Gotti

Vzhledem k tomu, že Gottiho bijografiji mám vcelku zmapovanou, a čet jsem a viděl jsem snad všechno co vo něm bylo napsaný a natočený, nemohu jinak než konstatovati, že i přes úmornou snahu pana Travolty předrsňákovat svý nejdrsňákovatější grimasy, i přes nekonečný píčování fakování atp (atakpodobně) se jedná o tak strašnou hovadinu, ne-li přímo sračku, ve který kdyby se všici zůčastnění zasněně a tiše s purpurou na péru jebali navzájem do zadku, bylo by to patrně stravitelnější. (03.11.2018)

Spoustě filmů ubližuje dlouhá stopáž, ale v případě Gotti je to naopak. Odvyprávět mafiánský film a obzvlášť podle skutečnosti, musí mít aspoň tři hodiny, protože tu nemůže jít jen o příběh hlavní postavy, ale člověk si musí vytvořit vztah i s těmi ostatními. V jednu chvíli se mezi Gottiho životními etapami skákalo tak rychle, mnohokrát ani nevěděl o kom se baví a koho se chce zbavit. Vzhledem k množství mafiánských filmů, které jsem viděl, musím konstatovat, že tento patří mezi to horší a ani slušný výkon Johna Travolty a Spencera Lofranca to nezachránilo. (24.03.2022)

Útržkovitá etuda ze života dalšího slavného mafiána Johna Gottiho a to na základě biografie ´Shadow of my father´ který napsal jeho syn John Gotti Jr., což by mělo znamenat, že bude příběh odvyprávěn z jeho pohledu. Kupodivu je to přesně naopak. Celé to vypráví přímo John Gotti a to mnohdy i přímo k filmovým divákům svým pohledem do kamery. Film hojně využívá retrospektivu, což docela vede ke zmatku, z jaké doby vlastně co je. Vyprávění má být především v souladu otce se synem, ale dohromady toho tady zase tolik není. Jen něco málo rozhovorů z věznice, kde Gotti starší mluví o rakovině, utrpení a hlavně minulosti. A synovi samozřejmě také výchovně káže. Avšak jeho syn chce být jako on a nebo ne? Je v tom ohromná nerozhodnost. Příběh v podstatě nemá ucelený plynulý děj. Sem tam nějaké jednání, vzteku a nesouladu a k tomu občas nějaká ta masová vražda. Smysl všeho jako celku budiž záhadou. Biografie mafiánských etud Johna Gottiho, byť jen pro televizi, byl už dříve natočen pod prostým názvem ´Gotti´ (1996) a po obsahové i dějové stránce je daleko přínosnější. Toto další zpracování některé události zopakuje, ale zůstávají právě v dějovém vývoji nepochopitelné. Starší televizní snímek vše osvětlí daleko lépe. Další útržkovité epizodky již jakoby se zdáli svou nesouměrností naprosto zbytečné. John Travolta se snažil být drsnějším předobrazem, než jaký byl předchozí Armand Assante, ale když není dobrý scénář, ani Travolta to nezachrání. Suma sumárum, snímek vypadá jako brutálně sestříhaný seriál, který vlivem toho ztratil vše patřičné na jednoznačnosti, správného tahu na branku a hlavně své výpovědi. Co tím chtěl vlastně básník říci? Že byl Gotti sice mafián s několika zářezy na pažbě, ale stále člověk, který dokázal ve své čtvrti zařídit pořádek a bezpečnost? To se třeba o Hitlerovi kdysi říkalo také. (23.03.2022)

Když jsem si po verzi s Assantem říkal, že Gottiho by se měl v budoucnu ještě někdo chopit, tak jsem to rozhodně nemyslel takhle. Travolta ještě jakž takž ušel a nastínění mafiánského prostředí se také dalo, ačkoliv Connolly není žádný Scorsese či De Palma, nicméně dějově to byla ukrutná nuda, kterou občas sice rozčísly nějaké ty výstřely, ale ty spíš ten celkový zmar podtrhovaly. Tak snad příště. 35% (27.10.2018)

Tuctový mafiánský film, který jak do žánru, tak do příběhu o Gottim nepřináší nic nového. Vše bylo už natočeno v roce 96 a to asi lepším způsobem. V novém snímku je dán větší prostor vztahu Gottiho a Gottiho juniora. Ale na úkor jiných významných faktů z jeho života, které pokud ve filmu jsou zmíněny, tak jen okrajově a nedávají ani tolik smysl (například byt vdovy nad klubem). Ve dvouhodinovém formátu ale nejde víc nabídnout, vhodnější by byl asi seriál ale narcos… (19.11.2018)