Bojovník

Southpaw= Nová generace Rockyho! Neměl jsem příliš velká očekávání, ale film mě strhl svým dějem od začátku až do konce a počas sledování mě emočně ždímal jako pračka jak už dlouho nic. Příběhově film sice nepřináší nic zásadního do žánru, ale za to oscaru hodné herecké výkony, prudká emoční síla, slušné tempo, perfektní tréning za doprovodu Eminema a napínavý finální souboj přináší minimálně poctivou srdcařinu. Fandil jsem, brečel jsem, řval jsem jak už dlouho ne. Líbilo více než Warrior. 85% (06.09.2015)

V rámci boxerskýho sportovního subžánru pouze průměr. Když pominu to, že jsme to jaksi skoro všecko viděli už jinde, na tento filmek nezapomenu pouze, jak už to bývá pravidlem v daném typu filmů i v případě Jakea Gyllenhaala, díky jeho realistickému zhmotňování charakteru hlavního hrdiny, úplně stejně jako tomu bylo v případě Fightera a vyzáblé smažky Christiana Balea. Prim ve filmařině Antoine Fuquai hraje krom Gyllenhaala audio, bohužel choreo zápasů je jen průměrné, trénink nedostatečný, což při Jakeově postavě uřčitě nebylo tím, že by to nedal, ale mnohem pravděpodobněji ve spojení s prací Kurta Suttera (kdo to je???) a jeho rádoby citově vydíracím scénářem. Ten je ale bohužel tak na oko bijící a účelový, že ani nedokáže emočně zaujmout, za to krade spoustu času, který by mohl být použit jinde a patřičně. S emoční nakládačkou ze závěru MDB se toto, i když by určitě moc moc chtělo, srovnat nedá. Celkově jsme tady v rámci boxerskýcho sportovního filmu o řád a půl níž. 3,5*/69% (07.09.2015)

Mňa to bavilo, aj keď to bolo predvídateľné a sto krát videné. Na prvé pozretie fajn, ale na ďalšie ? Neviem, neviem. Jake Gyllenhaal sa síce opäť našiel, ale v tak obyčajnom a jasnom príbehu ma moc nebavil. Všetko sa zmenilo až keď prišiel na scénu Forest Whitaker. Začala ma baviť postupne meniaca sa hlavná postava a samotný príbeh, ale nejaké emócie, išli okolo mňa. Jediný, kto sa tu o ne postaral bol James Horner (nech mu je zem ľahká) zo svojím pianom. Ako celok fajn, celé to ale drží na chrbte hlavne Forest a práve jeho vzťah a trénovanie s hlavným hrdinom ma bavilo najviac. Inak mi akcie prišli celkom slabé, nezáživné, bez napätia, aj keď kamera potešila, ale všetko tu už bolo (kto videl, všetky diely Rockyho vie). Bojovník zobral sto krát videné a vyrazil do ringu v inom zložení, ktoré nie je strhujúce ako niektoré boxerské drámy (Rocky, Million Dollar Baby), ale ani moc nenudí. Obľúbený soudtrack: A Long Road Back. 80% - 4* (08.12.2015)

