Korunovační klenoty

"První klíč odemyká štěstí. Druhý odemyká radost. Třetí odemyká lásku. Vím, kam patří ten čtvrtý. Je to klíč k nebeské bráně." Aneb když si myslíš, že jsi ve sračkách, zkoukni tento film a zjistíš, že nejsi. Jinak devátý viděný film s Alicií Vikander u mě tuto skvělou švédskou herečku posouvá definitivně do TOP 10. (30.08.2016)

Nebýt té téměř závěrečné scény v nemocnici, která slizoidně problikávala sentimentem, mohl to být skvělý film. Tradičně výborná švédská kamera s až dětsky naivním pohledem na svět, dramatické momenty prošpikované černým humorem, mluvené slovo jen, když bylo potřeba mluvit, vše ostatní dokázala režisérka správně vylíčit obrazem. (17.02.2013)

Zlatou rybku spláchnou do záchoda, vysněný princ je (asi) gay (což už mi přišlo trochu moc a trochu zbytečné, ale čert to vem), zlato ne a ne se objevit, kouzelný klíč vede do světa, kterej zas tak kouzelnej neni a není cesty zpět a chudá krásná dívka je ještě chudší, nešťastnější a osamělejší a osud ji (asi) donutí vraždit. Život neni pohádka, a to i když je tak vyprávěn, natočen a je zde pár dobrých jedinců s kouzelnými charaktery a dobrými úmysly, které jim ovšem štěstí nepřinesou. Atmosférická a docela krutá podívaná, kde si netroufnete odhadnout, co příjde v další minutě a rozhodně pak, jak to celé dopadne. Emocionálně vyčerpávající snímek pro svoji tragičnost, místy snad až moc, přesto ale výborný. (17.01.2012)

Pomalu každej si tu na něj stěžuje, ale u mě to Pettersson-Jonsson vyhrál na celé čáře. Předpokládám, že až padne zmínka o tomhle filmu, bude to on, na koho si v první řadě vzpomenu. Jinak se jedná o film, který, ač je chvilkama zdlouhavější a tudíž i nudný, obsahuje spoustu zajímavých okamžiků, které si určitě ještě nějakou dobu uchovám v paměti. Ale i tak jsem u filmu prožívala pocit jakéhosi deja vu, kdy se mi zdálo, že i tu sebeoriginálnější scénu už jsem v nějaké podobě viděla jinde a jak říkám, sem tam se to i trochu vleklo, tudíž nemohu výš. A znovu už si to asi nepustím.60% (27.12.2012)

Špetka Popelky, špetka Mrazíka, kopec severský ujetosti, složitých metafor, fatálně nekvalitního černýho humoru a koncentrovaný fantasmagorie = jedna dramatická "pohádka" s bisexuálem-krasobruslařem-nejlepšimhokejistouplanety, nesmyslnou líbačkou v průběhu hokejovýho zápasu, hrozivě překombinovanym závěrem a úchvatnou Aliciou. Právě ta, spolu se solidnim soundtrackem, nakonec zařizuje ony (celkem potupný) dvě hvězdičky. Tahle magie mě fakt neoslovila. (12.03.2013)