Štyridsiatka na krku

Na komédiu málo komediálne. Námet je však zaujímavý a problémy, ktoré má pár po štyridsiatke boli celkom slušne rozobraté. Ale reálne boli iba samotné problémy, ich riešenie až tak veľmi nie. Scenár sa snažil nájsť čo možno najvtipnejšie riešenie, ale vyšlo to iba niekedy. Oceňujem vypichnutie rozdielov vo výchove detí v dobe iPhonov, iPadov, tabletov.... a dobou, v ktorej sme boli vychovávaní my. Nám stačilo zakázať ísť von s kamarátmi, prípadne žiadna telka, teraz už treba zakazovať všetky možné výdobytky počítačovej techniky, software a rôzne mobilné aplikácie nevynímajúc. Reálna hra s kamarátmi a stavanie bunkrov niekde na dvore už nikoho nebaví. Všetko je nahradené virtuálnym svetom. Zmena a návrat k tradičným hodnotám je už nemožná. Myšlienka a pointa filmu je teda celkom hodnotná, aj keď hrozne frustrujúca. Pre mňa silný priemer. 65/100 (08.03.2014)

Pár na hranici čtyřicítky zjistí, že to neni jako v době, kdy jim bylo dvacet a snaží se to pomocí různě zhovadilých nápadů řešit. Nevtipné, od Rudda příšerně zaheané, ale hlavně se to táhne odnikud nikam. Děj, který by stál za zmínku, tu absentuje. Z těžkého podprůměru to zachraňují Leslie Mann, na kterou je radost se koukat hned v několika aspektech, tělo Megan Fox a scénka s Melissou McCarthy ze školní kaceláře a to tuhle tlusťošku bytostně nesnáším. Další ze zapomenutelných komedií, u které mě ovšem nízká úroveň mrzí, protože jistý potenciál tu cítit byl. 30% (03.01.2014)

To, že se Judd Apatow neobává pustit do kterékoliv látky, jsme už tak nějak zvykli. Užvaněná taškařice o životě na prahu čtyřicítky naznačuje, že autor lehce stepuje u dveří serióznější látky ze života. Váhu to má, Apatow ale opakuje své předchozí „chybky“ a „chybičky“. Znovu si každý z jeho vyprávění vezme to své, každý si uvědomí nějakou tu partnerskou pravdu. Režisér svůj nejnovější klenot napěchoval celou řadou citací a narážek na okolní dění, opět mísí hrubozrnnou a romantickou linii, jenže ten nespočet povedených gagů a situací (debata na toaletě, hlodavci na hotelu, závislost na dortících, dospívající dcerky a řada dalších, na které už si ani nevzpomínám) obepínají i ty méně povedené a hlavně naprosto zbytečně ukecané pasáže (z těch 135 minut se zase mělo výrazněji ukrajovat). Neříkám, že stejně jako u soužití ústředního páru zmizela jiskra i u Apatowova pera (myslím psací pero), ale „jen“ ty tři hvězdy dát nakonec musím!! Herci každopádně na jedničku, o tom žádná.. (14.11.2013)

Výborný Apatow, který není "pouze" komedií ve smyslu vtip-skeč-fór-hláška, ale především úžasným pohledem do života lidí, kde se postavy nechovají ani podle šablon ve stylu 99 % usa komedií, ani přehnaně citově jako v různých artových romanťárnách. Prostě občas se postavy chovají skvěle, občas idiotsky, občas je nějaká postava klaďas s chybama, občas hajzl, kterému ale dokážete občas fandit (zde např. postava Alberta Brookse, otce, kterému nepřijde vůbec hloupé finančně vysávat rodinu svého syna, ale přece jen mu to tak pálí, že některé jeho postřehy, zvlášť ke konci, jsou parádní). Podobně jako v životě. Já "apatowovky" prostě můžu, protože podobně jako třeba u "allenovek" většinou dostávám originální porci humoru spojenou s nějakým tím neokoukaným a vcelku reálným pohledem na dnešní společnost. Každopádně některé skeče trochu šustily papírem a některé scény mohly být trochu dotažené. Celkově ale pro mě hrozně příjemný film. (8/10) (28.10.2013)

Apatow napočtvrté a zase to samé. Půvabné Leslie Mann se dostalo prostoru, ve kterém by se podařilo pohodlně posadit i dvěma buvolům a půlce zebry, té přední samozřejmě. Až si člověk říká, jak z něčeho tak půvabného může po otevření úst vytrysknout tak vydatný proud sraček. Její hlas si to štráduje po nesmírně dráždivé zvukové frekvenci, která tvrdě znásilňuje divákovy ušní bubínky, a její herecký projev je ve výsledku bolestivější než škrábání se na koulích elektrickým bodcem na dobytek. No, umlčel bych tu rozkošnou flundru jedním dobře mířeným úderem penisu. Přes obličej. Každopádně typický Apatow - lehce přepálená stopáž, hromada dialogů, nespočet FUCKů a pár příjemných popkulturních mrknutích. Nač zapírat, opět mi držka zůstávala zkroucená ve stupidním úsměvu, až jsem za sebe styděl a zapochyboval o úrovni svého smyslu pro humor. (30.01.2013)