Majster

Zakladateľ scientológie, pán Hubbard bol extrémne netalentovaný spisovateľ. Nudné zápletky, príšerná štylistika a dramatická stavba románov, charakteristická pre jeho grafomániou diktované dielo, neviedla k trvalému zapísaniu sa medzi slávnych spisovateľov. Musel preto vymyslieť niečo iné. Vymyslel scientológiu, založenú na auditingu a personálnych testoch. Posplietal v nich psychologické teórie s vesmírnou magóriou. Ľudí to nadchlo. Zapôsobil charizmou a orientáciou na boháčov a celebrity. Ľudia sa zaujímajú o osobnosti, schopné upliesť z kombinácie literárneho hovna a štipky osobnej charizmy prosperujúci bič. Režisér pristúpil k zobrazeniu fungovania začiatkov a rozvoja cirkvi odvážne a experimentálne. Prostredníctvom útržkov liečby zlomeného a tápajúceho muža, poznačeného traumou z vojny, závislosťou na chemických nápojoch ukázal spôsoby pritiahnutia scientologických ovečiek. Vidieť aj postupnú zmenu chápajúcej hlavy cirkvi a manipulátora na mocensky pevne osadeného vodcu aj vzdorovanie trpiaceho človeka manipulácii. Výsledkom je nezaujímavé, dlhánske divadlo ukazujúce život podnikavého pošahanca a trpiaceho mladíka. Pôsobiace rovnako objavne ako ukázanie vnútorných pnutí človeka, ktorý sa odhodlal ísť na psychoterapiu. Jedno sa však režisérovi uprieť nedá - dostal sa Hubbardovi zakladateľovi pod kožu presne takým spôsobom, akým tento písal svoje literárne dielo - nasilu experimentálne pridlhé bláboly, pôsobiace úžasne novátorsky, no vo výsledku plocho fádne. (30.04.2014)

Potřebuju to vidět ještě jednou, ale čuju další andersonovskou uberpecku. Phoenix fenomenální, Hoffman těsně v závěsu, ale především je tu ono pomalé sektářské sondování, které dráždí každičkým dialogem. Servíruje Dodd smyšlené bláboly, nebo svému učení skutečně věří? Záleží na tom? A může člověk vůbec žít tak, aby byl opravdu svobodný? Možná je to celé neskonale banální, ale pozornost to drží jako máloco. (9/10) (10.01.2013)

Mistrovské hledání rovnováhy v ambivalenci. Více v analytické - avšak svým jazykem snad přístupné - kritice, která se snaží film podchytit z hlediska strategií a funkcí filmové formy (vyprávění a stylu): http://fanmovie.cz/recenze/mistr-the-master-mistrovske-hledani-rovnovahy-v-ambivalenci-recenze/ . (12.01.2013)

Pfuu, tak toto bola pomerne silná káva a prudký útok na mozgové závity diváka. Miestami mi The Master prišiel zbytočne naťahovaný, bezpredmetný, inokedy zas mimoriadne nápaditý a záživný. Teraz sa ešte rozhodnúť ku ktorej strane svoje hodnotenie prikoním. Vďaka hereckým výkonom P.H. Hoffmana a Joaquina Phoenixa je ale voľba viac menej jednoduchá. Mimoriadny zážitok, ktorý stojí za pozornosť. (09.09.2013)

Čím by byl pastýř bez svých oveček? Ničím a nebo jen další ovcí? A čím by byla ovce bez svého pastýře? Ničím i vším, ztracená ve víře.. Inspirace? První návrhy There Will Be Blood, zakladatel scientologie L. Ron Hubbard, novela V. od Thomase Pynchona, život Johna Steinbecka a opilecké historky Jasona Robardse ze služby u námořnictva. Témata? Existenciální problémy veteránů v poválečné Americe, toxický vztah mystiků a jejich bloudících žáků, tuhý lidský boj s osamělostí a animální povahou a snad i love story. Od Andersona těžký osobitý koktejl, který svou minimální snahou o koherenci donutí některé diváky zúžit své vnímání jen na finále herecké extraligy. Mistr Hoffman se stal vicemistrem, jeho barman, vojáček a pijan etanolu z torpéd Phoenix pak suverénním mistrem. Ten střet spíše klasického herectví první poloviny století a fyzického výkonu ala Brando patřící polovině druhé byl úchvatný a nesl sebou i další téma v podobě jakési cesty amerického mužství skrz tyhle dvě periody. „You're the bravest girl I've ever met. Now stick it back in, it fell out..“ (10.09.2019)