Domek z karet

Kroch, kroch, kroch... Krochkám od blaha a absolútneho nadšenia. Bezkonkurenčná surová a realistická epická výprava za verejnosti nastavené kulisy do zákulisia tej skutočne VEĽKEJ politiky, kde peniaze neznamenajú nič, moc, lojalita a spojenci všetko. Fincher rozohráva perfektnú šachovú partiu, v ktorej chladnokrvný kongresman Frank Underwood s tvárou Kevina Spaceyho presúva figúrky na svoju stranu a protivníkov vyhadzuje zo sedla. Precízna škola vysokej scenáristiky a zručná réžia spolu so skvostným obsadením (Kate Mara - kroch, kroch, Robin Wright, kroch kroch, Corey Stoll úžasná fujda feťácka chlastajúca vyžírka) posúvajú tento seriál ďaleko za hranice predstavivosti bežného div(i)áka. Pilot: 100% P.S.: Cynické a uštipačné Spaceyho poznámky do kamery smerom k div(i)ákovi sú na nezaplatenie. HODNOTENIE PRVEJ SÉRIE: House of Cards ma neskutočne strhol, a vlastne už k nemu nedokážem povedať nič, aby som sa neopakoval. Počas celej série boli scenáristické karty rozdané neuveriteľne luxusným spôsobom, a ja som si tú prehliadku korupcie, moci, politiky a zvrhlého sveta náležite užil. Nemá zmysel sa vyjadrovať k réžii či hercom, to som spravil už pri hodnotení pilotu. Škoda len, že iba porušovaním scenáristických pravidiel a podobných vychytávok si absolútne stopercentnú úroveň až do konca neudržal. 1. séria: 90% (17.01.2014)

Francis J. Underwood je zřejmě nesložitější, nejcílevědomější, nejzajímavější a nejšťavnatější seriálovou postavou několika posledních let. Nesází na laciné zvraty, pěkně pozvolna si chystá půdu, aby mohl mrazivě zaskočit. Manipulátor par excellence si nejprve brousí zuby na post ministra zahraničí, jakmile má však prezident jiný názor, rozpoutá tenhle vlivný kongresman promyšlenou cestu pomsty, která má ty nejvyšší cíle. Scenáristicky je to vypiplané, herecky je to bezkonkurenční a celkově je to samozřejmě politická pohádka, ale přesto... Ať je za kamerou David Fincher nebo třeba zrovna tak ostřílený Joel Schumacher, je to neselhávající podívaná. Tuhle nebezpečnou politickou hru dokonale ovládá dravý Kevin Spacey, který se po letech (pro mě nepochopitelného plahočení – buď si on nevybíral silné látky, nebo mu je jednoduše nikdo nenabízel) znovu ukazuje v silném světle. Místy mi připomíná jednoho doktora mé dcery: kouká do grafu, hraje si s propiskou, do počítače ťuká lékařskou zprávu a ještě u toho vypráví vtipy. Naopak Robin Wright mi jako jeho opora překvapivě tak úplně nesedla. Ale uvidím dál, jsem oproti jiným divákům teprve na počátku druhé série. Takové hutné dialogové scény tady dlouho nebyly, podle ohlasů je mi jasné, že pokračují i v dalších dílech, protože vedlejší linie zůstaly lákavě otevřené. Po čase: Pokud bych dal první výtečné sérii 90%, druhé 80% a třetí (za mě jednoznačný krok mimo) 60%, musím jít s hodnocením dolů!! Naštěstí čtvrtá série to zase vyhnala hodně nahoru (80%), zatím u poslední páté série už chtě nechtě vyčerpáváme témata a situace (70%). (28.07.2015)

