Candyman 2: Zbohom mäsu

Najmä vďaka charizmatickému Tony Toddovi solídne pokračovanie, v ktorom sa súčasnosť v New Orleanse prelína s občasnými retrospektívnymi pohľadmi na trpký životný príbeh otroka Daniela Robitailla a jeho premenu na desivého Candymana. Niektoré pasáže sú tak trochu nudné, no vždy keď sa na scéne objaví Candyman, tak je o zábavu prakticky hneď postarané... (07.06.2010)

Překvapivě mi to sedlo víc než jednička. Jako jo, námět je naprosto stejný a žádných jiných zvratů se stejně nedočkáme, ale dvojka mi připadala víc atmosférická, svižněji utíkala a i postavy mi tu byly sympatičtější. Jen ty lekačky mi zde přišly zbytečné, nefungovala ani jedna a jelikož je Candyman (nejen dvojka, ale i jednička) založen hlavně na atmosféře, tak se to mohlo obejít bohatě bez nich. Taky mě potěšilo, že zde bylo vidět, jak Candyman vznikl a jenom se o tom nemluvilo. Objektivně je to za silné 3*, ale jelikož se dvojka (díky Bohu!) vyhnula tomu typickému kýčovitému hororovému konci, nakonec ty hodně slabé 4* dám, jelikož horor to byl příjemný. (22.03.2020)

„Príbor odložte. Dnes sa najem rukami.“ Po prvej časti a pred treťou nakrútil Bill Condon podobne podmanivý atmosférický a inteligentný krvák, ako umelecký režisér pred ním, Bernard Rose. Na CANDYMANOVI 2: ZBOHOM MÄSU je najprekvapujúcejšie, že zďaleka nie je o veľa horší, ako prvý diel. Navyše je (pre fanúšika trilógie) jedinečný tým, že sa „prehlbuje mytológia“ (príbeh o tom, ako sa z Daniela Robitaillea stal tragický Candyman, tentokrát nielen počujeme, ale aj vidíme vo flashbackoch; dej sa zo sídliska presúva do Danielovho rodiska, famózne dusného New Orleans). Bohužiaľ, ako to už s pokračovaniami chodí, stráca sa moment prekvapenia (vieme, kto je kto a o čo mu ide), ústredná hrdinka je síce stále blondína, ale na fajn Madsenovú nemá ani omylom a divák, či chce alebo nie, sa neubráni pocitu, že vidí remake (len doplnený pár novými scénami). (28.05.2011)

V dohladnej dobe si budem musiet pripomenut jednotku ktoru som videl pred mnohymi rokmi. Kazdopadne toto pokracovanie vobec nedopadlo zle. Remeselne slusne odvedena praca- dobra atmosfera, rezia, kamera, strih a najma bozske choraly ktorych som sa cely film nedokazal nabazit. Pribehovo hlavne v prvej polovici ziadna slava, zato ta druha je na tom podstatne lepsie. 60% (19.03.2010)

V původním filmu pouze načrtnutá legenda získává jasné obrysy a ve flashbacku se dozvíme jak to všechno s Candymanem alias bývalým černým otrokem Danielem Robitaillem bylo. Zaplnění prázdných míst strašákova příběhu je však jediným výraznějším pozitivem. Dvojka pouze recykluje stejný obsah a téměř veškeré tajemno vniveč se obrací. Atmosféra prvního dílu, navozená zejména skvělou kamerou, se vytratila a zůstává jen průměrné béčko se vzdychajícím Tony Toddem, charisma zlého hajzla mu díkybohu zase nechybělo. Překvapivě za tři háky. (22.10.2015)