Amadeus

Je neuvěřitelné, jak někdo dokáže natočit film o věcech, které lidi obvykle nebaví takto strhujícím způsobem. Já například vůbec nemám ráda operu. Vážnou hudbu ano, ale instrumentální, jenže jen co do toho začnou zpěváci "ječet" (tímto se omlouvám všem nadšencům opery - vím, že operní hlas je kvalitní a dlouho školený, ale já to prostě nevydržím poslouchat), přestane se mi to líbit. Ale u tohohle filmu jsem seděla jako přikovaná a ani operní zpěv mi nevadil, naopak byl nedílnou součástí příběhu, který je povedený po všech stránkách. Miloši Formanovi se tady povedlo natočit strhujícím způsobem třeba i scénu, kdy skladatel diktuje noty druhému skladateli, který je zapisuje... Zní to nudně, ale na plátně je to bomba, podpořená navíc famozními herci, především Hulcem a Abrahamem v rolích Mozarta a Salieriho. Forman je výborný režisér, ale jeho schopnost zapojit do filmu hudbu je ještě lepší, "Amadeus" spolu s "Vlasy" jsou pro mě vrcholy jeho tvorby. (28.07.2005)

Geniální filmová adaptace divadelní hry Petera Shaffera, v níž tento dramatik zdůraznil především onu prazvláštní a až schizofrenní ambivalentnost vnitřního světa a motivací člověka, který na jedné straně jest schopen rozeznat skutečného génia, na druhé straně se ho ale až k smrti bojí a nenávidí ho, jenžto ten svým životem a dílem právě a jen jemu samému ukazuje jeho nedokonalost a rozhodující nedostatek talentu. Takový je i Salieri Formanův. Dramatická a filmová postava, která stojí jako skutečné antonymum vůči géniovi, vůči božskému dítěti Amadeovi... Salieri a Mozart - střet jedinečnosti a průměrnosti. To je hlavní poselství i dějová osa filmu, o Mozartovu biografii se vlastně ani nejedná (navíc je historicky trochu sporná). Tahle umělecká koncepce sice historicky a fakticky poškodí reputaci skutečného Antonia Salieriho, z kterého Shafferova divadelní hra i Formanův film udělaly téměř démona, graduje však symbolickou rovinu filmu a umožní Formanovi natočit skutečně nadčasové dílo o obecně platných civilizačních mechanismech nekompatibility geniality s unifikovanou průměrností. A tady se umělecká vize a realita protínají. Mozart byl skutečně génius, jeden z těch nemnoha, který předběhl svou dobu. Nestalo se náhodou tohle i Miloši Formanovi? Pomyslně smekám... (16.11.2006)

Miloš Forman boduje. Mistr v inscenování trapnosti a vládce na poli biografií vedle životopisů magnáta sexuálního průmyslu Larryho Flynta, nápaditého komika Andyho Kaufmana i španělského malíře Francisca Goyi proslul zejména strhujícím vyprávěním o geniálním puberťákovi, který nikdy nevyrostl v muže. Výjimečný člověk v době, která mimořádnost dokázala i trestat. Hudba je výtečná, kostýmy, které vytvořil Theodor Pištěk, jsou úchvatné, herci vládnou od chichotavého Toma Hulce přes přesného F. Murray Abrahama až po vedlejší party, stejně jako kamera Miroslava Ondříčka. Enormní zanícenost všech. A příběh i přes svou délku prostě strhne – zejména tím, jak Salieri rozeznává skutečného génia a hudební ztělesnění toho, čím si sám přál být, a zároveň jak se děsí své průměrnosti a Mozartovu genialitu vlastně nenávidí. 180 minut se dá krásně zvládnout. (04.10.2014)

Trošku som bol pred dokonalosťou a hlavne pred dĺžkou režisérskeho zostrihu a veľkým umelecko-hudobným nádychom skeptický, Forman však všetky moje obavy rozprášil behom pár minút a ja som si ten troj-hodinový maratón filmárskeho umenia vychutnával a hltal som ho plnými dúškami. Každý, kto má vychodených pár hodín hudobnej výchovy pozná Mozartov život ako život zázračného dieťaťa, ktorý ako vedel koncertne zahrať takmer na všetkých orchestrových nástrojoch, skladal opery a vystupoval na kráľovských, cisárskych a pápežských dvoroch. Formanov film zameraný na temnejšiu (dospelú) časť jeho života je strhujúcou historickou drámou, životopisným dokumentom a tragédiou, v ktorej pozadí burácajú nádherné symfonické skladby, ktoré vniknú pod kožu aj tomu najrezervovanejšiemu človeku, čo sa hudobných štýlov týka. Obraz, strih a výprava sú skvostom technickým, F. Murray Abraham hereckým. A tento film filmovým. 95%. (19.11.2008)

Fenomálne spracovanie o majstrovi klasickej hudby bez prehnaného prikrášľovania historických udalostí a bez viditeľne komerčného nátlaku - tak to na mňa aspoň pôsobilo. To, čo predvádzal Tom Hulce, je neskutočné a pri pohľade naňho som si predstavovala skutočného Mozarta ako obyčajného človeka, ktorý v žiadnom prípade nezožne veľké úspechy, ale krôčik po krôčiku sa túži stať najlepším viedenským skladateľom a v ceste mu stoja prekážky a najmä závisť. Týmto filmom ma Forman zasiahol a najmä konečná gradácia s unikátnym spojením jeho hudby ma dojala k slzám. Krásny film, ku ktorému sa ešte určite raz vrátim. (27.07.2008)