Poslední dobou se objevilo množství seriálů, které se točí o tom, jak si získat/udržet moc. Game Of Thrones, Boss, teď i House Of Cards. V jeho středu stojí charismatický politik Frank Underwood (Kevin Spacey), který se po jedné křivdě a letech relativně poctivého šplhu po politickém žebříčku moci rozhodne hrát nefér, zkrátka a dobře ten stávající domek z karet záměrně položit, a postavit si nový, dle vlastních představ. V tom mu hojně pomáhá jeho za všech okolností stylová manželka á la lady Macbeth, Claire. House of Cards má několik příslovečných es v rukávě, v první řadě je poutavý a jednoduše se chápe, což je vzhledem k tématu nutné ocenit, málokdy byla politika tak srozumitelná a zábavná (snad jen facka Rathovi vytane na mysli jako zábavnější). Herecké obsazení je vynikající, především ústřední pár Spacey/Wright, i krásná Kate Mara v roli ambiciózní reportérky Zoe, ale nikdo vyloženě nezaostává. Nechybí navíc humor, většinou prostřednictvím bonmotů hlavního (anti)hrdiny, které divákům suše sděluje přímo do kamery. Tím ovšem výčet plusů končí, bohužel. Scénář nedovoluje žádné vedlejší postavě se rozvinout v dostatečně zajímavý životný charakter, zároveň přitom zbytečně roztahuje hned několik postranních příběhových linek, které nikam nevedou. Frankovi chybí jakýkoli vyrovnaný oponent, lidé, kteří by teoreticky měli být stejně schopní a zkušení, se nechávají manipulovat, jako by se nechumelilo, a ač je to pořád zábavné sledovat, jaksi to už není vůbec uvěřitelné (obzvlášť v případě prezidenta a první dámy). Tím spíš, že s přibývajícím časem se ze samotného Franka stává řadový psychopat, následky jeho činů potom na diváky nemají ve většině případů žádný emocionální dopad, protože nevidíme, jaký dopad mají na onen fikční svět seriálu. HoC proto jako celek zaostává jak za Trůny (co do vykreslení charakterů), tak za Bossem (co do uvěřitelnosti), byť je divácky mnohem přístupnější (a občas i zábavnější). Je to škoda, protože za těmi dokonale vycizelovanými dialogy, řemeslně precizní prací a vším skvělým herectvím je v podstatě jenom nabubřelé nic. Žádný jiný seriál tak moc netlačí na pilu ve snaze být cool (což se nedaří), proto ovšem House of Cards tragicky selhává, stává se nekonečně povrchním, a je jednoznačně nejnadhodnocenějším seriálem csfd současnosti. P.S: 1. série 4*, 2. série 2*, 3. série 3,5* (trojka měla potenciál být nejlepší sezónou, důkazem budiž dost možná nejlepší díl seriálu 3x11, to by ovšem tvůrci museli mít nějaké koule a ne vždycky ze všeho vycouvat), 4. série 3*, 5. série 3,5* (překvapivě fajn série, Particia Clarkson si povodila a svým magickým herectvím vykřesala fascinující konfrontace i ze společných scén s vysávačem zábavy Dougem) (12.03.2014)

1. séria - 95% - Prvá séria zhltnutá za štyri dni, čo myslím, hovorí samo za seba. House of Cards nie je určite seriálom pre každého, ale pokiaľ vám politika ako taká nie je pojem cudzí, ale naopak pojem, o ktorý sa vo väčšej či menšej miere zaujímate, budete s výsledkom nadmieru spokojný. Výborný scenár a rovnako výborní herci. 2. séria - 90% - Druhá sezóna začala hneď fantastickým, prvým dielom. Pokiaľ si zvyšných dvanásť udrží rovnakú kvalitu alebo nebodaj prvý diel ešte prevýšia, mám sa na čo tešiť __ Spokojnosť sa opäť dostavila. Machinácie, machinácie a zase machinácie. Opovrhnutiahodné, ale svojím spôsobom aj inšpiratívne (don't get me wrong). 3. séria - 95% - Viac emócií, viac ľudskosti, väčšie zameranie na prepojené vzťahy hlavných i vedľajších postáv. House of Cards znova prináša kontinuálne pretrvávajúcu kvalitu, ktorej z môjho skromného pohľadu v podstate ani nemám čo vyčítať (možno tak nevýraznú postavu novinárky, na ktorej meno si už ani nespomínam a občasné Clairine wtf reakcie). 4. séria - 90% - "We don't submit to terror, we make the terror." (11.11.2014)