She Kept Asking for the Moon
Réžia:
Štefan UherKamera:
Stanislav SzomolányiHudba:
Svetozár ŠtúrHrajú:
Milka Zimková, Veronika Jeníková, Ľubomír Paulovič, Peter Staník, Marie Logojdová, Anton Trón, Ján Mildner, Marián Geišberg, Jaroslav Sypal, Oľga Vronská (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Tragikomický príbeh, ktorý zachytáva mentalitu, spôsob života a osobitosti prostredia východoslovenského regiónu. Osudy Johany Ovšeny (Milka Zimková) a jej dcéry Pavlíny (Veronika Jeníková) sa vzájomne prelínajú, striedajú sa radosti i sklamania a Johana prežíva svoj osudný omyl opakovane v životnom príbehu svojej dcéry. Johana sa totiž kedysi zaľúbila a otehotnela. Čakal ju však neľahký údel slobodnej matky. Ľudia z dediny jej to jasne dávali najavo, ale Johana sa vďaka svojmu temperamentu v živote nestratila. Netušila však, že osud jej pripravil nečakané prekvapenie – aj dcéra Paulína sa prespí s vojakom. Johana sa však nevzdáva a za pomoci verného Bertyho (Peter Staník) a Jozefky (Marie Logojdová) sa všemožne snaží získať pre tehotnú dcéru „vstupenku do neba" v podobe vydaja... (TV Markíza)
(viac)Recenzie (97)
Pro mě jeden z nejlepších slovenských filmů. ()
Československý film situovaný do východního Slovenska natočený podle stejnojmenné povídkové knihy od E. Zimkové. Autorka předlohy byla obsazena do hlavní postavy černovlasé Johany Ovšené, svobodné činorodé matky, která díky absenci mužského partnera trpí předsudky od většiny mužských obyvatel zapadlé vesnice někde v Prešovském kraji, zřejmě okres Humenné. Jednoduchý příběh popisuje mentalitu, kulturní prostředí a způsob života v tomto regionu, který je zdůrazněn použitím východoslovenského nářečí, jež je mnohdy pro českého diváka těžko srozumitelné. Hlavní dějová linie spočívá v příběhu Johaniny dospívající dcery Pavlíny (V. Jeníková), která po velmi krátké známosti otěhotní s vojákem z Čech, majícím už závazky s jinou ženou. Její matku ihned zachvátí obava, aby její dceru nepotkal podobný osud jako výsledek mužské bezohlednosti, jaký má ona, a když se nepovede osvědčenými metodami plodu zbavit, pokusí se najít své dceři partnera přes inzerát. Když se objeví vhodný kandidát Štefan (L. Paulovič), který jak se ukáže později, platí alimenty na dvě děti, a chystá se svatba, Pavlína potratí. V dalších rolích tohoto nepříliš dramatického filmu se objevila pohledná M. Logojdová jako Johanina kamarádka Josefka či P. Staník v roli Johaniného občasného milence Bertyho. Zaujala mě hudební melodie zřejmě lidového původu, která se nesla celým snímkem. Dílo, které je pojato spíše jako obraz východoslovenského života, od představitele nové československé filmové vlny Štefana Uhera hodnotím podprůměrně, neboť jsem postrádal jakýkoli dramatičtější moment a tím pádem může film začít nudit a působit nezáživně a zbytečně, obzvláště pokud jednotlivým představitelům není pořádně rozumět. V porovnání s režisérovými staršími a slavnějšími filmy např. Tři dcery spatřuji obrovský kvalitativní rozdíl ve všech směrech. ()
Kdo není z východu Slovenska, tak prý film moc nechápe, anžto vychodniari jsou prostě jiní, kdo je z Česka, ten ho asi nejen nemá šanci pochopit, ale moc šancí nemá ani rozumět - leda by rozuměl polsky a slovensky zároveň. Dobrá, ač jsem nerozuměl zcela všemu, ocenit musím komplexnost zpracování - něco mezi sociologickou studií a folkloristickým či národopisným snímkem z šarišského venkova, ale navíc fimově (míněno umělecky) zpracováno a okořeněno jistou dávkou osobité poetiky (Uher, Štúr). Milka Zimková zahrála excelentně a ostatní naprosto zastínila - přijde mi, že ona jediná jakoby byla doma (taky že jo). Silnější 3*. P.S.: Titulky, byť slovenské, se hodí :-). ()
Spomienky :-) A množstvo priam kultovych hlašok :) "to za šicko može tota Margita Tečerova" ()
