Lovec zločincov

Po prvej a druhej serii napisem par svojich postrehov ohladom serialu. Zial jedna sa len o priemernu krimi-zalezitost. Idea "machine", co dava len cisla socialneho poistenia par spravodlivym-zainteresovanym ,za ucelom pomoci alebo zneskodnenia dotycnych je zaujimava a nova. Tiez to dava velky priestor kazdu cast si vybrat zaujimavu osobu a prisposobit zapletku. O to zrejme tvorcom islo najviac. Aby sa toho totiz dalo tocit na mraky. Z ustrednej 3-5tice mi vadi prave Caviezel a ten jeho divny postoj a hlas modulovani ako panko z Kuriera. Je to take komicke. Tiez samotny pribeh odvijajuci sa na pozadi jednotlivych epizod je nevyrazny a moc sa v nom nedeje, pricom prave ten by mal serial tahat. V sucasnosti sledujem vo volnom case, ked nic lepsie nie je po ruke, 3tiu seriu, kde sa pridruzila dalsia sexi postavicka avsak i ten jej, akoze pistolnicky, postoj je zial taktiez komicky. Na zabitie nudy to ujde, avsak postrada to inteligenciu, herecku a rezijnu kvalitu niektorych novsich serialov (Homeland, House of Cards, Hell on Wheels, Dexter, Luther, Breaking Bad a dalsich). (17.10.2013)

Vedle (lepšího) Homelandu je Person of Interest další nový seriál, který konečně odráží důsledky 9/11 a pádu dvojčat v NY. Tento problém však sleduje z jiného úhlu, sleduje dopad na změnu pravidel ve sledování, nastolení paranoidních obav ze všech špatných lidí světa (nejen teroristů) a snaží se přinést divákovi pohled i na ty nejmenší účastníky procesu, pouhé lidi na ulicích. Epizodické ladění bude do budoucna problém, ale tajně doufám, že se nalezne spojující hlavní motiv (Elias?) a potáhne zajímavý seriál z pera Jonathana Nolana do pater jistých čtyř hvězdiček. Jen prosím nechme stereotyp jiným seriálům... Update: schéma pokračuje, ale náznaky tam jsou a hlavně díly baví. (12.10.2011)

Po prvním díle: líbí se mi hra s "rozprostraněností" toho pomyslného Velkého bratra, síťovou strukturou stavby toho všepokrývajícího sledování a z něho plynoucí nestability, proměnlivosti a nevypočítatelnosti informací. Byť v ne zcela dokonale dotaženém tvaru, je to vlastně čiré opojení síťovým systémem a jeho stavbou. Paradox čínského pokoje v digitální éře prchavých spojů a nesnadno odhadnutelných bifurkací vývoje. Asi chápu, co hlavně na látce zajímá Nolana a Abramse, ale bojím se, že to v dalších dílech "zazdí" spíš průměrné zpracování jednotlivých epizod. Ale pár dalších epizod asi zkusím (výhodou je, že návaznost "případů" není nijak významná). (02.05.2012)

Po objevení žlutého Ferrari v závěrečné epizodě druhé řady musím přiznat, že tahle A.I. je mi ještě sympatičtější než ta Spielbergova. Seriál se pořádně rozjede až po pátém dílu (proto mě opět nervují místní odborníci, kteří "fundovaně" hodnotí už po pilotu) a vyvrcholení druhé řady je opravdu excelentní – "Can you hear me? Absolutely!" Z hereckého obsazení vede neuvěřitelně sexy James Caviezel v roli Johna, Kevin Chapman jako detektiv Fusco (celou dobu má jeden herecký výraz, ale dokonale se v něm odráží naštvanost a bezradnost jeho postavy) a v několika posledních dílech mě hodně zaujala i Sarah Shahi v roli Shaw a pevně doufám, že v další řadě dostane více prostoru. Update po třetí řadě - neustále lepší a lepší. Se smrtí jedné z hlavních postav a s vyřešením případu HR se to dějově posouvá trochu jinam - od objevení Samaritána je to čím dál víc zapletenější (v dobrém slova smyslu) a návykovější. Viděny čtyři řady a pevně doufám v pátou. (28.05.2013)

V tomto seriálu je odkaz na knihu Falešní bohové. Dá se říci, že Petronella Vivar (postava z této knihy), je Root (z tohoto seriálu). Následuje citace ze seriálu: Finch: „Řekněte, kdybyste něco potřebovala.“; Root: „Jen knihu z vozíku. Vrchní polička, třetí zprava.“; Finch: „Falešní bohové, pseudoepigraf v dnešní době? Lehké čtení, slečno Grovesová?“; Následuje úryvek z knihy Falešní bohové: Byla vysoká, a přitom půvabná. Seděla za psacím stolem z javorového dřeva, který se v její rodině dědil z generace na generaci, a o němž její otec hrdě prohlašoval, že jej sám Císař daroval jeho prababičce po nástupní ceremonii na Uralu. Pozlaceným mnemoperem, jehož reaktivní hrot vycítil její vzrušení a nedočkavě sebou škubal, poklepala na datatablet. Organické krystaly pera zachytily myšlenky z čelních laloků jejího mozku, a na slabě zařícím displeji tabletu se objevovala náhodná slova. Křížové tažení... Hrdina... Zachránce... Ničitel. Usmála se, a smazala ta slova letmým pohybem dokonale pěstěného nehtu s okrajem vyleštěným až na fraktální úroveň, pak se pero rozlétlo po displeji. Mé srdce plesá radostí, a hruď se mi dme ctí, že jsem to právě já, Petronella Vivar, palatina majoria domu Carpinus, kdo zapisuje tato slova. Po mnoha dlouhých letech jsem putovala z Terry, a zažila jsem přitom četné těžkosti a strázně... Petronella se zamračila, a rychle vymazala slova, která napsala; rozzlobená sama na sebe, že bezděčně napodobila přesně tu nepřirozenou afektovanost, jež ji tak dráždila v dílech kronikářů, zasílaných z přední linie Velkého křížového tažení. _ _ _ Zajímavostí je, že herečka Amy Acker (hrající Root), se narodila 5.12, což je téměř stejný den, jako narození mého spolu-studenta Valentise ze střední. (: Vysoce kvalitní scéna ze seriálu (se zednářskou podlahou!): https://www.youtube.com/watch?v=18RYreNOIKk ✔ (20.01.2014)