Bojovník

Gyllenhaal je super. Fakt jsem žral, když si nechal rozbíjet držku, aby se následně přepnul do berserkr módu a soupeře totálně zničil. Jenže pak to začne být podezřele dlouho smutné. Dcera, která ho celý film zbožňuje ho začne na povel scénáristy nesnášet a chovat se, jako fakt zlý dítě. Tvůrci jdou dokonce, tak daleko, že násilně přimíchají instantní zápletku o smrti malého černocha, z tělocvičny, kterého nám má být líto, když jsem ho předtím viděli asi minutu čistého času. Celé to směřuje k finálnímu fightu, na který jsem se moc těšil. A ten tvůrci odflákli. Totálně bez katarze a pocitu zadostiučinění. Což je průser. Chci říznou hudbu a zpomalený záběry na krvavý držky. Prostě kdyby si to ponechalo energii z úvodního zápasu bylo by to o mnoho lepší. (01.03.2016)

ČSFD premiéry v Lucerně jsou asi zakletý filmovým satanem. Když už nenadskakuju v rytmu undergroundový kapely, která zrovna koncertuje pod sálem nebo když mě zase naopak neuspává Dáma ve zlatém, tak se pro změnu do první brázdy rozvalí novinářský hovado, který během filmu asi tak devětsetpětašedesátkrát cvakne propiskou a svítí si k tomu baterkou. Ty debile jeden, kdo tě naučil chodit si do kina malovat? Jak můžeš dělat kritika a psát recenze, když polovičku těch filmů ani nevidíš? Ode dneška si nepřečtu už ani řádek od takzvanejch odborníků, protože když vidím jací jste arogantní burani, je mně jasný, že o filmu doopravdy můžete vědět maximálně to, jaký i se v tom slově píše. A to kdo ví jestli... Jinak Bojovník sám o sobě je dobře natočená šablona sportovních klišé příběhů, která by ode mě dostala pár hvězd navíc, kdyby skvěle hrající Jake seběhnul z plátna a tomu hňnupovi urazil pazouru i s propiskou. Příště si do Lucerny beru prak. (23.07.2015)

Hneď na začiatku ma príjemne prekvapil J. Gyllenhaal. Vždy som ho mal za takého cucáčika, ktorý sa hodí skôr do póz akademických a slušňáckych (učiteľ, vedec, novinár....) a on zatiaľ v pohode zvláda zahrať aj totálneho drsňáka, potetovaného od hlavy až po päty so slovníkom obúchaného polodementa 5. cenovej skupiny. A zahral ho naozaj veľmi dobre, dovoľujem si tvrdiť, že hlavný podiel na pomernom úspechu snímku má práve on. Tiež oceňujem, že sa tu našlo vhodné využitie a vysvetlenie Whitakerovho škuľavého oka, to je ďalšie bezvýznamné plus. Samotný príbeh neponúka nič nové, čo by sme už nepoznali z desiatok podobných športových drám. Aj tu sa hrá so silnou sociálnou kartou, problémami v rodine, úmrtím partnera a samozrejme v neposlednom rade si hlavný hrdina tiež musí prejsť svojím osobným peklom aby potom jeho úsilie o lepšieho človeka bolo korunované vytúženým rodinným šťastím a dcérinou láskou. Čiže nič nové, ale aj napriek tomu ma dejová linka nenudila, za čo samozrejme vo veľkej miere môžu aj výborne a divácky atraktívne zvládnuté jednotlivé boxerské zápasy. Takže za mňa spokojnosť. 75/100 (08.10.2015)

Rutinně natočená směska všemožných boxerských klišé a pouťových rodinných hodnot, plná velmi solidních otřesů prázdných lebečních dutin agresivních, vypatlaných lopat, která podobně jako Roky Brambora rozhodně nikterak neurazí. Naopak. Naprostým klenotem celého filmu je zhruba čtyřicátá minuta, kdy traumatizovaný trenér Les Bílober, sveřepě bojující se svými vnitřními démony, s vševědoucím pohledem retardované poloopice ukázal na svou pěst a krutohustě zamentoroval: „Box není o tom, co máš tady!“. Načež si zaťukal na hlavu: „Je to o tom, co máš tady! Box je úplně jako šachy!!!“. Ihned mi kdovíproč naskočila představa, jak vysolárkováný, pokérovaný portorikánský vymaštěnec v trenkách brutálně rozbíjí na charitativním šachovém turnaji mongoloidních dětí držku sýrově bílému Karpovovi ve špatně padnoucím obleku poté, co mu Anatolij dal ponižující mat druhým tahem, protože si náš milý, spravedlivě rozzlobený šachující rohovník patrně „yntelechtuálním omylem“ rozestavěl před otevřením pěšce do rohů a na kostce mu navíc ne a ne padnout šestka. Dusivý smích mě nepřešel až do konce filmu, tudíž tomu prostě musím přichechtat jednu nad průměr za prodloužení života. Nedá mi to vás závěrem ukrutně nepoučit, a tudíž se dnes loučím nezpochybnitelným moudrem roku, přesně dle výše uvedené obskurní logiky: „Astrofyzika je úplně jako kopání kanálů!“. (07.09.2015)

Nie zlý snímok, ktorý by si snáď nezaslúžil pozornosť, no z môjho pohľadu sa mu verí naozaj veľmi ťažko. Fugua je totálny rozprávkar, ktorý žije mimo realitu pričom si neustále ide podľa jednej a tej istej šablóny. Zaujímalo by ma, ako sa na tento snímok pozerajú skutoční boxeri zo skutočného ringu. Naposledy ma uchvátil boj medzi pruhmi bez akéhokoľvek krytia, ala "streetfight" pred 20 rokmi keď som videl Rockyho štvorku. Ale to som bol takmer dieťa, ktoré nevnímalo realitu ako takú, pričom cítilo nadšenie zo všetkého čo sa "trblietalo". Dnes už je naivita podstatne na ústupe takže mňa Fugua svojimi snímkami plnými amerického klišé, nereality, citového vydierania, či umelého patriotizmu - veľmi neohúri. Jediným pozitívom tak bol pre mňa herecký výkon Gyllenhaala. Ostávame teda pri starom kamoško. Posledný a jediný film, ktorý sa ti kedy podarilo natočiť bol TRAINING DAY. (20.10.2015)