Bojovník

// Rocky, Warrior.. i ten Fighter. Něco mi říká, že Fuqua sice všechny tyto filmy viděl, ale stejně si řekl, že to udělá po svém a nevyšlo mu to. Tam, kde totiž zmíněné snímky nemusely vůbec nahlas zmiňovat podtext, které finální bitky doprovázely, tady se Southpaw snaží všechno tlačit směrem k pomstě, k nějakému závěrečnému vygradování. Bohužel to nefunguje. Je to strojené, lehce umělé a ačkoliv se Gyllenhaal snaží seč může, Fuqua to svojí překvapivě pasivní, tlumenou režií hrozně podráží. Jinými slovy, kdyby se místo hraní si na umělce na to vysral a natočil o něco hloupější, přímočařější, akčnější řežbu s výbušnější hudbou a živější kamerou, dopadlo by to mnohem líp. Takhle se ten film zastavil někde v půli cestě a vyprchal do prázdna, což je obzvlášť po výkonu snaživého Gyllenhaala velká škoda. 5,5/10 (02.09.2015)

Tahle pohádečka mě příliš neoslovila. Samozřejmě jsem před zhlédnutím nečekal nějakou sofistikovanou záležitost. Celé to ovšem bylo tak šíleně klišoidní, tuctové a debilní, až se mi okamžiky chtělo brečet. Samozřejmě na nějaké napínavé momenty a několik roztržených obočí dojde taky, ale proč je to sakra vystavěno na tak debilní dějové lince. Děj je vyzrazen již v obsahu, takže nějaký spoiler alert nebudu vůbec řešit. Těžko odhadovat, jestli je Rachel McAdams v tomto filmu opravdu tak strašně nesympatická, nebo jsem prostě jen retard. Bylo mi řečeno, že je v fajn, takže se asi porozhlédnu po odborníkovi. Každopádně, hrozně mě iritovala každičkým svým gestem, nevěřil jsem ji jedinou emoci, a proto jsem moc rád, že jeden střelec udělal ze světa lepší místo a prostřelil ji bříško. V tom okamžiku to celé začalo být přeci jen o malinko lepší. Tedy minimálně do okamžiku, než Jake Gyllenhaala úmrtí jeho otravné manželky natolik vzalo, že se začal chovat jako psychopat, což trvalo asi 2 minuty. Tyhle role mu mimochodem vždycky šly. Smrt ženy si vyčítá, tak si snaží všemožně ublížit. Samozřejmě s manželkou v dobách své největší slávy zplodil jednu malou motivaci, takže se do ringu vrátí. Kdo by ho na návrat připravil lépe, než zoro Forest Whitaker, nejlepší trenér pod sluncem, který shodou okolností žije v té nejvíce zapadané tělocvičně a trénuje dětské potomky feťáků. Pochopitelně udělá výjimku a naučí Gyllenhaala i něco takového, čemuž se laicky říká "obrana". Vzhledem k tomu, že Gyllenhaalovi na titul šampiona v minulosti skoro stačila jako jediná obrana jeho ksicht, tak už nikdo nemohl pochybovat, že by v nervy drásajícím finále absolutně nezáživného a nudného Escobara neporazil. Docela se zarážím nad zdejším hodnocením. Ničeho výjimečného jsem si ve filmu nevšiml. Možná snad sledování Gyllenhaalova duševního rozpadu mohlo někoho okouzlit. Jinak opravdu těžká tuctovka s naprosto stereotypním schématem, která rozhodně nemá potenciál někoho okouzlit a bohužel ani příliš pobavit. (03.08.2016)

V rámci boxerskýho sportovního subžánru pouze průměr. Když pominu to, že jsme to jaksi skoro všecko viděli už jinde, na tento filmek nezapomenu pouze, jak už to bývá pravidlem v daném typu filmů i v případě Jakea Gyllenhaala, díky jeho realistickému zhmotňování charakteru hlavního hrdiny, úplně stejně jako tomu bylo v případě Fightera a vyzáblé smažky Christiana Balea. Prim ve filmařině Antoine Fuquai hraje krom Gyllenhaala audio, bohužel choreo zápasů je jen průměrné, trénink nedostatečný, což při Jakeově postavě uřčitě nebylo tím, že by to nedal, ale mnohem pravděpodobněji ve spojení s prací Kurta Suttera (kdo to je???) a jeho rádoby citově vydíracím scénářem. Ten je ale bohužel tak na oko bijící a účelový, že ani nedokáže emočně zaujmout, za to krade spoustu času, který by mohl být použit jinde a patřičně. S emoční nakládačkou ze závěru MDB se toto, i když by určitě moc moc chtělo, srovnat nedá. Celkově jsme tady v rámci boxerskýcho sportovního filmu o řád a půl níž. 3,5*/69% (07.09.2015)

