Vražedná hra

Po patřičné analýze jsem došel k závěru, že problém Roba Cohena tkví v jeho vztahu k divákovi. Ten člověk nedokáže pochopit, že na jeho majstrštyky tu a tam zavítá civilizovaný Evropan, který si dokonce všimne logických děr o průměru sloního hřbitova politého hořčicí. Tady není co řešit, Alex Cross je ta nejstupidnější krimoška současnosti, minulosti a s největší pravděpodobností i budoucnosti. Je tak stupidní, že kdybych měl všechny nelogičnosti vypsat do jednoho miloučkého na střed zarovnaného dokumentu, tak by se toho množství písmenek přežral můj sedm set padesáti gigový harddisk a milosrdně si usmažil obvody. Panu režisérovi bych doporučil, aby černouškům koupit kozu, natřel garáž nebo třeba zprznil bércový vřed, hlavně ať už proboha v zájmu úrovně společnosti přestane fušovat do filmařiny. (19.12.2012)

Inteligentní psycholog Alex Cross je zpátky. A nehraje ho Morgan Freeman. Bohužel. Z přemýšlivého detektiva je unuděný tuctový chlapík s pupkem, který ví i to, co neví scénárista. Přijde na místo činu a hned tuší, co za mordem stálo, jakou barvu trenek vrah nosí a kdy naposledy měla oběť orgasmus. Sorry, ale rozbor vraha z několikavteřinového pohledu na mrtvolu mohl na diváka fungovat možná v roce 1994, ale dnes už to ani úsměvné není. Celý tenhle zbytečný kousek působí dojmem, jako by se většina tvůrců nudila a pro výsledek neudělala nic navíc. Prostě to nějak splácneme, naznačíme, s kým má divák tu čest (mnozí pamatují, že tu byla solidní detektivka + už méně solidní pokračování s Morganem Freemanem a že knižní předloha má slušnou základnu čtenářů), sebereme honorář a půjdeme zprznit další filmovou látku. Rob Cohen už dávno neplatí za alespoň průměrného rutinéra, jeho Stealth a třetí Mumie dopadly bídně, tady jsme v podobných číslech. Postavy nikoho nezajímají, zápletka a rutinní dialogy zrovna tak, akce je bez invence. A navrch oplácaný Jean Reno začíná platit za unaveného plátce nájmu. Když na scénu (do arény) vstoupí hlavní záporák, máme se začít děsit jeho pošahanosti. To se neděje. Radost na tváři se nám vkrade až po sto minutách, kdy vyběhnou závěrečné titulky. (30.03.2014)

Ne, že bych Pattersona považoval za nějakého echt dobrého pissálka. Filmy podle jeho knih vždy jednoznačně předčily předlohu. Nijak jsem k němu nikdy nepřilnul, ale teď je mi ho líto! Buď chytře investoval do Lehman Brothers či tutových a výnosných Madoffových fondů nebo ho asi manželka vykostila u rozvodu. Jinak si totiž nedovedu vysvětlit, že by dal souhlas k něčemu takovému! A tak tu máme po mladém Indiánovi Jonesovi a ještě mladším Sherlocku Holmesovi mladého Sašu Kříže a jeho trampoty před tím, než se stal uznávaným psychoanalytikem seriálových masounů u toho zkurveného Federálního úřadu, který mi, když zrovna nikdo nevraždí a nemá do čeho píchnout, brání svobodně "nakupovat" filmy. A je to docela xblití! Dozvěděl jsem se totiž, že než Saša začal Sbírat polibky a Vymetat pavučiny s charismatickou tváři Morgana Volnomuže, býval trapným, otylým negrem, který se na velké plátno dostal snad jen qůli tomu, že kdysi vyhrál v Sing Singu celoblokové kolo soutěže v maňáskovém divadle! A to pouze proto, že předtím zaříz toho favorizovaného Jamajčana, proti jehož jehlami propíchanému kašpárkovi by absolutně neměl šanci. Co na tom, že se nějakým zázrakem povedlo k němu dostat pár profláklých xichtů a ten Ztracený pán je opravdu vynikající psychouš, když scénář stojí za vyližprdel a do hlavní role se prokouřil zneuznaný stand-up komik, protože už měl dost toho, když po něm znechucené obecenstvo házelo shnilá rajčata a plivníky těsně před vylíhnutím. Lapidárně shrnuto, kdyby se pomátl Jeffery Deaver, najal si jako scénaristu Marlona Wayanse a v takto vzniklé velesračce by hrál Lincolna Rhyma Rob Scheider, vyšlo by to nastejno. (02.01.2013)

Jeana Rena jsem málem nepoznal a musel jsem si v titulcích ověřit, že to byl skutečně on. Matthew Fox na sobě neuvěřitelným způsobem fyzicky zamakal, zhubnul a je vysekaný na kost a záporák v jeho podání vypadá jako "pořádnej psychouš", ale to je asi jediná věc, která se dá na tomhle snímku vyzdvihnout. (23.12.2012)

Tyler Perry a Rob Cohen se hledali tak dlouho, až se našli. Jeden je totální herecký dřevo, který je bez dámských šatů ještě víc trapnější než s nimi a ten druhý už spadnul do tak špatného režisérského podprůměru, až mi je ho skoro líto. Oba ale neumějí zhola nic. Přiblbý scénář, nulové napětí, nechtěně vtipný Jean Reno...prostě všechno špatně. I ten Matthew Fox, který se jako jediný evidentně snaží, je zde ale díky stupidně napsané postavě chvilkama k smíchu. Tohle je vražedný film a ne vražedná hra. (08.01.2013)