Majster

║Rozpočet $37,5milióna║Tržby USA $16,377,274║Tržby Celosvetovo $28,258,060▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $903,056 //počet predaných kusov 24,599║ Tržby za predaj DVD v USA $1,363,997 //počet predaných kusov 35,321║ herecky v skutky silná záležitosť ale príbehovo to nezasiahne tak ako by malo, štýl podania Paul Thomas Anderson si asi málokto zamiluje, ťažký film /40%/ (25.12.2013)

Promyšleně „nenávodný“ film, jenž mne po skončení zanechal v přesně opačném rozpoložení než Nespoutaný Django – vyšťavenost, bezradnost, nicota. Netuším a snad raději ani nechci vědět, do jaké míry Joaquin Phoenix coby magor bez příčiny za svůj výkon vděčí režijnímu vedení a do jaké vlastní psychopatii, ale faktem je, že už jsem dlouho nikoho neviděl hrát s takhle sebedestruktivním nasazením. Možná i kvůli tomu, kolik současných režisérů nechává hrát herce výhradně tváří, méně již zbytkem těla. I kdybych si z Mistra nic jiného neodnesl, jen za herecké výkony Phoenixe a Hoffmana (který má své herectví očividně více pod kontrolou než jeho kolega) by mu patřil můj pětihvězdičkový obdiv. ___ Andersonův divácky zatím nejméně vstřícný počin ale podněcuje na mnoha dalších úrovních, ať už jde o styl (dlouhé, stále více nevybalancované záběry, které nechávají na nás, jak do nich „vstoupíme“) nebo významy (věčné hledání vůdce, obsesivní potřeba cíle). Dlouhé záběry s velkou hloubkou ostrosti v rozporu s jejich obvyklou funkcí nepřispívají k lepší čitelnosti, ale naopak k pocitu uvěznění v onom navenek reálném a přitom lynchovsky bizarním univerzu. Podobně ironicky je "epického" 70mm formátu opakovaně používáno k velkým detailům tváří, které se rozléhají přes celé plátno, jako kdyby byly krajinou, po které se Anderson chce pohybovat. ___ Přijde mi, že o krizi maskulinity, o mužích s prázdnými životy a žádnými jasnými cíly, naposledy srovnatelně sugestivně pojednávaly filmy hollywoodské renesance (Malé životní etudy, Dlouhé loučení, Prsty). Anderson ale problematiku posouvá ještě dál, když ústředním tématem filmu činí hledání kořenů této frustrace a nejpodivnějších způsobů jejího překonání. Nemotivovaného (ne)hrdinu vsazuje do kontextu poválečné americké společnosti, která se toužila vrátit ke statu quo, jenž se ale mezitím kamsi vytratil. Neuspokojivé vyprávění s mnoha záměrnými dírami a hluchými místy je tomuto zoufalému pátrání po záchytném bodu plně podřízené. Stejně jako Freddie v téměř parodické scéně na poušti (kdy je směřování za neexistujícím cílem proměněnou v zábavnou aktivitu), také film směřuje k horko těžko viditelnému bodu kdesi v dáli. A stejně jako Freddie slepě (místy doslova) následuje Dodda v domnění, že on je tím skutečným mistrem, tím, kdo by mohl zosobňovat jeho ideální já (viz scéna večírku, snad odkazující k nudie-cutie filmům z 50. let), můžeme se i my domnívat, že víme, kam film směřuje. Není však mistra, který by naše domněnky potvrdil, nebo vyvrátil. Vedení Anderson přenechává divákovi, čím jednak varuje před náchylnosti kteréhokoli člověka v kterékoli krizové době k hledání již ozkoušených východisek, a jednak přispívá k výrazné variabilitě výsledných diváckých zážitků. O tom svém mohu jistotou napsat jen tolik, že nebyl příjemný a že si jej chci zopakovat. 90% Zajímavé komentáře: Marigold, FlyBoy, zencitizen (23.01.2013)

Mistr patří do kategorie filmů, se kterými si nevím moc rady. Na jednu stranu musí člověk uznat, že má vytříbenou formu, jeho režisér evidentně ví, co dělá, má talent a má i vizi, jenže co naplat, snímek patří do kategorie intelektuálních kousků, kde myšlenkové pochody tvůrců prostý smrtelník může jen těžko dešifrovat. Nevím, jak Mistra uchopit, dost dobře nerozumím, co mi chce Anderson sdělit, nevím zkrátka, co tím básník chce říct. Ve filmu se objevují dva špičkoví američtí herci, jedni z nejlepších své generace, oba dva mimochodem měli či mají složité charaktery a oba dokážou svým postavám vtělit nejednoznačnost. To by snímek spíš obohatilo, kdybych věděl, kam směřuje a o čem vlastně je. Je o přátelství? Určitě ne. Je o temných běsech, které spočívají v hlavách mnohých lidí? Tak trošičku. Je o manipulaci s lidskou psychikou? Částečně, ale rozhodně ne tolik, kolik by člověk předpokládal u snímku, který zřetelně odkazuje na počátky scientologie a jejího zakladatele. Člověk by zkrátka předpokládal, že posledně jmenovaného tam bude mnohem víc, ten materiál k tomu skýtal všechny předpoklady. Tady se Anderson tak nějak ztrácí ve svých obrazech a scénách. Ten film, především ve druhé půli, přes všechna svá pozitiva začíná nudit a zdaleka ne nevyužívá svůj potenciál. Ty 3 hvězdičky jsou ze všeho nejvíc za setkání s P. S. Hoffmanem a Joaquinem Phoenixem, ze kterého jde v některých scénách opravdu strach. V krátké době ztvárnil dva úplně rozličné charaktery, mám na mysli jeho kreaci ve snímku Ona. Celkový dojem: 55 %. (16.08.2015)

Výborný film a PTA je pan filmař. The Master má podobný feeling jako There will be blood, nicméně jeho příběh se mi zdá sevřenější a co se týče stopáže rozhodně lépe zvládnutější. Tady se jen horko těžko hledá nějaké hluché místo, ačkoliv to není film poháněný zápletkou jako spíš postavami. Takže už jen za to tempo má u mě Anderson obdiv. Herci jsou neskuteční. Phoenix podává absolutně šílený výkon. Vůbec jsem ho nepoznávala. S tou rolí tak splynul, až mě to děsilo. Hoffman byl úplně stejně vynikající. Jejich herecká chemie byla výborná. Scéna s výslechem budiž toho důkazem. Po jejím konci jsem jen vydechla "Oscar!". Andersonova režie je dokonalá. Všechny záběry jsou poskládané neskutečně chytře. Tohle se jednou bude promítat na filmové škole. Když jsem po konci filmu viděla znova plakát, tak jsem pochopila, jak byly myšleny ty parelely mezi ústředním triem. Každý je něčím mistrem. Každý je někým ovládaný. Affleck nepřirovnal PTA k Wellsovi jen tak pro nic za nic. PS.: Kéž bych to tak mohla vidět v 70 mm. (17.01.2013)

Pfuu, tak toto bola pomerne silná káva a prudký útok na mozgové závity diváka. Miestami mi The Master prišiel zbytočne naťahovaný, bezpredmetný, inokedy zas mimoriadne nápaditý a záživný. Teraz sa ešte rozhodnúť ku ktorej strane svoje hodnotenie prikoním. Vďaka hereckým výkonom P.H. Hoffmana a Joaquina Phoenixa je ale voľba viac menej jednoduchá. Mimoriadny zážitok, ktorý stojí za pozornosť. (09.09.2013)