Špeciálna jednotka

Francouzská odezva na Slzy slunce by se snad mohla rovnat s filmem Černý jestřáb sestřelen. Ale urážet tento snímek srovnáním s patetickým a sentimentálním Útěkem ze Sibiře je zlolajné. Celou dobu jsem se skvěle bavila. Nejsem voják, takže je mi úplně fuk, jestli akce vypadají reálně, jsem divák, pro mě je důležité, že se mi líbí jejich filmové pojetí. Vzít tohle do rukou Američani, je z toho neskutečně patetický a sentimentální brak. Francouzi se k tomuto svrabu a neštovicím amerického filmu ani nepřiblížili. (17.11.2013)

Překvapilo mě jakou podívanou nám dokázali naservírovat takovíhle Francouzi. Jsme zvyklí když v závěrečné scéně nějakého hollywoodského filmu se objeví na zaprášené cestě Americký voják, který v každé ruce svírá dítě, další má za krkem a dvě se mu křečovitě drží kolem nohou. Do toho všeho vlají hvězdy a pruhy jako o duši a přichází neskutečný happyend za tónů Hanse Zimmera. Bohužel nemůžu prozradit jak to dopadlo v případě francouzské Speciální jednotky. Chvilku sledujeme Černý jestřáb sestřelen zalitý Slzami slunce a později se nám změní v Útěk ze Sibiře. Nic to nemění ale na faktu že se mi film opravdu líbil. Velkou zásluhu na tom mají sympatické postavy. (20.03.2012)

Nic jsem od Speciální jednotky nečekal, pouze doufal, že kladné ohlasy kolem mě se vyplní a bude z toho další dobrý akční film z vojenského prostředí. A ohlasy nelhaly. Opravdu se jedná o kvalitní, nebudu říkat válečný, i když se to v některých pasážích může takto jevit, francouzský snímek. A musím uznat, že i když příběh je celkem jednuduchý, člověk se v něm neztrácí tak, jako bylo u konkurenčního Act of Valor. A ano, je plný klišé, ale co, film ubíhá rychle, je ze dvou třetin nabušený skvěle natočenou akcí a až konec se nese v klidnějším tempu. Navíc krásné záběry afgánské a pákistánské přírody jsou jak dělané pro oko diváka. Hudba a herci taktéž bez problému. Jedná se prostě o překvapivě nadprůměrný film, který ode mne dostává rozhodně palec nahoru. (26.10.2012)

Film čpící napětím, olovem a střelným prachem ze země galského kohouta. To je poslední dobou hodně problematická kombinace. Výsledek? Něco takového by napsal Karel May, kdyby žil dneska. Taková dobrodružná pohádka, v podstatě nikoho neurážející, kde pár správných hrdinů odolává náporu zdivočelých domorodců při osvobozování arizonské pěnice Tornado Kruger. Vše zdamatizováno postupnými nucenými odchody členů týmu za slov "utíkejte, budu vás krýt" a v líbivém a technicky precizním podání. Pokud nad tím člověk moc nepřemýšlí, ani mu nemusí vadit dost násilné přechody mezi jednotlivými epizodami a je naopak rád, že z Francie stále ještě může přijít i něco jiného než existenciální drama o anarchofeministické lesbičce vyrovnávající se s první menstruací. Pozitivní konstruktivní kritika tak velí neposmívat se hloupoučkým dialogům a naprosto předvídatelnému ději, ale prožít si napětí u dobrodružství několika správných chlapů a trnout při myšlence "jestlipak oni ji zachrání?" (11.02.2012)

Film o tom, jak je dobré zachránit jednoho člověka, protože při tom může spousta dalších zemřít, jenom aby ji zachránili. Má takové jednání skutečně smysl? Podle všeho ano, i když já si vlastně nejsem jistý, co ten smysl je. Že by krása Diane Kruger? Film odpověď nepřinesl, a tak lze ocenit vlastně jen dobré akční scény, které se ale odehrávají spíše jen mezi pár lidmi, jinak by to neukočírovali. (07.12.2016)