Atlas mrakov

Atlas postmoderně narativních mraků. Čekal jsem intelektuální nokturno, a on to byl jen překombinovaný americký blockbuster, byť skutečně nádherně natočený. Excelentní a snad až nedocenitelná forma, které ovšem stůně obsah. Pokud jde o preference idejím revoluce a svobody, dávám i nadále přednost kupříkladu Klubu rváčů...traktát o karmickém fungování světa je pak vícenež banální... PS: Konceptem neustálého recyklování několika herců (symbolizující koloběh putování duší) také vzniká efekt jakýchsi ,,prkenných tváří", neboť k odlišení postav ztvárňovaných jedním hercem bylo použito divadelního líčení, efekt, který nevadí z principu odděleného jeviště a hlediště v klasickém divadle, je ovšem při použití filmové kamery snímající herce z bezprostřední blízkosti silně kontraproduktivní, neboť když herci zakryjete mimické svalstvo v obličeji, nezbývá mu už moc způsobů, jak hrát... Podobné filmy: Fontána, Magnolia, Crash, 21 gramů, Amores perros, Pan Nikdo (29.12.2012)

|| Scenár: Lana Wachowski, Tom Tykwer, Andy Wachowski / Námet: Cloud Atlas by David Mitchell | Hudba: Tom Tykwer, Johnny Klimek, Reinhold Heil | Produkcia: Grant Hill, Stefan Arndt, Lana & Andy Wachowski, Tom Tykwer | Distribúcia: Warner Bros. Pictures | Štúdio: Cloud Atlas Production, X-Filme Creative Pool, Anarchos Production | Rozpočet: 102 miliónov $ | Tržby: 71,149,507 $ || Najväčší herecko-kostýmový úlet s hollywoodskými hviezdami, aký bol kedy natočený. Všetko ostatné by vyznelo len ako kecy o nadčasovosti a osudovej prepojenosti. Toto je divadelný klenot, s vybrúsenou symfóniou, ktorá je odsúdená na to, aby ju "počulo" len pár ľudí. (06.01.2013)

Úchvatné dílo plný myšlenek, které se stane nadčasovou klasikou. ATLAS MRAKŮ směřuje ke hvězdám k vrcholným prvkům kinematografie. Stylisticky epické, obrazově úchvatné a skvěle vytvořené ( Tykwer - Wachowski). V celém rozsahu směřující v jednolitý obraz, který je v konečném výsledku trochu nesouměrný, ale působivě rozmanitý. ATLAS MRAKŮ bude divácky rozdělen jako Kubrickova VESMÍRNÁ ODYSEA. (16.12.2012)

Podobně éterické a s myšlenkovým přesahem jako například Fontána, či Tree of Life, avšak daleko méně povrchní. Zatímco v předešlých snímcích se režiséři až příliš nechávají ukájet svojí vlastní režijní precizností a křičí do světa "hele koukej jak jsem dobrej", tak bratři Wachowští jsou v rámci jak vizuální estetiky, tak dějové koncepce daleko střídmější a účelovější - tedy více pro diváka. Celek tak působí mnohem uchopitelěji, srozumitelněji a ve finále přehledněji. Vše dává smysl, vše krásně zapadá. Film o lásce. Na první pohled složitý, komplikovaný, osobitý, ve finále jednoduchý, dávající na odiv nejjednoduší prozaickou myšlenku. Scéna z Neo Soulu je vizuálně neuvěřitelně vizionářská. Jeden z vrcholů roku a v rámci "neo-art-filozofického" subžánru nejvyzrálejší příspěvek vůbec. (24.11.2012)

I když jsou kvality, náročnost a nápaditost celého projektu vidět v každé třetí scéně, pro mě zůstává nekompaktní, lehce umělou záležitostí, na jejímž konci jsem cítil především prázdno. Šest příběhů, různé doby, různé postavy, různé žánry. Intimní předválečný příběh, kriminální retro i třeba futuristický příspěvek ze Soulu. Propojují je dilemata postav nebo určité motivy. Ctižádostivý kousek snažící se o nadosobní myšlenky je sice pojatý monumentálně, každý z osudů ale jakoby nežil vlastním životem. Ve výsledku nestrhne, emočně si skákání mezi časoprostory překáží a brání tomu, aby jednotlivé příběhy silněji dozněly. (13.01.2013)