Bojovník

Nalákal mě Gyllenhaal, ale obával jsem se režiséra. Antoine Fuqua točí dobré filmy po technické stránce. Takže akce se většinou vysloveně podaří. Horší je to ale s emocemi, dialogy a celkově se všemi ostatními scénami, kde akce není. Takže s většinou filmu. To Antoine vysloveně nezvládá a v Bojovníkovi jsem myslel, že to nedokoukám a padnu za vlast. Tak brutálně nudnej a zbytečnej film jsem dlouho neviděl. Boxérských dramat jsme tu měli už požehnaně a snad každý bylo lepší, než právě Bojovník. (15.09.2015)

Eh, dobře, Fuqua je dobrý rutinér, takže tenhle film je odvyprávěný dobře a šlape jako hodinky. Jake Gyllenhaal je jako trochu jednodušší boxer uvěřitelný (hmm, ty svaly, ten pekáč na břiše, ty obří ruce... nebudu lhát, kouká se na něj dobře), Forest Whitaker je skvělý a máme tu i malou šikovnou herečku, která hraje Gyllenhaalovu dcerku. Líbí se mi, jak film chytře ukazuje, jak brutální sport box je (těch zakrvácených ručníků... :-/ ). Ale... tohle je starý ohraný příběh o chlapovi, co přijde o všechno a musí si to vybojovat zpátky. Nic víc. (22.07.2015)

Proč uděluji Bojovníkovi všechny tři hvězdičky? Protože je řemeslně v pořádku, obsahuje poměrně dost emocionálně napružených chvil, scény z ringu jsou zásluhou kontaktní kamery velmi naturalistické a dva výteční herci, Jake Gyllenhaal a Forest Whitaker, ždímají opět svůj talent do poslední kapičky potu a krve. A proč uděluji pouze tři hvězdičky? Protože v celém filmu se nestane nic, co bychom dopředu neočekávali (jediný zdánlivě neočekávaný zvrat je pak prozrazen již v textu distributora), "řemeslně v pořádku" je dnes každý takhle finančně zaštítěný a obsazený projekt a koneckonců, pokud zdejší úroveň emocí dosadíme do nějaké pomyslné škály a hodíme do jednoho grafu s Warriorem, odejdou psychicky labilní šampión Billy Hope, jeho sportovní i morální restart plný klišé i jeho rutinní strýček Fugua hanebně poraženi bolestivým knockoutem.... Zlaté tři hvězdy..... ;) (16.09.2015)

Nie zlý snímok, ktorý by si snáď nezaslúžil pozornosť, no z môjho pohľadu sa mu verí naozaj veľmi ťažko. Fugua je totálny rozprávkar, ktorý žije mimo realitu pričom si neustále ide podľa jednej a tej istej šablóny. Zaujímalo by ma, ako sa na tento snímok pozerajú skutoční boxeri zo skutočného ringu. Naposledy ma uchvátil boj medzi pruhmi bez akéhokoľvek krytia, ala "streetfight" pred 20 rokmi keď som videl Rockyho štvorku. Ale to som bol takmer dieťa, ktoré nevnímalo realitu ako takú, pričom cítilo nadšenie zo všetkého čo sa "trblietalo". Dnes už je naivita podstatne na ústupe takže mňa Fugua svojimi snímkami plnými amerického klišé, nereality, citového vydierania, či umelého patriotizmu - veľmi neohúri. Jediným pozitívom tak bol pre mňa herecký výkon Gyllenhaala. Ostávame teda pri starom kamoško. Posledný a jediný film, ktorý sa ti kedy podarilo natočiť bol TRAINING DAY. (20.10.2015)

Existuje několik typů herců. Pro nás je důležité zařazení do škatulky těch, kteří si přijdou na plac odehrát to své a na ty, kteří své roli podřídí i své vzezření a zkrátka roli věnují větší přípravu. Novým Christianem Balem v tomto ohledu se už nějaký čas snaží stát i Jake Gyllenhaal, dříve ořezávátko pro jakoukoliv postavu, dneska herecká ikona první velikosti, která se díky své píli snaží přesvědčit filmové fanoušky, že mu byl do vínku kromě sex-appealu, a v tomto případě i hordy svalů, skutečně dán i filmový talent. Vybírá si projekty, kde může skutečně prokázat, co všechno v něm je a Southpaw je rozhodně jedním z nich, jemuž český název Bojovník kupodivu velice sedí, jelikož dle očekávání Billy Hope svádí větší boj vlastně mimo boxerský ring, než přímo v něm. Ačkoliv boxu příliš neholduji, snímků s touto tématikou jsem již viděl více než dost a dle mého skromného názoru říkám, že úvod filmu se po stránce nějakých těch boxérských rituálů před zápasem velice vyvedl a kamera ze všech úhlů umně snímá souboj dvou boxerů. Dále už "jen" film až do finále s archnemessis ždíme emoce, jelikož se hlavnímu hrdinovi ve velmi malém intervalu stanou všechny myslitelné i nemyslitelné problémy, co by nikdo nechtěl asi zažít. Zjevně to funguje, uvědomělá slečna vedle mě při jedné emotivní scéně začala vzlykat a zřejmě i někdo s emocemi na úrovni kamene dospěje k názoru, že dávkování napětí a jisté sounáležitosti k mistrovi světa v boxu a zároveň zlomeném otci funguje na výbornou. Místy jsem pochyboval o režijní preciznosti Antoinea Fuquy a říkal jsem si, že to občas přecijen žene příliš přímočaře na jistotu v domnění, že takhle to zkrátka stačí. U Jakovo předchozího snímku Nightcrawler jsem přesvědčený, že tam povedlo napětí dávkovat o něco nenásilněji. Nic to však nemění na tom, že i tento kousek se rozhodně všem zúčastněným bude ve filmografii tyčit ještě dlouho a řekl bych, že kdekomu sedne mnohem více. Spoiler : Ta smrt Rachel McAdams byla skutečně divná, lépe řečeno možná fungovala lépe na papíře, ale do filmu byla převedena dost násilně a pro mě i dost wtf. PS : Velká pocta Jamesi Hornerovi...70%...[21.7.2015_ČSFD projekce_Lucerna] (22.07.2015)