Do Ríma s láskou

Ďalší, tentoraz viditeľne poslabší kúsok z edície "dovolenkových rozptýlení" nesmrteľného neurotika Woodyho Allena. Scenár sa síce v jednotlivých - do seba nezapadajúcich - epizódkach snaží dolovať zamysleniahodné pointy, ale tie sa pod návalom nepríhodného zlahčovania rozplývajú, strácajú svoj prvotný drive. Taký nesúrodý kočkopes ktorému nesvedčí ani voľba "zmätenej" narácie na základe ktorej človek nevie či sleduje absurdnú frašku, poctu mestu Rím/Taliansku všeobecne, typicky pozdnú allenovskú vzťahovku či romancu so závanom fantastiky, ani krátkozraké narábanie so zaujímavými postavami ktorým sa buď nedostáva patričného prekreslenia (Gerwig, Davis) alebo sa ich osobité status quo zbytočne skrýva poza maestrove parafrázy (Eisenberg, Baldwin). Ešteže sa nám tu pánko objavil, kde-tu utrúsil zlomyselnú poznámku/pošahaný výraz a vyrukoval aspoň s jedným tromfom v podobe operného speváka spievajúceho v sprche...a ten stál fakt za to. (19.10.2013)

Dosť možno najdivnejší Allen, ktorý z dobrej polovice absolútne nefunguje, ale z tej druhej je to super komédia. Ženské postavy potešia, byť sú poväčšine zle napísané a rozbor nechám radšej na druhých. Chcem iba znovu vidieť Alessandru Mastronardi http://www.imdb.com/media/rm1586014720/nm1616937 (28.12.2012)

Nebudu tak přísný, protože jsem se dobře bavil - dokonce i ten milostný trojúhelník, který by už byl opravdu ohraný, Woody Allen tentokrát příjemně oživil "svědomím" v podání Aleka Baldwina a pomohla mu také výborná Ellen Page. Kromě toho mě ale vyloženě nadchly části s celebritou z lidu (perfektní Robert Benigni) a také se zpěvákem ve sprše, které mi připomněly Allenovy absurdní povídky. A senzační byla i Penélope Cruz - kromě dechberoucí krásy mohla tentokrát využít i komediální talent, což udělala. (17.01.2016)

Woody by měl přejít na systém film za tři roky, aby měl čas na vymýšlení zápletek a následné pilování scénáře. Prostě by tahle totální scénáristicko-režijní legenda potřebovala, aby jí někdo občas řekl, že to nebo tamto se povedlo méně. Co na tom, že tu máme výtečné herce a líbivé římské kulisy. Allen se dál kochá krásami evropských velkoměst, ale zapomíná u toho tak nějak bavit. Je to celé bez života, povrchní, mdlé. Paralelně se k nám dostávají čtyři nesouvislé příběhy, z nichž ve dvou se řeší pochybná sláva a uznání, zbytek vyplňují klasická allenovská témata: tudíž vztahy nebo nevěra. Jenže chybí hořkost, na kterou jsme u něj zvyklí, chybí energie a snaha o překvapení. Chybí jednotící prvek, postavy z jednotlivých linií se neznají, celé je to takové odtažité, sebestředné (ostatně nejlepší vtípky si nechal Allen pro sebe, jindy se smát moc nebudeme). Allen-herec nicméně alespoň dokáže před kamerou pořád zaujmout, celé to sehrál s grácií. Ostatní jsou rovněž fajn, jenže nedostávají zdaleka tolik prostoru, kolik by si zasloužili, takže třeba prostitutky Penélope Cruz si moc neužijeme, naopak přesná je Ellen Page. Ve výsledku je to ovšem zoufale málo, Allenův typický humor v každé třetí větě mi začíná moc a moc chybět. 55% (08.11.2017)

Woody nás tentokrát při svých toulkách evropskými městy vzal do Říma, a po bezmála šesti letech si opět stoupl před kameru. Zatím jeden z jeho slabších snímků. Jako by se snažil zavděčit Evropě, přizpůsobit se, a povídkami vystihnout typické žánry dané země. Např. bizarní scénka s Benignim mě přišla jako vystřižena z pana účetního, naopak scénka s Cruzovou (která se už tedy mohla odhalit) spíš se motala na hranici trapnosti. Každopádně Eisenbergovi, Baldwinovi potažmo i sám sobě vložil do textu své repliky, kterými alespoň něco z toho, nač je divák u Allena zvyklý zachoval. Mimochodem, tenhle film by z fleku mohli používat cestovky na propagaci Italské metropole. (08.04.2013)