Učebnicový příklad, kterak jedna mlátička přijde o manželku, téměř o dceru, o barák nad hlavou, o možnost dávat kámošům zlaté hodinky, o slávu, o boxerský styl. Nebránil, nechával se naštvat a soupeře pak umlátil, horkou hlavu měl i v jeden osudový večer, který změnil několik následujících měsíců. A hlavně přišel o tu, jenž dokázala udržet jeho výbušné já na uzdě. Přijde několik zdvižených ukazováků, pomoc od trenéra ze zaplivané tělocvičny a samozřejmě tolik potřebné vykoupení. Vážně? A co to, že se hlavní hrdina nehodlá spokojit s tím, že by měl vážně začít od nuly a kývne na první příležitost? Jasné, beru zpět, tohle není psychologické sportovní drama, tohle je kousek, ve kterém hraje důležitou roli rychlý střih, velká gesta a uřvaný hip-hop. Začíná to výtečně, zarputilost je z Gyllenhaalovi postavy cítit na míle daleko, sešup dolů je docela působivý, drápání nahoru (mimochodem Naomie Harris dostala hodně mizerně napsanou postavu) se ovšem docela těžko věří, ač je to celé jedna velká pohádka. Trnitá cesta zpět prostě tolik neladí, Antoine Fuqua ono vykoupení silnou bolestí prostě neuměl prodat. S Forestem Whitakerem tu máme přátelství z ničeho, znovunavázání (spíš tehdy, kdy se pokazí) vztahu s dcerou se těžko věří. V případě akce je nicméně Fuqua ve formě. Fyzické scény v ringu mu jdou, silně mu pomáhá avatarovský kameraman Mauro Fiore a suverénní bijec Gyllenhaal, který se naposledy blýskl vlastní show ve Slídilovi, aby přešel z psychologického do fyzického útoku, a představil se v roli natvrdlého sportovce bez disciplíny. Škoda, že tuctový scénář před začátkem natáčení někdo neučesal – tenhle je nalajnovaný až moc očekávatelně. Gyllenhaal si o nějakou cenu dupe docela explicitně, uvidíme, zda to bude stačit. (07.09.2015)

Existuje několik typů herců. Pro nás je důležité zařazení do škatulky těch, kteří si přijdou na plac odehrát to své a na ty, kteří své roli podřídí i své vzezření a zkrátka roli věnují větší přípravu. Novým Christianem Balem v tomto ohledu se už nějaký čas snaží stát i Jake Gyllenhaal, dříve ořezávátko pro jakoukoliv postavu, dneska herecká ikona první velikosti, která se díky své píli snaží přesvědčit filmové fanoušky, že mu byl do vínku kromě sex-appealu, a v tomto případě i hordy svalů, skutečně dán i filmový talent. Vybírá si projekty, kde může skutečně prokázat, co všechno v něm je a Southpaw je rozhodně jedním z nich, jemuž český název Bojovník kupodivu velice sedí, jelikož dle očekávání Billy Hope svádí větší boj vlastně mimo boxerský ring, než přímo v něm. Ačkoliv boxu příliš neholduji, snímků s touto tématikou jsem již viděl více než dost a dle mého skromného názoru říkám, že úvod filmu se po stránce nějakých těch boxérských rituálů před zápasem velice vyvedl a kamera ze všech úhlů umně snímá souboj dvou boxerů. Dále už "jen" film až do finále s archnemessis ždíme emoce, jelikož se hlavnímu hrdinovi ve velmi malém intervalu stanou všechny myslitelné i nemyslitelné problémy, co by nikdo nechtěl asi zažít. Zjevně to funguje, uvědomělá slečna vedle mě při jedné emotivní scéně začala vzlykat a zřejmě i někdo s emocemi na úrovni kamene dospěje k názoru, že dávkování napětí a jisté sounáležitosti k mistrovi světa v boxu a zároveň zlomeném otci funguje na výbornou. Místy jsem pochyboval o režijní preciznosti Antoinea Fuquy a říkal jsem si, že to občas přecijen žene příliš přímočaře na jistotu v domnění, že takhle to zkrátka stačí. U Jakovo předchozího snímku Nightcrawler jsem přesvědčený, že tam povedlo napětí dávkovat o něco nenásilněji. Nic to však nemění na tom, že i tento kousek se rozhodně všem zúčastněným bude ve filmografii tyčit ještě dlouho a řekl bych, že kdekomu sedne mnohem více. Spoiler : Ta smrt Rachel McAdams byla skutečně divná, lépe řečeno možná fungovala lépe na papíře, ale do filmu byla převedena dost násilně a pro mě i dost wtf. PS : Velká pocta Jamesi Hornerovi...70%...[21.7.2015_ČSFD projekce_Lucerna] (22.07.2015)