Domek z karet

Ruthless pragmatism. Vydírání, korupce, (ne)předstíraná (a)morálnost, ctižádost a touha po moci s americkým úsměvem na rtech v hávu vysoké politiky. Znáte ten rozpolcený pocit, kdy na jednu stranu chcete tak strašně moc vidět další epizodu a to nejlépe hned teď, ale zároveň si jí pustit nechcete, jelikož to znamená okradení se o celý jeden díl a tedy nevyhnutelné přiblížení se konci, kde již žádná další epizoda nečeká? Znáte? Tak přesně tohle je v mých očích zámořský remake House of Cards. Jde o remake, který má smysl, protože jakkoli obě verze vycházejí ze stejné situace, tak se každá vydá svou vlastní cestou. Americká verze do značné míry staví na pragmatické dynamice Underwoodovic vztahu a má (ne)překvapivě mnohem blíže ke Dnům zrady než k předloze (což díky Willimonovi není žádná náhoda). Jde o ukecanou politickou intrikárnu, na kterou zdánlivě padne ono okřídlené „sere mramor". Zdánlivě. Ve skutečnosti však těžko najít seriál, kde by to pod povrchem tolik vřelo hmatatelným dusnem. K čemuž až nečekaně dobře sedne i výrazně fincherovsky vycizelovaný chladný vzhled; a to zdaleka nejen v jím režírovaných epizodách. S pozdějšími sériemi tvůrci postupně do seriálu více a více zapracovávají aktuální témata. Což (prozatím) vrcholí v třetí řadě linií s AmWorks a "jakože Putinem"; a překvapivě to ani v jednom případě není ke škodě, přes koleno lámané a nepůsobí to jen jako "nutná vatózní výplň, protože nevíme čím těch třináct dílů na sezónu vyplnit", ale zároveň se nedá popřít, že třetí série se (nejen) díky tomu veze na jiné vlně než ty předchozí a není to vždy jen ku prospěchu. Čtvrtá série pak sice nezačne v úvodních dvou třech dílech nejlépe, ale záhy se vyprofiluje do druhé nejlepší řady; jakkoli mírně přitažené za vlasy. Také je oproti předchozím balastu zbavená a tedy více dynamická; což se projevuje i kratší stopáží jednotlivých epizod (cca 8 minut na díl čili ve výsledku jakoby o dvě epizody kratší). Seriál to nepochybně není bezchybný (ostatně co je; tady vadí především product placement a méně sevřená druhá série, které schází "polidšťující" element à la Peter Russo), jen tak po většinu stopáže působí; především pak ve své úvodní a čtvrté řadě. | S1: 5/5 | S2: 4/5 | S3: 4/5 | S4: 5/5 | (10.11.2013)

Francis J. Underwood je zřejmě nesložitější, nejcílevědomější, nejzajímavější a nejšťavnatější seriálovou postavou několika posledních let. Nesází na laciné zvraty, pěkně pozvolna si chystá půdu, aby mohl mrazivě zaskočit. Manipulátor par excellence si nejprve brousí zuby na post ministra zahraničí, jakmile má však prezident jiný názor, rozpoutá tenhle vlivný kongresman promyšlenou cestu pomsty, která má ty nejvyšší cíle. Scenáristicky je to vypiplané, herecky je to bezkonkurenční a celkově je to samozřejmě politická pohádka, ale přesto... Ať je za kamerou David Fincher nebo třeba zrovna tak ostřílený Joel Schumacher, je to neselhávající podívaná. Tuhle nebezpečnou politickou hru dokonale ovládá dravý Kevin Spacey, který se po letech (pro mě nepochopitelného plahočení – buď si on nevybíral silné látky, nebo mu je jednoduše nikdo nenabízel) znovu ukazuje v silném světle. Místy mi připomíná jednoho doktora mé dcery: kouká do grafu, hraje si s propiskou, do počítače ťuká lékařskou zprávu a ještě u toho vypráví vtipy. Naopak Robin Wright mi jako jeho opora překvapivě tak úplně nesedla. Ale uvidím dál, jsem oproti jiným divákům teprve na počátku druhé série. Takové hutné dialogové scény tady dlouho nebyly, podle ohlasů je mi jasné, že pokračují i v dalších dílech, protože vedlejší linie zůstaly lákavě otevřené. Po čase: Pokud bych dal první výtečné sérii 90%, druhé 80% a třetí (za mě jednoznačný krok mimo) 60%, musím jít s hodnocením dolů!! Naštěstí čtvrtá série to zase vyhnala hodně nahoru (80%), zatím u poslední páté série už chtě nechtě vyčerpáváme témata a situace (70%). (28.07.2015)

║Rozpočet $60miliónov║ Krásne ponure brilantý svet vysokej politiky. Herecky výborné, postavy až primarane chladné, miestami slušné psycho, šikovné zákulisné ťahy, nechýba likvidácia nepohodlných. Niektoré diely to dávajú s prehľadom k dokonalosti. Prevažne ide o dosť šikovne vystavaný seriál, ktorý ma len málo slabších chvíľ a dá sa povedať každou sériou sa niekam posúva. /80%/ (31.10.2020)

Vnitřek se mi svírá, když si po zhlédnutí uvědomuji, že první série může ve své dokonalosti být jen předehrou pro sérii druhou. Sžíravé drama, které postupně dávkuje napětí skrze kvalitní scénář, děj je ve své spletitosti dokonale přehledný, a zejména perfektní živé postavy. Čistá filmařina a čirá radost z jejího sledování. První snímek, u kterého mi nevadilo promlouvání hlavní postavy do kamery. (14.04.2013)

Je to hype, viď Franku? První sezona se rozjíždí celkem rychle, Franka poznáme a sledujeme v jeho cestě ke slávě a moci, kterou si (minimálně podle sebe a své manželky) zcela zaslouží. Je to žralok v politických vodách, který se nebojí využít všechno a všechny, aby dosáhl svého cíle. Už zde jsem si říkal, že na to, kolika lidem "nevrací" jejich náklonost, jeho vliv až překvapivě roste. Cesta síly a strachu je nebezpečná. Druhá sezona je pro mě osobně zatím nejlepší. Od začátku do konce přímočará a s přehledem rozjíždí konspirace a intriky k jedinému, velkolepému cíly. Třetí sezona zatím nejslabší. Linie i postavy neměly takový náboj, jako by se musely změnit, aby vše fungovalo. Čtvrtá sezona mě naštvala. Z mé velice oblíbené Clair se během jedné sezony stala mrcha, jen proto, aby se opět vrátila na své místo jen s nepatrně lepším místem (ukázala rohy a dostala svoje). Konec sezony však ukázal, že seriál netrácí dech a naopak přidá na intenzitě a vrátí hlavní duo v nejlepší formě. Nic menšího nebude akceptovatelné. Dlouhodobě jsem zvědav, zda seriál unese více jak 5 sezon, protože témata se vyčerpávají, Frank nemá kam jít, dochází i postavy, kterých se zbavuje s rychlostí kulometu... Politika je špína, kde máte jeden den nepřítele, druhý den je z něj spojenec. Může to fungovat ještě dlouho? PS: Nejemotivnější okamžik seriálu zatím "atentát". (25.09.2016)