Réžia:
Ziska RiemannScenár:
Lucy van OrgKamera:
Hannes HubachHudba:
Ingo Ludwig FrenzelHrajú:
Jella Haase, Sarah Horváth, Janusz Kocaj, Nicolette Krebitz, Sandra Borgmann, Rainer Sellien, Nikeata Thompson, Lilli Meinhardt, Andreas Windhuis (viac)Obsahy(1)
Středoškolačky Ari a Oona jsou odlišné typy a přesto jsou si podobné. Ari s blonďatými copy pochází z navenek spokojené trendy rodiny jako vystřižené z katalogu na panenky Barbie. Tmavovlasá Oona vyrůstající v uměleckém prostředí se zasekla v temném berlínském undergroundu osmdesátých let. Mezi cukrově růžovou panenkou a černě oděnou rockerkou však vzniká pevné pouto. Společné pro obě dívky, řídící se svými pudy a instinkty je schopnost ničit se. Ari nezávazným sexem, Oona morbidními kresbami. Nové přátelství je vyvede z prostředí nefungujících rodin a pomáhá jim zvládnout pokrytectví okolí. Až do okamžiku, kdy dojde k události, která všechno změní. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (60)
Tento "cool film pro mládež" naštěstí nesklouzl do klišé svého žánru. Popisuje skvělým způsobem dysfunkční stav dvou rodin a dva různé (i když vlastně podobné) způsoby, jak se s tímto zázemím může poprat dospívající člověk. Když připočtu fajn stylizaci a vizualizaci a výborně vybraný soundtrack, musím hodnotit kladně. 7/10 ()
Řekla bych, že Lollipop Monster má na to, aby se stalo dalším kultem pro dospívající, kteří se v současnosti potýkají s podobnými problémy, jaké řeší tento film. A vůbec bych se za to nestyděla, protože Lollipop Monster dalece předčí mnohé z ostatních filmů, které se o něco takového pokoušejí. Líbilo se mi. ()
46. MFFKV - čekal jsem leccos, ale tohle opravdu ne. A skvěle jsem se bavil. Má to šmrnc, neni to zoufale povrchní, a konec je tak nádherně absurdní, že jsem jenom koukal. Poprvé se mně ve Varech stalo, že lidi netleskali jenom na konci, ale i mezi scénami jak v divadle. Nejkrásnější byly čtyři stařenky sedící na sedadlech za mnou, které se ze záčatku styděly a ke konci měly záchvaty smíchu. ()
Lolita běží o život. Inu pominu, že sledovat onu krpatou hrdinku při intimnostech mi činilo nemalé utrpení, ale tímhle se nám prezentuje současná německá scéna ? Proboha proč se na tomhle podílely legendy jako Alex Hacke či Thomas Ott ? Shit jak poleno. Kdyby Ti Zisko bylo osmnáct, tak neřeknu ani popel, ale táhne Ti na čtyřicet, tak se podle toho chovej. I podle reakcí lidí ve velkém sále má tahle báchorka potenciál být malým kultem, skoro až generační výpovědí. Ach Bože, díky, že naše generace měla v tomhle ranku GENERACI ZKURVENOU či KIDS. Již tenkrát jsem si nedovedl představit co by mohlo trumfnout takovéhle kusy a taky že nic. Vyprázdněnej stylizovanej shit je možná obojí, jenže ten náš měl při té stylizaci alespoň onen styl. ()
Německá variace na Jacksonova Nebeská stvoření okořeněná o motivy z Alenky v říši divů o světě, kde jedna dívka prožívá svůj barevný sen, zatímco ta druhá se utápí ve všech možných odstínech šedi. Příběh o tom, co se stane, když se tyto dva světy protnou se závěrem vystřiženým jak z reklamy na Bauhaus. ()
Reklama