Do Ríma s láskou

Vzpomínám si, když jsem před lety natrefila na nějaký film Woodyho Allena, říkala jsem si páni! Tohle je komedie? Co je na tom tak senzačního? Jenže jak šel čas a já viděla víc a víc filmů tohoto něžného neurotického zmatkaře, zadral se mi tak nějak po kůži. Dnes můžu říct, že mě baví, inspiruje a že mu rozumím, byť jsou jeho filmy ryze americké ... :o) Dokáže si vybrat téma i herce a přesně ví, jakou atmosféru chce navodit. Dokáže napsat dialogy, ale zárověň herci pod jeho vedením hrají i mimikou. Ano, tenhle kousek mě potěšil, osvěžil a přinesl mi kousek moudrosti zajímavého filmaře, herce, reřiséra, scénaristy, milovníka žen a dobré muziky. Howg! (13.08.2018)

První viděný Allen po dobrých 12 letech, nepočítám-li loňskou reprízu obzvláště oblíbené Lásky a smrti, která nedopadla moc dobře (z kdysi "geniálního díla" mi zůstal převážně pocit nekonečně opakovaného fousatého vtipu). Od kdysi milovaného a sjížděného, ovšem nikterak mládnoucího tvůrce jsem tedy tentokrát už příliš neočekával a to je dobře. To Rome with love (s patřičně dvojznačným názvem, takto do češtiny nepřeložitelným) je zábavička přestylizovaná a překlišovatělá sice záměrně a adekvátně, jenomže ona přestylizovanost etc., spolu i s vtipnými motivy satirickými, jejichž velkorysá rozmáchlost je ale poněkud mělká (a dosahuje sotva tam, odkud tvůrci jako třeba Buňuel teprve vycházejí), vytváří upřímně plochý naivní spektákl, který (na rozdí i od mnohých filmů, jež hodnotím hůře) nemám důvod vidět někdy znovu a pokud jde o vás ostatní, není celkem důvod, proč byste tomuto filmu měli dát přednost před některým jiným. A to ještě nemluvím o samotném Woodym: Nuže hned jeho nástup mi působil značné rozpaky. Ano, už dávno ti všichni tu multineurózu věříme a na ni přísaháme, tak už by snad bylo na čase sdělit světu i něco jiného... Ne - jakobych ho vypnul včera, cpe to do mě znovu, stále stejně, jen o další generaci starší. Do vlastního filmu ne a ne vklouznout, jakoby tam byla vložena série jeho typických skečů. Ostatně s celkovou koncepcí si zjevně příliš hlavu nelámal. Navíc, jakkoli vypadá pořád dobře, zdá se mi, že jako herec už za moc nestojí. Ale na druhé straně je fajn, že Woody Allen je pořád Woody Allen. Přece jen to nedopadlo tak špatně, jak jsem čekal, regres to byl příjemný a že bych se vůbec nebavil, to jsem se tedy zase bavil. Woody to ještě pořád umí rozehrát a jestli chci někomu věřit tento druh spektakulární nostalgie, tak jemu. Za čtyři pětky v Aeru to nebyla tak špatná investice a závěrečná scéna s kapelou ("cantááre") činila to stávající okolní pražské vedro docela dobře římsky obyvatelným. (10.08.2013)

Woody Allen vie nepochybne kvalitne pospriadať a zamiešať dejové nitky z ktorých vznikne dobre upletený príbeh, ktorý chytí za srdce takmer každého diváka ako to dokázal vo Vicky Cristina Barcelona, alebo Polnoc v Paríži. Tento krát bolo romantiky a drámy menej. Šéfkuchár Woody nešetril a prisypával stále viac korenistého humoru, na ktorom som si miestami pochutnal, ale udržanie chute a kvality vo viacerých príbehoch až tak dobre nezvládol. Nezapadla mi tam story s mladým Jackom(Jesse Eisenberg), ktorý prežíval zaľúbenú fázu s nejasným doprovodom staršieho pána. Na druhej strane zase dominovala vydarená story Antonia s Annou(Penélope Cruz), takže to hodnotím vyrovnane na 50%. (13.01.2013)

Talianska "kultúra" očami Woodyho Allena. Tentokrát nie veľmi vydarený pokus. Súbežné ľudské príbehy sú sami o sebe dobre napísané, no v širšom kontexte a na plátne len dve z nich divácky najviac zaujmú. Plne súhlasím s jojineckom, že pasáž s Beningnim a "sprchovacie scény" bodujú najviac a vravím si pri nich, že takúto perličku může vymyslieť len Woody Allen:) Štýl, ktorým je film tvorený nie je typicky woodyovský, skôr vytvára dojem prvoplánovej grotesky. Tentokrát sa pritrafilo aj pár zbytočností, čo ubralo na celkovej atraktivite. Jasné, že ani tento film sa nezaobišiel bez neurotického pofrflávania nad smrteľnosťou, čo Woodyho zdá sa desí čoraz intenzívnejšie. Fanúšikovia W.A. určite čiastočne pookrejú nad novým "cestovateľským" kúskom a možno aj odpustia, že tentokrát to nieje úplne to, čo sme čakali. (27.11.2012)

Nespôsobujú to chladné prijatie či negatívne komentáre privysoké očakávania od Woodyho Allena? Nie som odborníčka na jeho filmy, ale tento ma pobavil podobne ako tie ostatné. Smiala som sa, pozerala aj premýšľala. Navyše som z neho mala veľmi dobrú náladu. Potešili aj prvky absurdity, dokonca veľmi. Bolo to proste skvelé :-) (18.02.2013)