Réžia:
Jean-Pierre JeunetKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Yann TiersenHrajú:
Audrey Tautou, Mathieu Kassovitz, Rufus, Jamel Debbouze, Clotilde Mollet, Isabelle Nanty, Dominique Pinon, Yolande Moreau, Maurice Bénichou, Claire Maurier (viac)Obsahy(1)
Amélia žije v parížskej štvrti Montmartre, kde pracuje ako čašníčka v miestnom bistre. Jedného dňa objaví vo svojom byte ukrytý poklad - starú škatuľu s pamiatkami na detstvo niekdajšieho nájomníka. Rozhodne sa, že mu škatuľu po rokoch doručí a zároveň zistí, že môže pomáhať zlepšovať a naprávať okolitý svet. (RTVS)
Recenzie (1 578)
Amélie patří k filmům, na které se člověk může podívat 5x za sebou a neomrzí a nezklamou. Naopak, vždy člověk najde něco nového, čeho si předtím nevšiml. Paráda! Takové filmy miluji. Po shlédnutí jste nabití dobrou náladu a máte nutkání šířit ho všude kolem sebe. A nebo dostat rodiče ze stereotypu posláním trpaslíka na cestu kolem světa! :o) Film jsem viděla poté, co jsme byli v kině na filmu Galimatyáš a hned jsem poznala podpis pana režiséra, který je nezaměnitelný! ()
Pokud s vámi útrapy něžné Amélie nepohnou, tak nemáte srdce. Líbezný film plný veselých barev, malých radostí, lásky k životu, laskavosti, humoru a optimismu. Audrey Tautou je se svýma obrovskýma očima jako laň pro tuto roli jako stvořená. ()
Co dodat k evropskému filmovému klenotu, který nemá snad soupeře. Nejkrásněji natočený film, který jsem kdy viděl. Milá atmosféra s ještě hezčí a milejší Audrey Tautou pod režijní taktovkou Jeana-Piera Jeuneta s dokonalým hudebním doprovodem od Yanna Tiersena. Myslím si, že film si těžko hledá své odpůrce. Ve snímku je řada geniálních scén, které Vám utkví v paměti a neomrzí Vás ani po několikátém shlédnutí. Film, který je balzámem na duši a vyčaruje úsměv i tomu největšímu pesimistovi. ()
Pripájam sa k názoru že tento film je užasný, plný optimizmu, plný pozitíva, plný krásy a ktomu ešte nádherná hudba. Určitě odporúčam. ()
překrásný snímek s nádechem dobrosrdečné laskavosti. Audrey je prostě okouzlující, soundtrack je jeden z nejlepších a dá se poslouchat prakticky pořád dokola ( jak mohl Yann nedostat oscara za hudbu ? ) Tři dny po shlédnutí jsem se nepřestal usmívat ... optimismus a radost z Amélie jen srší. ()
Co vychválit dřív? Postavy? Kameru? Hudbu? Krásný, pozitivní film, díky kterému se hned cítíte lépe... ()
To jsem se ještě za starých časů, když jsem nebýval takový optimista, dostal k tomuto úžasnému dílku. Aby toho nebylo málo, měl jsem tehdy až tak ponurou náladu jako málokdy a co se nestalo. Asi v třetině jsem se dostal do normálu, ve dvou třetinách jsem měl dobrou náladu a po skončení tak dobrou jako málokdy předtím! Je to prostě filmeček o nevšednosti, dobré náladě, optimismu, touze měnit sebe i svět kolem sebe, inspiraci, romantice a o Audrey Tautou a jejím nakažlivém úsměvu... :) Potěšil také "téměř jednoruký" Jamel Debbouze... ;) ()
Dle mého jeden z nejdokonalejších filmů za poslední dobu.. A ještě, když si u něj dáte brko a pak koukáte, tak vidíte tu dokonaloun kameru, kterou Vám nejeden z amerických filmů nedá. 5 z 5. ()
...a cenu za nejsympatičtější filmovou postavu získává... ()
Amélie je zcela antiholywoodský film, jehož genialita rozhodně nespočívá v ději,ale ve zcela novém pojetí a v detailech,těch, pokud si divák nevšímá,je ztracen a film na něj nemůže zapůsobit. Občas však to celé působí příliš protahovaně a nudně.Možná je to proto,že celé pojetí na mě příliš nezapůsobilo,ale za mě tedy jen 4. ()
