Non-Stop

Už se toho tady napsalo mraky, takže je to celkem všem jasné. Asi hodinu a půl jsem byla nadšená, ale je strašná škoda, že těch posledních pár minut jsem byla trochu zklamaná z toho závěrečného finále. Když to ale vezmu kolem a kolem, tak jsem to tak trochu od tohoto typu filmu čekala. Objektivně tudíž za tři, ale já se vážně ani minutu nenudila a Liam je sympaťák, jemu tyhle role zkrátka sednou jak přišitý, no nepřihodit tu jednu hvězdu navíc by ode mě nebylo férový. A taky se jim docela dobře podařilo ukrýt ty záporáky, kteří za tím vším stáli. Všechny moje tipy postupně odpadaly jak švestky ze stromu a vynořili se týpci, které jsem okem míjela jako zcela nevyhovující mé představě. Je to klasika, která rozhodně neurazí, umí diváka udržet na sedadle v letadle celou dobu a konec přijde tak rychle, že ani okem nemrknete. (29.05.2014)

Dlho si hovoríte, že ak to scénáristi nesprasia, bude z toho perfektný aero-thriller! Rýchle tempo, charizmatický ťahúň, hustejúca paranoja a vzrastajúce napätie. Ale scénáristi to sprasia a hoci napätie filmu vydrží dlho, postupne stratí na vážnosti a vo výsledku zanechá iba úsmev nad ďalšou akčnou bejkovinou mentálne pochádzajúcich z 90. rokov (Joel Silver, no). Rada do života: Keď vás všetci v lietadle majú za teroristu a situácia začína byť pekelne vyhrotená, povedzte im že vám dcérka zomrela na rakovinu... (04.03.2014)

Zručný pán na režisérské sesli a talentovaný kameraman spolu tomuhle thrillerovému tryskáči dodají tak strhující drajv, že se vám z něj nebude chtít vyskočit ani s padákem na zádech. Liam Neeson je v jeho úvodu možná až příliš dlouho v otupělém zajetí "textovkové komunikace" s padouchem - pak ale dojde na první fackovanou, a non-stop napětí (název filmu fakt nekecá) je divákovi servírováno v podstatě až do úplného almost-blockbuster konce. Nelogičnosti nebijí do očí, atmosféra houstne a velice sympaticky to odsýpá. Dokonce i pro fungující kýč se tu najde místo! Tak račte nastupovat: naposledy jsem v hollywoodském letadle nedýchal s Greengrassem, a to je sakra co říct. (21.02.2014)

Působivá klaustrofobická schíza. Jak paranoidní pocity při sledování filmu úplně nemusím, tady mi to sedlo jako prdel na hrnec a bavila jsem se. Výborná Julianne Moore, Lady Mary (teda, Michelle Dockery) a samozřejmě Liam Neeson, "netradičně" v roli utrápeného otce. Většina si tu stěžuje na konec, já jej naopak uvítala - konečně si moje nervy mohly trochu odpočinout. (09.01.2015)

Tak to mi ho vyndej! Pak znechuceně vytas bulvy, vyděšeně odskoč a opatrně ho vyndej znovu. Lájem se nám vyšvihl. Poté, co jsem erudovaně zkritizoval jeho silně sračkoidní, lehce pedofilní exces Taken, šel chlapec do sebe. Několik let se sice krčil ve stínu úchvatné stavby z láhví laciného šnapsu, šňupal sedativa a skalpelem se hladil po tepně, ale nakonec to ustál a se slovy "Já tomu RedAKovi ještě ukážu, zač je toho gerontní nehezký stařec!" se konečně ztopořil. A pak šel a natočil film, kde se s cigošema nefackuje jak hysterická fiflena po manikúře. I když, i tady kontinuálně trpí menstruační depresí. Je podivuhodné, že Lájem se vždycky shodou nešťastných okolností stane majitelem nějaké závadné dcery. Navíc, jak ve své grafomanské a tuze profesionální analýze trefně poznamenala bodově nedoceněná publicistka a všeobecně uznávaná polyhistorka KevSpa, tak film je až na kost prošpikován všemi myslitelnými a nemyslitelnými klišé, leč přesto všechno, vole div se, je to poměrně našlapaná podívaná, byť se stopovými prvky patosu. Závěrem bych rád odmočil od tématu a konfrontoval jistou část traktátu výše zmíněné autorky, neboť zlehka nesouhlasím se statí, která se fundovaně zabývá diferenciální diagnostikou esenciálního myoklonusu, poněvadž se domnívám, že původcem může být rovněž multifokální psychická variabilita, kterou protagonista v důsledku emocionálně reduktivního období prožil, tedy trauma et dolore magnam aliquam, jak s oblibou říkáme my doktoři. Se zbytkem se ale plně ztotožňuji a naprosto souhlasím! (07.07.2014)