Sportovní filmy vážně nejsou šálek mého čaje. Zatímco nad fotbalem a hokejem nezúčastněně filosofuji, že vlastně nevím, co z toho nenávidím víc (zpravidla to, co zrovna běží), u boxu mám jasno. Je to agresivní, eklhaftní a naprosto odporná odnož volnočasových aktivit. Bojovník je, až na jednu drobnost, (je cynické označit násilnou smrt - ups, spoiler, jedné z hlavních postav jako drobnost, ale co už) originální a nápaditý jako příběh v písmenkové polévce. Z bídy k bohatství, průšvih, ztráta prestiže, peněz, dosavadního života a dosavadních přátel, kolikrát jsme to tu už viděli? Člověk se skoro ptá - proč to je vždycky trenér v nějaké zaplivané hnusné tělocvičně, kde se i plíseň štítí bydlet a spíš jen zdrženlivě hostuje? Jsou tam chvíle, které měly být dojemné a nebyly (zmíněná smrt jedné z hlavních postav, kdy moje hlavní myšlenka byla - takže další hnusné nevkusné šperky už neuvidíme? uffff), jsou tam okamžiky, které jsem prakticky doslova čekala (a samozřejmě, že jsem i slzu uronila, což neznamená, že mi tyhle prvoplánově citově vyděračské věci nejdou bytostně proti srsti, brečící malé dítě, fakt hnus, rozbrečte mě monologem ke starému dubu, jako svého času Bondarčuk, a řeknu, že jste dobří), není tam rozjuchaný závěr, kterého jsem se bála. Jsem ráda, že s konečnou platností bylo odhaleno, že box je něco jako šachy. Je to srovnání, které se pro hlubokou filosofii jednoho a druhého dere na jazyk a nerozumím tomu, proč to není více zdůrazňováno. Pohlédněme pravdě, a Jakeovi Gyllenhaalovi, do očí, (nebo do toho jednoho, do kterého mu ve filmu pohlédnout jde, druhé prakticky nevidíme). Bojovník není žádný převrat, je to solidně odvedené řemeslo, které sem tam vykřeše malou jiskru emocí. Jake se mi víc líbil, když krotil horu, než když předváděl svou obranu spočívající v tom, že strkal hlavu soupeři do rány. Pokud jsem ale Warriorovi, což je nehorázně tupý film obsazený tupými ksichty, u nichž chápu soupeřovu snahu přeformovat to na něco jiného, třeba na karbanátky, dala hvězdy dvě, nebylo by fér Bojovníka hodnotit stejně, protože tady jsem hlavnímu hrdinovi nepřála smrt pomalou, strašlivou a krutou, ale kromě toho sportovního úspěchu, o který tu nakonec jde až v druhé řadě, jsem mu zcela upřímně přála, aby vyhrál ten zápas, který opravdu něco znamenal. (04.08.2015)

„MUSÍŠ ZŮSTAT V KLIDU, V KLIDU! TOHLE JE TVŮJ SVĚT. JE TU TVÁ DUŠE. BŮH TĚ SLEDUJE. TVÁ ŽENA TĚ SLEDUJE. JÁ TĚ SLEDUJU. TVÁ DCERA TĚ SLEDUJE. NENECH TOHO CHLAPA, ABY TĚ OVLÁDAL…“ /// Sonda do nitra boxera, kterej prodělává očistu duše. Tihle chlápci, bušící hodiny do pytle, nejsou žádní Ajnštajni a jejich život spíš než rozum, ovládaj emoce. Po Slídilovi tak Gyllenhaal znova předvádí koncert plnej emociálních výlevů a poruch chování. Film bych rozdělil na čtvrtiny. Ta třetí mě zklamala. Sice těží z mentorování Foresta Whitakera, ale trochu zbytečně příběh natahuje a zdržuje. Přesto je Fugua frajer. Z rutinního scénáře, kterej posílá boxera na cestu tam a zase zpátky stokrát viděným způsobem, vymačkal nejen parádního Gyllenhaala, ale hlavně pocity, kterým rozumím. Dokázal mě vtáhnout do děje a získat si vztah k postavám. Jasně, jsou lepší boxerský filmy, ale tenhle má Gyllenhaalovo charisma! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že zastavovat rány obličejem se jako obrana nepočítá. 2.) Na filmy koukám kvůli Gyllenhaalovi. A soundtracku. 3.) Thx za titule „SneakyT“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (08.09.2015)