Réžia:
Jean-Pierre JeunetKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Yann TiersenHrajú:
Audrey Tautou, Mathieu Kassovitz, Rufus, Jamel Debbouze, Clotilde Mollet, Isabelle Nanty, Dominique Pinon, Yolande Moreau, Maurice Bénichou, Claire Maurier (viac)Obsahy(1)
Amélia žije v parížskej štvrti Montmartre, kde pracuje ako čašníčka v miestnom bistre. Jedného dňa objaví vo svojom byte ukrytý poklad - starú škatuľu s pamiatkami na detstvo niekdajšieho nájomníka. Rozhodne sa, že mu škatuľu po rokoch doručí a zároveň zistí, že môže pomáhať zlepšovať a naprávať okolitý svet. (RTVS)
Videá (3)
Recenzie (1 576)
V ten den, v tu hodinu, tu vteřinu se stalo mnoho událostí. Ale nejdůležitější bylo, že se spermie s chromozomem X patřící R. Poulainovi vydala k vajíčku paní A.Poulainové, rozené Fouetové. Po 9ti měsících se narodila Amélie…. PŘÍBĚH:*****vypravěčská poetika. Od počátku je jasné, že se jedná o NEOBYČEJNÉ představení. Tady prostě není nikdo normální! Přesto všichni vypadají spokojeně. Jako by si dali oplatky s džemem. Atmosféra tvořená barevností a jemnou citlivostí mne pohltila. Byl to OPRAVDU nevšední zážitek, který mne na chvíli vytrhl z reality./ HUMOR:****absurdní lidé (a neurotická rybka) mívají divné nápady a stávají se jim zvláštní věci. Smutné, ale tady je to VESELÉ. Vždyť i umřít se dá zajímavě./ NAPĚTÍ:**** ne!! Ale je KRÁSNÉ, až snad napínavé sledovat pocity štěstí, při vzpomínkách, při hrách. Třeba hra na anděla. Ona by mohla být anděl!! Nebo Zorro mstitel./ Amélie je každou minutu krásnější a mě se nechtělo rozloučit. A nedivím se. Když se tak rozhlížím, tak málokomu z Vás. P.S. Myslíte si, že nemáte s Amelií nic společnýho? To Vás fakt nezajímá, kolik párů v tuto chvíli dosahuje orgasmu? Život je ale krásný, viďte? ()
Poetičnost, jemný, hravý humor i trauma z partnerského osamění, jehož zosobněním je stále ještě mladá a dychtivá mladá žena žijící pod neopakovatelnými pařížskými střechami. Hravost a radost čiší z těch před i za kamerou. Rozepisovat se o kráse a skvělé kreaci Audrey Toutou nesmá smysl, protože lavinová suverenita jejího výkonu si nemůže nepodmanit doslova každého. Životní příležitostí však není jen pro svou hlavní představitelku, ale i pro tvůrce. V záplavě všech pokladů absolutních špiček, jak je přinesla ve francouzské i ve světové kinematografii druhá polovina minulého století, si toto dílo zachovává svou výraznou a nepřehlédnutelnou osobitost. Je tím, čím má být. Pohlazením a povzbuzením pro duši i srdce všech dychtících a frustrovaných. ()
Slečna Amélie a její pohádkový, láskyplný, tak trochu posmutnělý a lidsky vřelý svět mi učaroval od prvního shlédnutí. Čím je tenhle film výjimečný? Rozhodně příběhem a celkovým laděním. Je to harmonie zkapalněná do čiré a opojné filmové tekutiny, která umí zahřát dušičku lépe než hlt tuzemáku promrzlé útroby. Jsou to herecké výkony, zejména pak ten titulní Audrey Tautou, které se podařilo kromobyčejně těžkou roli ztvárnit s naprostou přesvědčivostí. Jsou to roztomilé vedlejší postavy, které překypují životem, aniž by nutně musely na plátně dostávat přemíru času. Jeunet natočil film s naivní dětskou láskou, naivně nekritickým pohledem na realitu. A není to falešné, není to ani přeslazené, je to až zázračně konejšivé. Amélie je malý ostrůvek klidu a lásky v celkově neutěšeném světě i kinematografii. Amélie je něžné dívčí pohlazení, kterého je mi čas od času zapotřebí. ()
