Ten, kto stojí v kúte

To Oliver Tate byl aspoň vtipný, uměl lépe vystihnout dobu středoškolských lásek a uměl vyprávět, jak rafinovaně tak přímočaře. Oproti tomu "Perks" nabízí jen obnošený huňatý svetr pro začínající hipstery. Ale ať nejsem jenom kousavý, tak celkové poselství, že za všechno si vlastně můžeme sami a všechno je to jenom v našich hlavách, je vlastně v podstatě fajn, jen by to nesmělo být jediné, co si člověk z filmu odnese. PS: Ale za Bluntmanovu reakci to asi stálo natočit, škoda, že tak hysterický nebyl i ten film. :) (04.01.2013)

Občas si pod vlivem něčích hodnocení seženete film, sem tam si ho užuž pustíte, ale nakonec uplyne několik let, než na něj dojde... a on Vám pak svojí propracovaností a neuvěřitelným feelingem vystřelí mozek z hlavy. Perks Of Being A Wallflower je jeden z nejlepších filmů o dospívání, jaké jsem kdy viděl. Úžasné dialogy a verbální i situační humor, úžasné vztahy, už pochopitelně méně úžasné vyrovnávání se s hromadami sra(ndi)ček, které si leckdo hned vedle nás táhne s sebou už z dětství, aniž o tom víme, a především perfektní herecké výkony. Emma Watson si nemohla pro své první filmové vystoupení po ukončení Potterovského martyria vybrat lépe, a ve 22 letech se stala bohyní. Nádhernou (nejen fyzicky) a přesto křehkou a zranitelnou. Stephen Chbosky potvrdil pravidlo (z nějž existují bolestivé výjimky;)), že film vydupaný z vlastní knižní předlohy má jinou sílu než komerční studiový produkt. Twist čtvrt hodinky před koncem sice není úplně nečekaný, ale film je režírovaný tak, že na tu jistou nedořešenou věc téměř zapomenete, a najednou zjistíte, že sledujete úplně jiný film než jste si mysleli. Logan Lerman s Ezrou Millerem si to tu dali naprosto mazácky, a já vím, že i kdybych se ještě někdy stěhoval, tak nosič s tímhle filmem zůstane se mnou. 100% (23.02.2020)

Charlieho malá tajemství jsou příjemným romanticko-dramatickým překvapením. A co že mě tak mile překvapilo? Především námět, resp. děj filmu, který není trapný, ale naopak lidský a občas emotivní. Dále herci, kteří nepůsobí uměle nebo odpudivě a pouze pro cílovou skupinu teenagerů. Překvapily mě i zvraty a samotné provedení, mnohé myšlenky a docela působivý a dobře natočený závěr. (09.08.2013)

Na tento film se mi těžko kouká objektivně, přeci jenom je mi 16, miluju punk a new wave, vyrůstám na Hughesovích teen dramatech a tyhle příběhy ze střední mi jsou prostě vždycky víc sympatičtější než jiné žánry. A to je asi tak všechno. Tenhle film ačkoli mi to trhá srdce, není filmem (moji vrstevníci - "sorry jako"). Vím o knížce a o jejím stylu vyprávění, ale to nic nemění na tom, že v tomhle filmu jakoby nefungoval nějaký narativ a všechno jsou jen rozuteklé postavy, které konají nahodilé eskapády, které jsou ještě mnohokrát off the character (Ano Charlie je velice stydlivý kluk, ale ve filmu sahá na kozy dvěma holkám, jedna je i Ema Watson, a polonahý tancuje Rocky Horror Picture show) a závěrečná pointa není pointou, protože přijde out off nowhere tak jako skoro všechno tady. Chápu že vám to, ale při hudbě Davida Bowieho unikne. Jako nějaký nezůčastběný portrét dnešní mládeže to taky nemůžu brát, protože je to prostě nereálný :D nezbývá mi tedy nic jiného než to brát jako nějaký cool factor pro puberťáky a nepřemýšlet nad tím, v tom momentě a v jednotlivostech, to pak možná začne fungovat. (15.02.2021)

Ten kto ma "pozná" trošku viac, vie, že okrem hororov milujem najmä drámy. Hlavným dôvodom je fakt, že tento žáner dokáže vo mne vyvolať pocity, ktoré sa inému skrátka nedaria. Dokonca nemám problém sledovať snímok s romantickým nádychom. No toto bola v úvodných dvoch tretinách proste neskutočná, nervy drásajúca nuda, pričom v záverečnej pol hodinke neponúka nič, čo sme už trilión krát niekde nevideli. Pointa príbehu, že ženy konajú úplne naopak ako myslia, sa taktiež nedá pokladať za objavenie zemegule. O komediálnych prvkoch v tomto filme nemôže byť ani reč. Vtipnejšia je aj Súdna Sieň. (15.12.2014)