl výborný výkon nejen herecký, ale i fyzický. Box tehdy nebýval tak efektní jako dnes a reálně působí i multijazyčnost osazenstva tábora. Výborné! ()

Reklama

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Strhující příběh je působivou kombinací skvělého scénáře, nápadité režie, skvělých herců ve středoevropském rozměru (zejména vynikají v titulních úlohách Štefan Kvietik a Manfred Krug, jimž zdatně sekunduje dnes prakticky neznámá Valentina Thielová. Přes určité politizující momenty - v dané podobě pochopitelné - je BOXER i zajímavým vhledem do anatomie všednodennosti koncentráčnické komunity i jejích dozorců. Náznak lásky k polskému děvčeti splývá do otevřeného konce civilního hrdinství titulní postavy, pro kterou jsou životy nevinných spoluvězňů důležitější než vlastní přežití. Ilegální elity, jak víme z uveřejněných vzpomínek někdejších vězňů (např. ze strhující knihy Jiřího Beneše V NĚMECKÉM ZAJETÍ), se tak skutečně chovaly. Filmy ražení a kvality BOXERA se stávaly ve své době další známkou dovršující se slovenské národní emancipace v česko-slovenském soužití. Zakládaly se tu nové, na kultuře a vědě založené vzájemné tradice a přátelství, která přetrvávají i dnes, více než 20 let po politováníhodném ukončení existence československé státnosti. ()

zette 

všetky recenzie používateľa

Po Obchodu na korze snad nejlepsi film v historii slovenske produkce. Film natoceny podle povidky polskeho spisovatele Jozefa Hena stoji na vybornem scenari, skvele kamere a tisnive atmosfere koncentracniho tabora. V neposledni rade hereckem galakoncertu Stefana Kvietika a Manfreda Kruga. Boxerske zapasy sice nejsou tak propracovane jako novejsi filmy z prostredi boxu. Tento film ma vsak operne body uplne nekde jinde. Film pusobi velmi verohodne, skoda jen, ze v uplnem zaveru se s knizni predlohou rozchazi. Neni to poprve, kdy jsem zaznamenal, ze si ve valce nekdo diky sportu zachranil vlastni zivot. Urcite se jedna o filmovy zazitek, na ktery se nezapomina. ()

misterz 

všetky recenzie používateľa

Ja nepôjdem s davom. Prišlo mi to také všedné a na to, aká tu bola pointa a prostredie, tak atmosféra iba priemerná. Nevyvolalo to vo mne pocity, aké by si to zaslúžilo. Ale Kvietik hral super, fakt v tej najlepšej forme. Záver mi tiež nezapasoval, príbeh by si zaslúžil nejako uzavrieť. Veď o to koniec koncov u filmov s podobným námetom ide. Pripomenulo mi to Agniešku a jej filmy z 2. sv. vojny - nuda a slabý pocitový záber. Priemer. 60/100 ()

Galéria (19)

Zaujímavosti (23)

  • Komparz tvorili ľudia z Prievidze a Novákov. (gogo76)
  • Aj napriek zákazu riaditeľa Ústrednej správy Slovenského filmu Pavla Dubovského v auguste 1959 schválila Umelecká rada literárny scenár k filmu. Trvalo viac ako dva roky, kým sa film dostal do výroby. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama