Bojovník

Je to dražší a více nabubřelé Million Dollar Baby s opačným pohlavím v hlavní roli a místo fyzické újmy je to ta psychická. Fuqua zapadá do mainstreamu daleko více než Eastwood a tak tam, kde si Clint scénu vypiplal svým pomalým klavírem, tupými zvuky úderů a bravurní kamerou snímající šedou tělocvičnu, tam jde na to Fuqua s ukřičeným hip-hopem a trhanými střihy. Možná by to mohlo znít jako hanění, ale nikoliv. Fuqua na sobě v poslední době zamakal, chytl pořádného dramaturga a sic má stále nudného a obyčejného scénáristu, tak jak Equalizer, tak především Southpaw u diváka generují přirozenou cestou emoce. A tak mohu směle říci, že Bojovník je režiséra nejvyzrálejší a nejplnohodnotnější film po všech stránkách od Training Day a to mohu hned hravě na to přihodit druhou paralelu, kdy podobně výrazní, jako hlavní představitelé v oscarovém hitu, kteří na sebe strhávali v podstatě celý film, jsou i zde, tentokrát trenér vs učeň. Whitaker je jednoznačně nejlepšé persona filmu, ale Gyllenhaal by si mohl svým explicitním herectvím a fyzicky náročnou rolí vydupat nejedno prestižní ocenění. Kupodivu je tak Southpaw přes všechno to klišé, předvídatelnost i jednoduché narativní vyprávění o snu, pádu, vzestupu a nalezení těch správných hodnot dostatečně autentický, upřimný a syrový tak, že bude bavit nejen jednoduchého konzumenta, ale i člověka, který chce od filmu trochu víc a zároveň je ochoten u klasických neduhů velkých produkcí přimhouřit oči a nechat se vtáhnout. (25.07.2015)

Tahle pohádečka mě příliš neoslovila. Samozřejmě jsem před zhlédnutím nečekal nějakou sofistikovanou záležitost. Celé to ovšem bylo tak šíleně klišoidní, tuctové a debilní, až se mi okamžiky chtělo brečet. Samozřejmě na nějaké napínavé momenty a několik roztržených obočí dojde taky, ale proč je to sakra vystavěno na tak debilní dějové lince. Děj je vyzrazen již v obsahu, takže nějaký spoiler alert nebudu vůbec řešit. Těžko odhadovat, jestli je Rachel McAdams v tomto filmu opravdu tak strašně nesympatická, nebo jsem prostě jen retard. Bylo mi řečeno, že je v fajn, takže se asi porozhlédnu po odborníkovi. Každopádně, hrozně mě iritovala každičkým svým gestem, nevěřil jsem ji jedinou emoci, a proto jsem moc rád, že jeden střelec udělal ze světa lepší místo a prostřelil ji bříško. V tom okamžiku to celé začalo být přeci jen o malinko lepší. Tedy minimálně do okamžiku, než Jake Gyllenhaala úmrtí jeho otravné manželky natolik vzalo, že se začal chovat jako psychopat, což trvalo asi 2 minuty. Tyhle role mu mimochodem vždycky šly. Smrt ženy si vyčítá, tak si snaží všemožně ublížit. Samozřejmě s manželkou v dobách své největší slávy zplodil jednu malou motivaci, takže se do ringu vrátí. Kdo by ho na návrat připravil lépe, než zoro Forest Whitaker, nejlepší trenér pod sluncem, který shodou okolností žije v té nejvíce zapadané tělocvičně a trénuje dětské potomky feťáků. Pochopitelně udělá výjimku a naučí Gyllenhaala i něco takového, čemuž se laicky říká "obrana". Vzhledem k tomu, že Gyllenhaalovi na titul šampiona v minulosti skoro stačila jako jediná obrana jeho ksicht, tak už nikdo nemohl pochybovat, že by v nervy drásajícím finále absolutně nezáživného a nudného Escobara neporazil. Docela se zarážím nad zdejším hodnocením. Ničeho výjimečného jsem si ve filmu nevšiml. Možná snad sledování Gyllenhaalova duševního rozpadu mohlo někoho okouzlit. Jinak opravdu těžká tuctovka s naprosto stereotypním schématem, která rozhodně nemá potenciál někoho okouzlit a bohužel ani příliš pobavit. (03.08.2016)

Rutinně natočená směska všemožných boxerských klišé a pouťových rodinných hodnot, plná velmi solidních otřesů prázdných lebečních dutin agresivních, vypatlaných lopat, která podobně jako Roky Brambora rozhodně nikterak neurazí. Naopak. Naprostým klenotem celého filmu je zhruba čtyřicátá minuta, kdy traumatizovaný trenér Les Bílober, sveřepě bojující se svými vnitřními démony, s vševědoucím pohledem retardované poloopice ukázal na svou pěst a krutohustě zamentoroval: „Box není o tom, co máš tady!“. Načež si zaťukal na hlavu: „Je to o tom, co máš tady! Box je úplně jako šachy!!!“. Ihned mi kdovíproč naskočila představa, jak vysolárkováný, pokérovaný portorikánský vymaštěnec v trenkách brutálně rozbíjí na charitativním šachovém turnaji mongoloidních dětí držku sýrově bílému Karpovovi ve špatně padnoucím obleku poté, co mu Anatolij dal ponižující mat druhým tahem, protože si náš milý, spravedlivě rozzlobený šachující rohovník patrně „yntelechtuálním omylem“ rozestavěl před otevřením pěšce do rohů a na kostce mu navíc ne a ne padnout šestka. Dusivý smích mě nepřešel až do konce filmu, tudíž tomu prostě musím přichechtat jednu nad průměr za prodloužení života. Nedá mi to vás závěrem ukrutně nepoučit, a tudíž se dnes loučím nezpochybnitelným moudrem roku, přesně dle výše uvedené obskurní logiky: „Astrofyzika je úplně jako kopání kanálů!“. (07.09.2015)

Enšpigl má naprostou pravdu, Bojovník je úplně zbytečný film. Průměrný scénář i herecké výkony a hlavně děj a konec, který je předvídatelný již po přečtení obsahu. Vůbec mě to nezasáhlo, až na tu poslední ránu, ta celkem sedla, jinak spíše lehčí zklamání, které nezachránil ani snaživý Jake a poměrně slušný soundtrack. (10.09.2015)

Film se skládá ze dvou hlavních příběhů, které lze získat slepením dějových linií Rocky Balboa a I am Sam. Jake Gyllenhaal předvádí mistrovský herecký výkon nejen po stránce herecké, ale je vidět, že nezůstaly opomenuty ani znalosti boxu. Jakožto bývalý boxer velice oceňuji stupeň nastudování a reálnost choreografie a prostředí. Pro mě to Jake uhrál na 5* díky své opravdovosti. Říkám bez ohledu na kritiku: díky. (03.09.2015)