Vidím, že Amélia sa väčšine užívateľom páči, no pre mňa je to dosť nezaujímavý, plytký síce dejovo a atmosférou nápaditý no zároveň dosť nudný snímok, pri ktorom som netrpezlivo čakal na jeho koniec a tým pádom som bol na záver sklamaný. Svoj názor asi nezmením, nakoľko si tento film už asi nezopakujem. ()
Trochu netradičně zpracované, ale skvělé dílo, stejně jako Audrey Tautou.100% ()
Po vizuální stránce naprostá fantazie, to jo. Nicméně poté, co se odprostím od famózní atmosféry, skvělé hudby, barevného prostředí, bravůrně zahrané hlavní role (bez Audrey Tautou by Amélie nebyla Amélií), parádní myšlenky, hřejívých momentů štěstí, zajímavých vedlejších postav, trošky té nutné trhlosti - zkrátké všeho, co dělá film dobrým filmem - dostaví se zjištění, že už se na film nikdy sám od sebe nepodívám. Viděl jsem, jsem za to rád, ale samotný děj nebo spíše vyprávění mě nemotivuje se na film někdy znovu podívat. A já s čistým svědomím nemůžu dát plný počet filmu, který mě neupoutal natolik, abych se na něho někdy s chutí opět podíval.. ()
Miluju detaily. ()
Tohle mi bylo doporučeno. Viděl jsem to jednou, snad někdy v červnu 2010. Mám k tomu trochu osobní vztah, ale na pět hvězdiček to popravdě asi nemá. ()
Tento film je opravdu krásný, Audrey se do role Amélie naprosto vžila a vytváří si svůj vlastní svět ve kterém žije. Po shlédnutí se film stal jedním z mých oblíbených a ocenění, která získal jsou opravdu zasloužená. Díky němu jsem se taky rozhodla podívat i na další filmy s Audrey Tatou, ale řekla bych, že tento je nejlepší. ()
Tento film, je prostě něčím zajímavým,nevím sice čím, ale je. Možná je to hereckými výkony nebo celém prostředím ve kterém se příběh filmu odehrává, každopádně jedinečnou a užasnou věcí na tomto filmu je hudba od Yanna Tiersena, která filmu dodala jiskru. ()
První setkání s Audrey Tatou v téhle trochu surrealistické hříčce navždycky poznamenalo můj vztah k téhle herečce. I když musím přiznat, že po letech mi tenhle film nepřišel až tak průkopnický. Ale taky kvůli skvělé muzice si ho ještě nějakou dobu ve svých oblíbených nechám. ()
Když se moje kamarádka v létě 2001 vrátila plná dojmů z MFF v Karlových Varech, mluvila jen o ní, o Amélii. Tu musíš vidět! Za pár měsíců ji dávali ve Filmovém klubu u nás v kině a já prostě musela. Vstoupila jsem s očekáváním a odcházela plná nadšení a euforie… Od té doby ji miluju, od té doby je to moje láska. Je to taková moje kamarádka do nepohody, přichází vždy, když mi je úzko. Je to snímek o dívce, která si jako malá stvořila vlastní svět plný imaginárních přátel, aby se vyrovnala s poněkud zvláštní láskou svých rodičů, vlastní dětskou samotou a docela kuriózní smrtí matky. Je o dívce se samaritánským sklonem, která po nalezení malého pokladu u sebe v bytě, začne pomáhat ostatním lidem odrazit se od pomyslného dna vlastních stereotypních životů, aby mohli konečně začít/zažít (nebo žít?) něco jinak. A taky je to o lásce, kterou jednoho dne potká ve velmi zvláštním a jí v životních osudech velmi podobném muži, jenž sbírá roztrhané fotografie u automatů a lepí je do alb. Pokaždé se od srdce zasměju, pobrečím si, užiju si úžasnou francouzštinu a uzdravující hudbu Yanna Tiersena a vypínám film vnitřně naplněná. Je to moje srdeční záležitost souznící s každičkým kouskem mě samotné. ()
Krásny vo všetkých smeroch. Nechýba svojský vtip, originálna kamera, neskutočná hudba, jednoduchý príbeh, ktorý nie je nevýhodou ba práve naopak, vedľajšie postavy nie sú obraté o svoj čas pri čom nenudia a neskutočne zlatá Audrey Tautou ako Amélia je skrátka dokonalá. ()