Veľké nádeje

Chudoba cti netratí, peníze kazí charakter, pýcha předchází pád, atd., atd. Prostě Dickens, no. Zvláštní vztahový propletenec na pozadí sociální sondáže napříč společenskými vrstvami. Vcelku standardní adaptace, Newell nepřekvapil. Nicméně, výprava je přepychová, takřka encyklopedická, film působí velmi autenticky, vůbec ne strojeně nebo teatrálně. Dialogy nešustí papírem, postavy jsou živé a nechovají se jak figurky z Člověče, nezlob se. Celé to navíc podpírají tři mocné pilíře Fiennes, Coltrane a Bonham Carter. (31.01.2013)

Zkoušel jsem nejprve přečíst knihu, ale po pár stránkách jsem zjistil, že tohle prostě nepůjde. Filmová verze mi přišla pro to lepší a říkal jsem si, že mě možná film dožene k přečtení knihy, jak už se tomu několikrát v mém případě stalo. Bohužel. Nepřečtu si to. Film začal úplně stejně jako kniha, tak předpokládám, že je to jedna z mála adaptací, která se striktně drží knižní předlohy a to by nemuselo dopadnout dobře. Asi se s Dickensem nesnesu. Ale musím uznat, že postava slečny Havishamové je dokonalá. Jinak vlastně nevím, co hledat v tom filmu za příběh. Stále jsem hledal nějaký ten hlubší děj, ale stále jsem se pohyboval na samém okraji příběhu a najednou byl konec. Možná je to mnou, možná je to příběhem, ale čekal jsem víc. Ústřední duo herců taky neni zrovna trefou do černého. Ale zas úplnej propadák to není. (09.07.2013)

Tento film zdá se mi zde značně podhodnocen. Jistě, fenomenální adaptace BBC s Gillian Anderson a Suchetem je lepší hned o několik řádů, ale i tento přepis shledávám velmi povedeným a hodným pozornosti. Jistě, chybí zde například Orlick a v úplném závěru je to možná trošku větší happy end, jinak ale prakticky vůbec nemám výhrad. Obsazení je prvotřídní a fenomenální (HBC, Ralph, Robbie), představitelé Pipa a Estelly jsou zde navíc mnohem lepší, než v již zmíněné minisérii a atmosféra dobového Londýna je skvělá, atmosféra v domě slečny Havishamové a na blatech pak v pravdě burtonovská! Jen to uhoření na konci nemuselo být tak odbité. Dejchne to na vás (pozitivně), je to dobrý. Jsem velmi spokojen, dvě hodiny s tímto filmem utekly rychle a vskutku příjemně. 80%. (02.01.2022)

Několik kvalitních britských herců, osvědčený režisér, uznávaný autor viktoriánské doby a obratný kritik společenských poměrů – přesto to tak úplně nefunguje. Z osudů dětí z nuzných poměrů byl Charles Dickens nejvíc opěvovaný za Nadějné vyhlídky. Sirotek Pip žije u své přísné a uječené sestry a jejího dobrosrdečného muže. Ač pochází z chudých stěn kovářské dílny, stane se společníkem dvanáctileté chráněnky Estelle, kterou si osvojila bohatá a excentrická stará panna. Jak všichni z klenotu britské literatury víme, ona pověstná jiskra přeskočí jen ze srdce A do srdce B, pyšná a panovačná Estelle cvičená být mrchou totiž mladíkovu náklonost odmítá. Stejný stav trvá i o několik let později, kdy mladík dostane příležitost prosadit se díky nečekané podpoře neznámého dobrodince v londýnské smetánce. Právě skutečnost, že se Estelle v dospělém podání objeví až po víc než hodině stopáže, mi nepřijde šťastná. Sázka na jistotu nakonec nevychází. Režisérský chameleon Mike Newell tu a tam zaboduje, víckrát ale musí strpět nelítostná, leč oprávněná slova kritiků. Vstup do stejné řeky selhává hlavně proto, že tvůrci nepřicházejí prakticky s ničím novým. Chtějí být noblesní, přejí si být svůdní, hodlají emočně oslovit, touží být myšlenkově hutní. Nejsou. I přes silnou předlohu tak budou příznivci lidských dramat i kavárenští intelektuálové docela naštvaní. Úvod ještě dokáže jakž takž vtáhnout do děje. Působí připraveným a dotáhnutým dojmem, divák věří atmosféře ostrovanského neutěšeného života venkovanů, londýnská pasáž se ale nepěkně zadýchává. A to i přesto, že odhalování kladů a záporů života na vysoké noze bylo vždy vděčným tématem. Závěr i s ohledem na předešlé dění neudeří tak, jak by si divák očekávající vypjaté momenty přál. Leccos jde na bedra ústřední postavě. Jeremy Irvine projeví pramálo charismatu, natož aby přidal uvěřitelné emoce. Je zastíněný prakticky pokaždé, když se na plátně objeví vedle Heleny Bonham Carter (neuvěřitelně mi tu připomínala Steva Buscemiho v ženském podání) nebo Ralpha Fiennese, který po několika komerčních projektech znovu dokazuje, jak vynikajícím hercem je. Newellova adaptace by se tak víc hodila na televizní obrazovky, jeho práce nepřesahuje mdlé inscenace. Také u nich začne divák dřív nebo později přemýšlet, jestli doma není potřeba utřít prach. Sečteno podtrženo: Když už si mám vybrat menší zlo, tak jednoznačně hollywoodskou love story podle Alfonse Cuaróna. (10.06.2013)

,,JSEM POVĚŘEN NABÍDNOUT VÁM MOŽNOST ZBAVIT SE SVÉHO UČNĚ. PŘICHÁZÍM VÁM SDĚLIT, ŽE MÁ NADĚJNÉ VYHLÍDKY. MŮŽE TOTIŽ ZÍSKAT ZNAČNÉ JMĚNÍ....“ /// Pohádka (?) o tom, kterak chudý chlapec ke štěstí přišel – no, ale nebyl by to Dickens, aby s milým chlapcem (a tedy štěstím) neměl svoje plány… Dejchne na vás ta románová atmosféra, romantika starý Anglie… jen mám pocit, že je to takový moc televizní. Helena je nádherně podivná, Ralph je vynikající, nekouká se na to špatně, ale řek bych, že z tý předlohy se dá vytřískat víc. Možná s jinou ústřední dvojicí? (nebo rovnou režisérem?) Každopádně je mi tahle ,,romantika“ mnohem milejší, než v těch filmech pro mladý. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal v roce 1861 Charles Dickens, jsem nečetl. 2.) Chtěl bych se stát gentlemanem (…to já taky, ale nemám sponzora!). 3.) Thx za titule ,,sonnyboy“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (04.06.2013)