Král z ostrova Bastøy

Měl sem to štěstí, že sem pár filmů s podobnou tématikou už viděl. Když by se dalo dohromady to nejlepší z filmů Song for a raggy boy, Doubt a Dead poets society vzešlo by tohle. Nechci tím říct, že jmenované snímky stojí za vyližprdel, ale oproti Kongen av Bastøy jsou filmy o třídu níž. Film nejenom, že zaujme svými hereckými výkony (Skarsgård a Joner opravdu vládnou), ale především svojí temnou vizuální a depresivní stránkou, nádherným příběhem, hudbou a mocnou norskou krajinou. Prostě pětihvězdičková podívaná se vším všudy. Přece jen by nebylo fér dávat čtyřhvězdičkovým filmům jako DPS nebo SFARB stejně jako tomuto snímku, (14.05.2012)

Film, jehož účelem bylo zřejmě vyvovolat katarzní efekt typu: hezcí, mladí a v podstatě nevinní chlapci jsou tu týrání jako dobytek, zatímco my, staří, škaredí a všemi mastmi mazaní darebácí si tady užíváme na druhé straně. Nicméně před sto lety se na mládež dívalo trochu (možná i docela hodně) jinak: buďto se zařadíš, buďto budeš hrát s kartami, které jsme ti rozdali, nebo pojdi. Z tohoto pohledu není život na ostrově Bastøy (Basťáku neboli Pasťáku) před příchodem Erlinga nijak zvlášť vyhrocený, následná spontánní vzpoura je přece jen hodně nadsazená... Obecně mám pocit, že neustálé přepisy literatury do filmu kinematografii příliš neprospívají. (11.03.2021)

Drama určitě, akční nikoli. Kongen av Bastøy je táhlý atmosférický příběh, který nikam nespěchá. Celý stojí na hlavních hrdinech, skrze které dává odpověď na filozofické otázky, které už od začátku vytanou na mysl každému divákovi. Od půlky filmu je pak jasné, kam příběh neodvratně směřuje a ač nevybočí ze svého stereotypu, rozhodně v nastavené kvalitní laťce pokračuje až do svého konce. Takže velice zajímavé a pro Hollywoodem navyklé diváky, originální norské drama, které vás přiková k hlavním postavám a budete jim fandit do poslední minuty. A nic na tom nezmění ani fakt, že jsou to původem delikventi. Přesto se nevyhnu jednomu drobnému šťouchu. Řada vedlejších postav mi přišla původně pro děj podstatná (manželka ředitele), ale opak se ukázal pravdou. Jestli to byl záměr tvůrců či výsledky střihu, to jest otázka. 80% (16.10.2012)

Tak tomu poviem prevýchova ako remeň. Nechcel by som byť v koži tých chlapcov. Zvláštne keď si predstavíme, v akom luxuse si teraz žijú väzni v Nórsku. Pekný kontrast s minulosťou, a to pritom išlo "iba" o polepšovňu. Dejová linka je nabitá vypätými situáciami, hroznými životnými podmienkami chlapcov, krutosťou, bezcitnosťou, zbabelosťou, klamstvami a surovosťou. A k tomu sa pripája ešte aj typický severský chlad, ktorý podčiarkuje už aj tak hrozne bezútešnú atmosféru snímku. Všetko tak speje k nevyhnutným udalostiam... Ďalší filmový príklad o tom, ako nespravodlivosť vždy vládla svetu. Jasný nadpriemer, určite odporúčam. 85/100 (02.12.2014)

Veľmi sympatický filmársky počin, ktorý mi svojou témou čiastočne pripomenul aj iný úspešný severský (ale pre zmenu švédsky) snímok Ondskan, ktorý mimochodom radím medzi svoje obľúbené. Severania sa tentokrát opäť ukázali vo veľmi dobrom svetle a dokonca aj ten ich povestný chlad bol cítiť snáď z každého jedného záberu, bol skrátka všadeprítomný. Vlastne celá atmosféra sa niesla v takom "chladnom" (alebo ak chcete surovom) duchu, čo samozrejme myslím len v dobrom. Po vizuálnej stránke to bolo prakticky bez jedinej chybičky, dej taktiež zvládnutý bez nejakých väčších zádrheľov (i keď miestami by možno neuškodilo trochu viac napätia), čiže z môjho pohľadu prevažne spokojnosť. A aj keď kvalít už spomínaného Ondskanu to (pochopiteľne) nedosahuje, tak či tak je to stále fajn, silný nadpriemer. Jeden zo skupinky tých filmov, ktoré dokazujú, že aj európska kinematografia predsalen stojí za to (no a konkrétne u tej severskej to platí dvojnásobne!). Vskutku vydarená záležitosť. 4/5 (26.09.2014)