Bojovník

"Creed vs Southpaw" Obe filmy propagujú boxerský úspech, ale víťaz je len jeden. Mojím víťazom sa stáva Southpaw. Southpaw bol silnejší hlavne čo sa týka príbehu a emočného naklonenia k divákovi. Prvým nečakaným zakopnutím bola smrť krásnej manželky, pretože potom koľko krvi stále vypľúval Billy Hope po zápase som myslel, že sa zdramatizuje jeho zdravotný stav a druhým významným pozitívom vo mne vzbudil záverečný boj, keď do drámy bolo zapojené aj malé dievča. Vtedy som držal palce Billimu aj ja. Aj herecká náročnosť a rozdelenie postáv vyznelo lepšie ako u Creeda , len škoda tej krátkej účasti R. McAdams. Našli sa aj malé nedostatky, ale v celku to vidím na 70%. (31.10.2016)

OK, sem tam deja vu a někde ten film skáče kde měl jít víc do hloubky, ale kdo jde pro přímočarý chlapácký Rocky-doják, nebudete zklamaní. Sympaťák Gyllenhaal zase ukazuje, jak elitním je hercem a ta opravdová boxerská příprava, kterou prošel, i odpovídá výsledku - SOUTHPAW táhne velkým dílem právě on, nasvaleně, krví, potem a silou, velmi fyzicky. Tohle není nic nového pod sluncem, ale poctivá srdcařina, inspirativní a mně se líbilo. (22.07.2015)

Aneb když jsou herec a režisér každý na zcela jiné kvalitativní vlně. Zatímco Gyllenhaal "oscarově" hraje jak o život, tak Fuqua rutině točí prostě jen další spotřební verzi tisíckrát viděného boxerského echt béčkového melodramatu, ve kterém jsou snad veškerá žánrová klišé; akorát mnohdy v nefunkčním provedení. Také to má zvláštní tendenci uvadat, jelikož to začne tou zdaleka nejlepší scénou a pak už to jde od desíti k pěti; speciálně pak po pádu na dno, kdy se ke slovu dostává prozření těch pravých hodnot a návrat na výsluní. Je svým způsobem smutné, když úvodní zápas má drajv, energii i náboj a finální kde nic, tu nic. Drží to pohromadě jen díky Gyllenhaalovi, ale jak jsem již zmínil, tak tady jeho vynikající "rozervaný" výkon působí téměř až nepatřičně. (22.07.2015)

Je to dražší a více nabubřelé Million Dollar Baby s opačným pohlavím v hlavní roli a místo fyzické újmy je to ta psychická. Fuqua zapadá do mainstreamu daleko více než Eastwood a tak tam, kde si Clint scénu vypiplal svým pomalým klavírem, tupými zvuky úderů a bravurní kamerou snímající šedou tělocvičnu, tam jde na to Fuqua s ukřičeným hip-hopem a trhanými střihy. Možná by to mohlo znít jako hanění, ale nikoliv. Fuqua na sobě v poslední době zamakal, chytl pořádného dramaturga a sic má stále nudného a obyčejného scénáristu, tak jak Equalizer, tak především Southpaw u diváka generují přirozenou cestou emoce. A tak mohu směle říci, že Bojovník je režiséra nejvyzrálejší a nejplnohodnotnější film po všech stránkách od Training Day a to mohu hned hravě na to přihodit druhou paralelu, kdy podobně výrazní, jako hlavní představitelé v oscarovém hitu, kteří na sebe strhávali v podstatě celý film, jsou i zde, tentokrát trenér vs učeň. Whitaker je jednoznačně nejlepšé persona filmu, ale Gyllenhaal by si mohl svým explicitním herectvím a fyzicky náročnou rolí vydupat nejedno prestižní ocenění. Kupodivu je tak Southpaw přes všechno to klišé, předvídatelnost i jednoduché narativní vyprávění o snu, pádu, vzestupu a nalezení těch správných hodnot dostatečně autentický, upřimný a syrový tak, že bude bavit nejen jednoduchého konzumenta, ale i člověka, který chce od filmu trochu víc a zároveň je ochoten u klasických neduhů velkých produkcí přimhouřit oči a nechat se vtáhnout. (25.07.2015)

Proč uděluji Bojovníkovi všechny tři hvězdičky? Protože je řemeslně v pořádku, obsahuje poměrně dost emocionálně napružených chvil, scény z ringu jsou zásluhou kontaktní kamery velmi naturalistické a dva výteční herci, Jake Gyllenhaal a Forest Whitaker, ždímají opět svůj talent do poslední kapičky potu a krve. A proč uděluji pouze tři hvězdičky? Protože v celém filmu se nestane nic, co bychom dopředu neočekávali (jediný zdánlivě neočekávaný zvrat je pak prozrazen již v textu distributora), "řemeslně v pořádku" je dnes každý takhle finančně zaštítěný a obsazený projekt a koneckonců, pokud zdejší úroveň emocí dosadíme do nějaké pomyslné škály a hodíme do jednoho grafu s Warriorem, odejdou psychicky labilní šampión Billy Hope, jeho sportovní i morální restart plný klišé i jeho rutinní strýček Fugua hanebně poraženi bolestivým knockoutem.... Zlaté tři hvězdy..... ;) (16.09.2015)