Král z ostrova Bastøy

První čtvrtinu filmu jsem se upřímně nudila a říkala jsem si jak proboha vydržím tu další hodinu a půl. Ale jakmile se přetrpí ten začátek tak to začíná být temné hutné a drtivé- jako moje prvotní představa. Poslední čtvrtina je naprostým opakem začátku- Plná akce a dramatu. To co nepochybně stojí za povšimnutí jsou herecké výkony a dokonalá hudba (která je podle mě vůbec nejlepší složkou celého filmu. To co by se dalo vylepšit je kromě slabšího začátku- který je pro diváka (jestliže sleduje film poprvé) zbytečně rozvleklý a nic neříkající také předvídatelný děj a jednoduchost některých vedlejších postav. Takže hodnotím film 4 silnějšími hvězdičkami i když můj emocionální dojem hned po shlédnutí by byl na pět hvězdiček.----"Jednou jsem viděl velrybu, jak plavala se třemi harpunami v sobě.Trvalo to celý den, než zemřela. Našli jsme ji znovu a přistoupili k ní blíže,než kdykoliv před tím. Byla slabší kvůli harpuně, s kterou jsem jí střelil. Pokryta šrámy ze všech zápasů, které bojovala."---- (05.11.2012)

Bastøy, jo? No, teda, takhle jsem si vždycky představoval polepšovnu, jakou mě strašila mama, když jsem byl malej. Teda až na to sexuální obtěžování. A v roce 1915, kdy se zprávy o zacházení s chovanci nedostaly do žádnejch médií a dokonce i smrt tomu nezabránila, se není co divit, že tam odsud chtěl sem tam někdo zdrhnout... nebo udělat vzpouru. K té se schyluje celej film a divákovi nezbývá nic jinýho, než jim držet palce. Dobře vybudovaná atmosféra nese ovoce, dobré zpracování nese pochvalu a v podstatě tam nebylo nic, z čeho bych mimovolně upouštěl moč. Navíc jde o severské drama a na to maj norové docela čuch. Prostě film, co stojí za skouknutí... Jinak škoda, že takové zařízení neexistuje někde i dnes, aby se měli parchanti proč bát a né dělat bordel... (26.10.2016)

Film se odehrává v roce 1915 na opuštěném ostrově v Norsku, kde se nachází nápravný ústav pro mladistvé delikventy. Ústav je veden sadistickou rukou Stellana Skarsgårda, který hraje jako bůh. Seveřané při síle se svou bezvýchodní atmosférou, vynikajícími hereckými výkony, drsným až nepříjemným prostředím s dostatkem napětí a nemilosrdným koncem. Velmi dobré. Slušný rest! 80% (04.05.2019)

Kongen av Bastoy (Král Ďáblova ostrova) je určitě dobrý film. Máme tu nějakou nosnou historickou událost, studené lokace zimního ostrova, herce jako Skarsgard nebo Joner, smutnou hudbu a uzurpovaní kluci versus zlý "house father", toť téma vždy vděčné. Ne dlouho předtím jsem viděla Ondskan, kde sice příběh byl trochu jiný, ale vesměs šlo taky o správný hochy vzdorující bezpráví uvnitř nefungujícího výchovného systému. Ale zatímco Ondskan působí na diváka tak, jako by byl taky kamarád hlavního hrdiny, všechno s ním prožíval a tajně mu držel palce, u Kongen av Bastoy to divák pozoruje zpovzdálí. Sice taky fandí, ale jako by koukal na zápas dvou mužstev. Přitom i tady je hlavní hrdina sympaťák co najde v ústavu nejlepšího přítele, ale jejich vztah je nadhozen zkratkovitě. Prostě spolu kamarádí. Proč? Proto. A celou dobu filmu se Erlingovi nemůžeme dostat pod kůži. Proč jako jediný má sílu vzdorovat a něco proti bezpráví podnikat? Protože proto. Film má skoro dvě hodiny a tentokrát to je opravdu cítit. Konec je sice silné kafe, ale chybí lepší vztah diváka k postavám, tak nemůže víc strhnout. A ještě k hercům - Skarsgard hraje ředitele polepšovny, člověka ovládaného ne zcela správným žebříčkem hodnot, a nedalo by se říct, že je to vyloženě padouch. O Kristofferu Jonerovi, co hraje dozorce, se to už říct dá (a o jeho kníru taky) a člověk má fakt chuť mu zakroutit krkem. Adolescenti sympatičtí, přirození. Přesné 4* (30.10.2011)

Film, jehož účelem bylo zřejmě vyvovolat katarzní efekt typu: hezcí, mladí a v podstatě nevinní chlapci jsou tu týrání jako dobytek, zatímco my, staří, škaredí a všemi mastmi mazaní darebácí si tady užíváme na druhé straně. Nicméně před sto lety se na mládež dívalo trochu (možná i docela hodně) jinak: buďto se zařadíš, buďto budeš hrát s kartami, které jsme ti rozdali, nebo pojdi. Z tohoto pohledu není život na ostrově Bastøy (Basťáku neboli Pasťáku) před příchodem Erlinga nijak zvlášť vyhrocený, následná spontánní vzpoura je přece jen hodně nadsazená... Obecně mám pocit, že neustálé přepisy literatury do filmu kinematografii příliš neprospívají. (11.03.2021)