Zásah

Pokud se to mydlí, tak je všechno v pořádku. Rvačky jsou solidně nasnímané, krev stříká na všechny strany a vložky s mačetou či teleskopickým obuškem mají něco do sebe. Nicméně jakmile dojde na nějakou mezihru, při které by měli přítomní mluvit či nedej Bože hrát, tak přicházejí rozpaky. Pokud se v záběru objeví některá z přítomných, dosud nezmlácených koček, tak se má člověk občas alespoň na co dívat, ale těch prostojů tu bylo prostě moc. Každopádně bitkování mělo převahu, takže hodnotiím pozitivně, ale nemůžu se ubránit pocitu, že s kratší minutáží by to byla naprostá pecka. 65% (21.06.2018)

|73%| Na HEADSHOT jsem se delší dobu moc těšil. Oba dva Zátahy s Uwaisem řadím mezi špičku akčního žánru. Rozhodně jsem se při tomto držel při zemi a až tak velké očekávání jsem neměl. Což je dobře, protože přeci jenom jsem trochu zklamán, ale až tak bych to nepřeháněl. Nadprůměr jsem z toho nakonec udělal, akce a bitky jsou perfektní, tak si zas nebudu stěžovat. Po přeceněném druhém Wickovi, který mi prostě vůbec nesedí, jsem si aspoň udělal radost tímto. Začnu tedy nejdříve zápory. Příběh není špatný, je jednoduchý a přímočarý, ale je tak nudně podán, až to bylo okaté. Okaté, tím myslím, že to bylo tak naservírované, aby se hlavní hrdina nakonec přes všechny protivníky dostal k hlavnímu cíli. Takže nějaká napínavost, emoce a ostatní prvky tu moc výrazné nejsou. Stěžovat si nějak přehnaně nechci, holt jsem to tak vnímal, kdyby byly tyhle aspekty lepší, byl by z toho bezchybný film. U Zátahů fungovalo snad vše. Ale nechci tu tento počin s ničím srovnávat, to já ve zvyku nemám. Takže klady. AKCE – já si prostě nemůžu stěžovat! Přestřelky, střílení do nevinných lidí apod – skvěle a přehledně natočeno. Souboje? To je asi hlavní odvětví akce v tomto snímku. Zezačátku tu máme jiné postavy krom hlavního herce, kteří si tu mezi sebou vyměnují rány – i tyhle akční scény mě bavili. Všímal jsem si nejrůznějších detailů. Mnoho scén bylo natočeno bez střihu. Jakmile nastoupil do boje Iko Uwais, už mi srdce poskočilo radostí. Souboje nebyli možná tak dynamické a z Ikova pohledu profesionální, ale furt tu byla vysoká kvalita a choreografie. Uwais se nadřel, v mnoha případech měl co dělat, aby své protivníky zneškodnil. Finální bitka nebyla tak dynamická, ale furt mě bavila. Takže, kdyby byl lepší příběh a mnoho dalších výrazných prvků, byl bych o mnoho spokojenější. Přesto jsem po akční stránce nadšen a nebudu mít problém si občas film pustit. Takže 4* s radostí za skvělé akční Ikovi kousky dávám. (05.03.2017)

Tjahjantovi veľmi pomohla spolupráca s Garethom Evansom na Safe Heaven. Tima veľmi uznávam ako hororového tvorcu a veru ho uznávam aj ako akčného tvorcu. Od Evansa si požičal Ika, pridal tam trošku seagolovskej poetiky a primišiel tam samozrejme veľ krvi. Zážitok pri tejto stopáži nie je stopercentní a občas sa to pláca v romantickej linke bez nejakého väčšieho zmyslu, ale nabitá akcia a celková krutosť to plne vynahrádzajú. Timo sa bude ešte venovať akčným filmom, ale dúfam, že sa vráti aj k hororom. Každopádne ak máte radi spoluprácu Evans+Uwais smelo do tohto, aj keď Raid, či Berandal je o niekoľko stupienkov vyššie. (08.03.2017)

Shlédl jsem až teď, kdy jsem si všiml, že se Headshot vyskytuje i na Netflixu (ach ta lenost!) a krátce po hrozné seriálové patlanině Wu Assassins, kde Iko Uwais taktéž hraje hlavní roli.... co k tomu dodat - Headshot je přesně taková rubanice, která Iko Uwaisovi sluší, aneb nekompromisní krvavá řežba za pomoci bojového umění Pentjak Silat, které jsem ochoten odpustit i nějaké ty logické chyby. Zkrátka a jasně, neměl by se pouštět do fantasmagorických pytlovin jako výše zmíněný seriál a zůstat si u své bojové exhibice a ze svého těla namísto terče dělat zbraň hromadného ničení, která škube maso, trhá šlachy, láme kosti a výrazně dopomáhá k asymetrii obličeje. (16.08.2019)

To samý, jako předešlí Killers. Akce je nasnímaná fajnově a brutalitou se nešetří, takže krev na vás vysloveně cáká skrz obrazovku. Jenže co naplat, když ruku v ruce s tím bije do očí i ostudná demence, která onu syrovost a vážnost sráží do kolen. Skvělým příkladem budiž třeba hned úvod filmu, v němž ozbrojená skupina vězňů stojí jen pár metrů před taktéž ozbrojenou skupinou policajtů a jen nesmyslně čekají, kdo z nich vystřelí první, aby v mžiku ze sebe vyrobily lidské cedníky. A těch nesmyslů je tu bohužel mnohem, mnohem víc. Do toho samozřejmě nezapomeňme na pro tvůrce už typicky přehnaný smysl pro melodramatičnost, díky níž se Headshot vlastně nikdy nerozjede: po pětiminutové mlátičce totiž se 100% jistotou přijde hnedka fňukací scéna, což je v závěru už zkrátka ubíjející. Takže pokud vám můžu poradit, moji žlutí přátelé, na nějaký vykreslování emocí se příště vyserte a věnujte se pouze tomu, co vám jde stejně nejlíp - pořádné akci! (11.03.2017)