Král z ostrova Bastøy

Mladý, problematický chlapec menom Erling prichádza do nápravného zariadenia určeného pre problematické deti. Na opustenom ostrove Bastoj sa dostáva neprispôsobivej mládeži tvrdej prevýchovy. Po spočiatku veľmi ťažkých začiatkoch si Erling predsa len nachádza pár priateľov. To sa nedá povedať o priazni riaditeľa Bestyrera, ktorý ho neustále obviňuje z nerešpektovania zamestnancov či vyučujúcich. Erlingovi je jasné, že pokiaľ chce slobodu, musí z ostrova ujsť. Okolnosti naberajú rýchly spád po tragickej smrti jedného z chovancov. Podarí sa mu ostrov opustiť? Alebo ho čaká omnoho tvrdší boj? Kam sa hrabú dnešné asociálne zariadenia pre mladistvých. Miestami mi bolo ozaj ťažko. V takých podmienkach by sa dostalo prevýchovy aj samotnému Černákovi s Melom. Vďaka výberu prostredia a hereckým výkonom všetkých zúčastnených mi prišiel snímok veľmi realistický. Príbeh tvrdý, krutý, vyvolávajúci pocity sklamania, ale bohužiaľ, nie vždy sa nám v živote dostáva zadosťučinenie. Veľmi dobrý film. (24.02.2014)

Severská kinematografie v plné své síle, tentokráte kombinující typickou ponurou atmosféru s působivým vizuálním ztvárněním a melancholií post-rockových Sigur Rós. Historicky koncipované drama odehrávající se před sto lety připomene geniem loci trochu Prokletý ostrov Martina Scorseseho a samozřejmě odkazuje k celé řadě podobných filmových reflexí temných stránek historie národů obtěžkaných tíživým svědomím nechvalně proslulé ,,převýchovy" dětí (např. temná australská minulost - viz film Rabbit Proof Fence atd.) či internátní katolickou výchovou, což bylo snad ještě větší zvěrstvo (irské Padlé ženy či Hříšnice nebo řada filmů britských). Režisér Marius Holst si ovšem narozdíl od Scorseseho neklade za cíl rekonstruovat dobovou filmovou řeč, naopak se snaží ryze současnými výrazovými prostředky vyprávět vcelku jednoduchý příběh o poměrech v chlapecké polepšovně zhruba před sto lety. Mírně schématický model respektuje daný subžánr (příchod solitéra, který nakonec zafunguje jako neformální vůdce odporu) a v podstatě splňuje daná očekávání. V kontextu severské kinematografie existuje několik výrazně působivějších a sugestivněji natočených filmů (ať už Zlo mezi námi nebo Umění plakat kupříkladu), ale Král z ostrova Bastøy je přesto ponuře poetickým zásahem do černého... (05.06.2012)

Včera večer jsem se podíval na tento snímek natočený podle skutečných událostí a musím říct, že jsem začal cítit zničehonic takové to nepříjemné mrazení, které určitě nebylo zapříčiněno z mých nočních návštěv ledničky, kam si chodím na tajňáka pro svou denní dávku zmrzliny. Po zhlédnutí tohoto snímku jsem šel spát a ono to nešlo. Většinou, když usínám tak trpím nočními polucemi jako většina zdravých jedinců mého věku, ale tentokrát jsem měl problém s nočními policemi z důvodu narážení do nich při přecházení od stěny ke stěně v černočerné tmě a přitom jsem si říkal: Co to je za svět ve kterém žijem? Tento snímek silně připomíná romány Charlese Dickense o dětských hrdinech, kteří jsou zneužíváni k těžké práci v neúnosných podmínkách a to vše v nápravném zařízení, které má napravovat a néé zdevastovat a zničit psychiku budoucích členů lidského pokolení. Tak to se zde děje a to vše pod patronací církve. Nechápu, že se ty největší bastardi lidského rodu vždy schovávají za rouškou rádoby šlechetných institucích. Příběh začíná na norském ostrově Bastoy, kterému se přezdívá Ďábelský ostrov a vidíme v něm přijíždět dva nové mladistvé delikventy, kteří si zde mají odpykávat trest. V průběhu děje vidíme, jak zde funguje vězeňský systém pod diktaturou ředitele, kterého skvěle zahrál Stellan Skarsgård. Dál už nebudu psát o ději tohoto filmu, protože to se musí vidět, ale napíšu už jen to že se děj v tomto filmu odehrává v zimě, přičemž konečné události podle kterých byl tento snímek natočen se odehrávali v květnu. Ještě doplním, že zde vidíte mnoho podobných paralel z jiných klenotů světové kinematografie. Nejprve vám to může připomínat Motýlka, poté zde můžete vidět podobnost s Přeletem nad kukaččím hnízdem a konečná fáze vám silně připomene Pána much a srdcervoucí Titanic. V dnešní době slouží tento objekt jako mužská věznice a svou mírumilovností a respektem k vězňům si vysloužila punc jedné z nejlepších věznic na světě. Za nevšední zážitek a poučný materiál dávám tomuto filmu zasloužených 80%. (21.08.2021)

Bastøy, jo? No, teda, takhle jsem si vždycky představoval polepšovnu, jakou mě strašila mama, když jsem byl malej. Teda až na to sexuální obtěžování. A v roce 1915, kdy se zprávy o zacházení s chovanci nedostaly do žádnejch médií a dokonce i smrt tomu nezabránila, se není co divit, že tam odsud chtěl sem tam někdo zdrhnout... nebo udělat vzpouru. K té se schyluje celej film a divákovi nezbývá nic jinýho, než jim držet palce. Dobře vybudovaná atmosféra nese ovoce, dobré zpracování nese pochvalu a v podstatě tam nebylo nic, z čeho bych mimovolně upouštěl moč. Navíc jde o severské drama a na to maj norové docela čuch. Prostě film, co stojí za skouknutí... Jinak škoda, že takové zařízení neexistuje někde i dnes, aby se měli parchanti proč bát a né dělat bordel... (25.10.2016)

Zatím asi nejlepší film jaký jsem v roce 2012 viděl a hlavně film, kde nemám vytknout vůbec, ale vůbec nic. Stellan Skarsgard si svým fantastickým hereckým výkonem hlasitě řekl o práci v Holywoodu. Dechberoucí herecký výkon. Ani ostatní herci však nezůstali pozadu. Hlavně chovanci zahráli přesvědčivě. Když navíc připočtu parádní scénař, který šlape jak švýcarské hodinky, dobrý soundtrack, kameru a vlastně všechno je dokonalé a vážne nemám co kritizovat. (12.05.2012)