Jen pro zamilované

Před několika lety jsem chtěl napsat novelu. Měla být o dvou lidech, kteří se kdysi potkali, bláznivě zamilovali, nepřáli si nic jiného než zůstat spolu, ale nakonec se museli rozloučit. Po letech by se potkali znovu, aby zjistili, že některé staré lásky opravdu nerezaví a oni teď spolu chtějí být snad ještě víc než dřív. Ale nikdy jsem onu novelu nenapsal, protože jsem se nedokázal rozhodnout, jaký by měla mít konec. Jestli sladký happyend nebo neodvratné vystřízlivění. Proto teď s menšími rozpaky smekám klobouk před Markem Polishem, který měl očividně podobný nápad, ale dokázal ho dotáhnout do výtečného tvůrčího i dějového konce. A ještě si mohl zahrát hlavní postavu se Stanou Katic po boku. Tohle je jeho vysněný příběh, s vlastními zkušenostmi partnerské intimity a nezapomenutelných vzpomínek. Pátou hvězdu tak nepřidávám jen kvůli nepochopitelně přepáleným úvodním deseti minutám, které mě vystrašily určitou pseudoartovostí. Zbytek je osobní. Dokonale. (10.05.2013)

Ani ne tak pro zamilované, jako pro estéty, nebo pro zamilované estéty... nádherně exponovaný, žijící z odrazů ve sklech, mlžený pohybem, oslepující ránem, zachycen s prchavostí okamžiku, provoněný sluncem, těžící z krásy... Příběh iluzí, o kterých se dopředu ví, že jsou ztracené a film, který si musíte prohlížet, ne se jen dívat. (11.05.2013)

Film je jen pro zamilované, po podrobnějším zkoumání dokonce pro zadané zamilované. Chtěl bych je touhle cestou varovat, že pokud jsou v takové situaci, ať se rozhodně na film nedívají, protože by mohli nabýt dojmu, jaká je to hrozná nuda sejít se s někým po 8 letech, vyprdnout se na manžela a manželku a cestovat spolu po krásách Francie. Mezitím se milovat, líbat, chodit do drahých restaurací a spát ještě v dražších hotelích. To by mohlo vypadat slibně, ale problém je v tom, že tihle dva ve mně nevzbudili pražádné emoce. Ani trochu jsem jim to nepřál, ani trochu nezáviděl a ani trochu mi nebylo líto, když jeden z nich naklusal zpátky ke svému legitimnímu protějšku. Bylo to hodně sterilní, zčásti taky právě kvůli luxusnímu prostředí, ve kterém s pohybovali a se kterým se normální čelověk moc neztotožňuje. Maně mě napadl film Zamilovat se, starý asi 30 let, kde bylo tohle téma zpracované o mnoho lépe (asi by se takovýchto filmů našlo víc, ale mě napadl zrovna tenhle). No a tak jediným kladem filmu zůstává krása Stany Katic (pro mnohé zde pouze Stana - nevím proč) a docela dobře vybraný soundtrack. (27.02.2013)

Film, který jsem měla původně v plánu sledovat pouze kvůli obsazení - Stana Katic, se stal jedním z mích nejoblíbenějších romantických filmů. Říká se: "Láska hory přenáší" a jak je vidět, i bratři Polish věří v kouzlo lásky. Již dlouho mě žádný černobílý film takhle neokouzlil. Napadají mě pouze dva typy lidí, kteří tento film hodnotí jako podprůměrný: Ti, kterým se prostě nelíbí a Ti, kteří jej nepochopili : Nejde "jen" o sex scene se Stanou Katic, ale o lásce, která ani po tolika letech nestratila sílu a stále přetrvává v jejich srdcích. Dávám plný počet :). (10.08.2013)

téma filmu znělo slibně, ovšem zpracování bylo slabé. Z filmu byla cítit snaha stvořít cosi jako umělecký film, proto ta černobílá estetika či detailní záběr na nakouslé jablko ( mimochodem asi jen v tomto filmu netmavne ), ta snaha byla ale příliš urputná a okatá. Raději, kdyby se zaměřil na dějovou stránku filmu. Po deseti minutách se člověk do konce dočkal už jen melancholického vzdychání a fňukání, bezcílného plácání se a nudy. Ovšem ta nuda se neděla jen hrdinům, ale bohužel i divákům. Nebylo to ani vtipné, ani napínavé, ani emocionální, nic, jen takové jakoby ušlechtilé prázdno, které patrně mělo původ už v autorově hlavě. A režisérská bezradnost pak byla alespoň nahrazena záběry na francouzskou přírodu či památky. Slaboučké. 30% (04.08.2013)