Dáma

Úžasná Michelle Yeoh, výborný David Thewlis a nádherná výprava. Ale jinak mi připadalo, že se Besson pustil do tématu, který mu není příliš vlastní a občasnou bezradnost se snažil vyplňovat citovým vydíráním, které bylo na můj vkus dávkováno až příliš hustě. Chápu, že Su Ťij trpěla odloučeností od rodiny, ale to neustálé zdůrazňování bylo únavné. A čekal jsem trochu víc i od vykreslení atmosféry strachu, která v Barmě panovala a vlastně ještě panuje. Ale ani to se mi nijak nezavrtalo pod kůži. Bylo to zkrátka až příliš barevné. Stejně tak mi chyběla intenzita boje za svobodu. Možná si to celé zbytečně heroizuji, ale nějaká ta vypjatější scéna, byť smyšlená, by filmu prospěla a nepůsobil by tak suchopárně. I když vesměs kritizuji, tak Lady nepovažuji za špatný film, ale jiný režisér by to podle mě dokázal zvládnout lépe. Besson by se měl vrátit k zabijákům, elementům a parkuru. 55% (22.09.2014)

Je to žánrový film, navíc v té nejvíc konzervativní a nejlépe přístupné podobě. Je dobře, že se takové filmy točí - fungují jako dokumenty, jen ne únavnou a faktografickou formou, ale doplněné příběhem, napětím a citlivostí na vhodných místech, stejně jako tíhnou ke zdlouhavosti. Mnohem víc vypráví film o manželovi známé disidentky a o tom, jak se o její věhlas zasloužil. A s tímto jsem se na film i díval. O Aun Schan Su Ťij jsem věděl jen něco málo (zmínka v Dillizově komiksu Barma a pak různá slovníková hesla) a tak jsem doufal jen v prohloubení a doplnění znalostí, tedy žádný hluboký umělecký zážitek. Mimochodem jsou tam zmíněna jména snad těch nejslavnější humanistů/disidentů 20. století (existovalo předtím disidentství?) - Desmond Tutu, Gándhí, Václav Havel, Martin Luther King a Nelson Mandela. (20.05.2016)

The Lady, výstižnější název této biografie už být nemohl, což nemyslím zrovna jako kompliment. Kromě vskutku noblesního vzhledu a mírumilovného vystupování za každé, sebenapjatější situace, jsou výraznější aktivity této dámy ukázány jen letmo. Filmová Aung San Suu Kyi je elegantní a jemná žena, každého okouzlí svými úsměvy a kvítky ve vlasech, ale budí dojem, že k politice se připletla nechtěně jak slepý k houslím. Ve stylu, taťka byl oblíbený generál, zavraždili ho, tak když jinak nedáte, budu pokračovat v tom, co on už nestihl. Hluboko pod kůži ji nahlédnout nemůžeme. Její disidentská angažovanost se zkrátka jeví jako zájmový kroužek vzdělané hospodyňky a co divákům bezpochyby zůstane v paměti jsou jen nesmyslně často zobrazovaná vítání a loučení s milujícím manželem a poslušnými syny. Besson nešetří přemírou sentimentality, jenže ve špatném námětu, protože soucit ani obdiv pro tuto historicky zajímavou osobu to u mě nepodnítilo. Téměř se až hlásí dojem, že onu Nobelovu cenu obdržela jen za léta strávená jako způsobný domácí vězeň. Dobře míněné, důležité poselství se bezmála vytrácí. I když určité aspekty informativně obohatí, to je bez debaty. Díky tomu je to i přes nedostatky film z kategorie „měl by být viděn“. Když už pro nic jiného, tak pro herecké výkony a úchvatné scenérie. (23.04.2012)

Tuhle ženu zná celý svět - odvážná, rozhodná San Suu a tady to je její příběh ... Říkám si, že tolik příkoří a bolesti nemůže jeden člověk vydržet. Z poklidného života v Anglii jít najednou v Barmě čelem proti tlusté zdi. Tady se musí stát zázrak, aby jí tím čelem prorazila. Suu to ale i přes obrovské, osobní oběti, se zvednutou hlavou a s nezlomnou vůlí zkouší dál. Skvělá, nejskvělejší Michelle dokázala zahrát barmskou držitelku Nobelovy ceny míru tak, že mi z toho doteď buší srdce jak zjančené. Vyjádřené emoce, to všechno jsem ji věřila, jako by ten příběh nehrála, ale přímo prožívala. V její tváři byla znát ta těžko pochopitelná, neuvěřitelná bezmoc a chuť nakopat všem politickým a krutým generálům ohanbí za to, jak dalece sáhli, aby se jí zbavili ... (18.05.2015)

Prvá polovica filmu, v ktorej Lady začína s dráždením papalášov barmskej vlády, je príliš zjednodušene podaná a tak nejak mechanicky, nezáživne nainscenovaná i zostrihaná. V druhej polovici príbeh ožije nazeraním do pocitov a motivácií postáv, ale vedie k zdĺhavému tlačeniu na strunu sentimentu (odlúčenie od manžela). Emocionálne prepojenie týchto dvoch polovíc filmu škrípe. Formálne (prekvapivo) iba rutina. Michelle Yeoh dobrá. Ak Barmu druhý raz, dávam prednosť štvrtému Rambovi. (07.11.2013)