bývaly doby, kdy jsem měl Amélii nesmírně rád a nevěřil jsem, že by se mi kdy mohla okoukat. nestalo se. přihodilo se něco jiného. přestal jsem filmu věřit. zošklivily se mi Jeunetovy škaredé barevné filtry a zprotivili pitvořící se herci úplně stejně, jako jeho jedovatý optimismus. svého času svěží nálada dnes už malinko zavání umělinou. velice rád bych věřil v zázračnost každého okamžiku, v katarzní půvab každé tragédie a velice rád bych žasnul nad tajuplnými souvislostmi lidských životů a na svět se díval skrze růžové brýle, ale Amélie mi to neumožňuje. nedovedu se ani při usilovné snaze smířit s dětinsky naivním nazíráním na témata hluboká a závažná, nevěřím v bezstarostnou lásku bez bolesti, bez obětí a starostí a už vůbec v osud, který k ní vyvolenému člověku umete cestičku. snad je to stářím, ale už se nedovedu oddávat citovému sebeukájení s takovou vstřícností. je snadné mi udělat radost, nebo mě dojmout, ale nesmím přitom zavětřit ani náznak kýče nebo falše. o to víc oceňuji Jeunetovy následující Příliš dlouhé zásnuby, které staví vyumělkovaný patos Amélie tváří v tvář nepokrytému patosu zákopového šílenství. ()
Mile komedie-drama od zacatku do konce. Nejlepsi film Audrey Tautou i Jean-Pierra Jeuneta a jeden z nejlepsich francouzskych filmu (on to vlastne je jeden z nej filmu vsech dob). I kdyz se ve filmu az zas tolik nedeje, tak jsem se ani na chvily nenudil. Taky nechapu, jak neco tak krasneho a poetickeho, co vam dokonale zvedne naladu, moh natocit reziser Vetrelce. Tomuto filmu skutecne nemam co vytknout. Audrey Tatou uz pro me navzdy bude Amelie a predvadi fakt vynikajici vykon, nemusi ani nic rikat, staci aby se usmala a ste spokojeny. Ostatni herci jsou taky super, ale Audrey je nejlepsi. Scenar je skvele promakanej, vsechna temata jsou dotazena do konce (napr. neco se stane na zacatku a reziser to zakonci az ke konci filmu) a celej film se nese v pohodovym a hodne sviznym duchu. Tomu taky napomaha vynikajici kamera, ktera predvadi skvely vychytavky, suprovy triky a uzasna hudba. Jeunetovi se poved film se spoustou nezapomenutelnych scen (cely film je nezapomenutelny), nabity emocema, kterej vas dojme i rozesmeje a rozhodne se u nej nebudete nudit. Jeden z mych oblibenych filmu. ()
Galéria (97)
Zaujímavosti (44)
- Audrey Tautou (Amélie) neumí dělat "žabky", ty jsou tak dílem počítačových mágů. (Kulmon)
- Když přichází Amélie (Audrey Tautou) poprvé do zelinářova bytu, vidíme detail její ruky, jak otevírá dveře. Ale rukáv je v této scéně jiný, než rukávy trička, které má dívka na sobě, když vejde dovnitř. (LoLaa)
- Scéna před nádražím, kdy chce Amélie (Audrey Tautou) Ninovi (Mathieu Kassovitz) odtajnit, kdo je tím záhadným mužem, který nechává své podobenky v koších vedle nádražních automatů po celém městě, má ukazovat Gare de l'Est (Východní nádraží). Ale ve skutečnosti jde o hlavní vchod Gare du Nord (Severní nádraží), které je od Východního vzdálené pouhých cca 300 m vzdušnou čarou. Vstupní portál Východního nádraží je totiž daleko menší a skromnější. (hippyman)
Reklama