Nevýrazný dej popisuje život východniarov, konkrétne problémy matky a dcéry, ktorá nečakane otehotnie a treba vystrojit svadbu. Vychodnarska slovenčina píli uši. Taky škaredý film. ()
Pásla kone na betóne - to je hlavne studnica jedinečných hlášok. A samozrejme dialekt - šariština môjmu srdcu najbližšia :) Výborne natočené. ()
Ja jak vychodňar mušim dac pejc :) u nas legenda, hlavne pre generaciu mojich rodičov. ()
"Kto to bul? Ktory kuň? .... Ta kedz tu dakto kuň, ta ši to ty!!!" To je len jedna zo skvelých hlášok v tomto filme. Najviac sa mi na ňom páčilo to verné zobrazenie života na východoslovenskej dedine komunistickej doby. A keďže tento film rozpráva o mojom rodnom kraji, tak musím dať minimálne 4*. Dobrá oddychovka aj po rokoch. 80 % ()
Komediálne brutálne a dobré :) ()
Pre východniara povinnosť, pre mňa ako západniara celkom príjemný filmík a sonda do života na dedine (takisto som z dediny) v 80 rokoch. Najmä svadba (resp. prípravy na ňu) veľmi dobré. ()
Než jsem pochopil, že obtloustlá modrooká blondýnka je dcerkou dvou vyhublých romů, byl film za svou polovinou...Na tomto filmu je vidět národnostní průměrování v hodnocení. Slováci tomu mažou body jak Puček a spol. Viktorce za Horníka, kdežto česi se drží při zdi. Ještě že jsme se v třiadevadesátem rozešli, vždyť jsme tak rozdílní :-). ()
Ja viem, že je to pomaly náš kult, ale prečo? Je to jeden hnoj, bez príbehu, humoru, hereckých výkonov... Jednoducho grc nudných, trápnych rečí bez zmyslu, cieľu, nápadu. Ďalšia úbohosť z našej úbohej filmografie. Takej "Nevere po slovensky" nesiaha ani po prvý úd. Max 10% a aj to len tak z ľútosti. ()
Nádherná řeč. Já titulky nepotřeboval, kdysi jsem tam strávil hodně času. Dnes už bych hutorec asi neuměl, ale rozuměl jsem všemu. Film je dobře natočen, děj mohl být možná souvislejší, ale nevadí. Pár jiných chyb by se jistě našlo, ale není třeba jim věnovat pozornost. ()
Aká matka, taká Katka. Z neznámych príčin som z tohto filmu videl len zlomky a až skoro 40 rokov po jeho vzniku som si ho pozrel komplet a nebol som vôbec sklamaný. Dobrý scenár, dobre zahrané, vynikajúco zakonzervovaná doba a dedinská nátura. Len slovenčina niektorých nepredabovaných českých hercov ťahá za uši. ()
Kultovy film o vyhodnaroch.. kdo nebol v Prjasive alebo este vyhodnejsie nepohopiii... 90% ()
Zarazilo ma tak slabe hodnotenie jedneho z najlepsich filmov slovenskej kinematografie. Film bol v case uvedenia do distribucie absolutna hitovka, v istom prazskom kine sa dokonca premietal takmer dva mesiace nepretrzite, divacky jeden z najuspesnejsich slovenskych filmov ktory snat tromfol uz len titul Tisicrocna vcela ktory siel do kin o rok pozdejsie. Vravelo sa ze v cechach mal aj titulky kvoli zrozumitelnosti vychodniarciny. Aj po rokoch je to stale zaujimavy film ktory verne zachytava dobove realie a hlavna myslienka filmu, radosti a strasti slobodnej matky je aktualna vzdy. Jeden z najlepsich filmov Stefana Uhera a dnes uz slovenska klasika. ()
Film, zachycující život v zapadlé východoslovenské vesnici. Možno více ocení divák, který má k tomuto koutu Slovenska a k východňárskému hutorení bližší vztah, jako třeba my brňáci k našemu hantecu. Jinak to bylo takové o ničem. 40%. ()
Takové kostrbaté vyprávění s ne moc dobrým koncem ... ()
Celkom vydarený obraz československej reality šaľeného východu. Alkohol. láska, domáce násilie, úzkoprofilový tovar a klebety. Produkcia je dobrá a podáva život priamo ako je, zabalený v ľúbozvučnej východniarčine spolu so štipkou humoru. Veď keď sa prespanke prespí dcéra chce to kus nadhľadu bo inak by ju mac zmarnila. Herci sú dobrí aj keď dakus nemotorní a snaha zahaliť spomienky do snového oparu sa celkom darí. Prirovnanie k poetickej verzii "Slunce, seno, jahody" sedí (berg.12) aj keď komická stránka nie je v popredí, ale veď Štefan Uher nie je Zdeněk Troška. 70% ()
Ta ja šebe nemožem pomocť ale mne še to bars pačilo! ()
Reklama