Pásla kone na betóne

že by to byla vysloveně komedie se říct nedá, spíš taková sociologická sonda do života (žen) na východním okraji ČSSR... Pro mně to bylo spíš takové retro, podívat se, jak se tehdy na vesnici žilo.... Stojí asi za zmínku, že mi vždycky přišlo, že čím víc jede člověk na východ, tím hezčí jsou tam holky, což tenhle film vcelku potvrzuje. jen poznámka - pro Čechy, zvlášť pro ty, kteří už nezažili federaci, by si film skoor zasloužil titulky. občas jsem měl potíže i já, a to slovensky rozumím slušně... (14.05.2011)

Film, ktorý mnohí musia už dnes pozerať s titulkami, ale ani za doby Československa to nebol ľahký oriešok pre všetkých žijúcich na západ od Popradu. Azda jediný film, v ktorom tá východniarčina pasuje, netrhá uši, to prostredie je typické a dej nie je ani zďaleka prázdny. Nikdy by som nepovedal, že sa môže takýto počin stať legendárnym a Zimkovej tá civilnosť dokonale sadla. A dokonca východniari nemôžu byť ani urazení. Sú temperamentní, majú väčšiu alkoholickú výdrž i konzum, oni o tom vedia a vôbec sa za to nehanbia. (24.07.2022)

Nějak nevím, jestli chtěl Uher jen zobrazit tehdejší vesnický život nebo se pokusil o něco víc, třeba tenhle styl života zkritizovat (což by se mi zrovna nelíbilo) nebo o feministickou osvětu... Ať je to tak nebo tak, ten film má své kouzlo a dost poetiky, kterou tvoří spousta nádherných záběrů. Podstatné je ale to, že jsem (na 3 pokus) konečně od Uhera viděl něco, co se mi fakt líbilo. Sice Panna zázračnica a Slnko v sieti nějakou poetiku mají, ale moc mě neoslovila a proto ani jeden z těch dvou filmů pro mě není zrovna významný. Zato tenhle už mě konečně nějak víc oslovil a pokud šlo skutečně jen o to lyricky zobrazit život na tehdejší slovenské vesnici, dal bych 4*. Protože si tím ale nejsem zrovna jistý, tak jsou ty 4* slabé. Ale líbilo se mi to, to jo. (10.10.2020)

Nikdy nemaj ešte pred zhliadnutím filmu predsudky! Toto si budem teraz asi častejšie opakovať, bo v tomto prípade sa mi to skoro vymstilo. Zaujímavý a netradičný východniarsky humor ma pobavil. No, a čo sa týka samotného artu a dramatickej zložky, tú až toľko neriešim. Prečo tiež, keď vládne spokojnosť? (18.08.2014)

Ta vychodniarská lyrika je samozřejmě snesitelná jen s lehkou mírou nadsázky, ale "pozorovatelské" pasáže z normalizační všednosti jsou výtečné, skličující a přitom prosté jakékoli křeče. Absolutní vrcholem jsou svatební sekvence a nonšalantní filozofování o emancipaci a vlivu Žigulíka na manželský sex. Příběh matky a dcery, kterou jsou odsouzeny opakovat stejné chyby a bojovat s předsudky okolí není tak silný, ale Uherova fragmentárnost mu celkem svědčí - v celku se jediná o netypicky lyrický pohled na prozaickou dobu. (23.04.2013)