Lollipop Monster

Vizuálne a hudobne nápadité asi ako prechádzka supermarketom. Hudobne podobné večernej návšteve "trendového klubu" plného životaskúsených a zároveň znudených gymnazistov. Informačne i humorne hodnotné ako rebélia rozbíjania telefónnych búdiek za socializmu v ČSSR. Mediálne zhodné s tým ako o mladých referujú korporátne psychologické magazíny a reklamami zdieľané blogy, čo je asi najväčšia chyba - novosť pohľadu vystriedalo uniformné pricmrdávanie tomu, čo sa nosí ako názor, že takto sa má dnes protestovať voči rodine, vzťahom, škole. Mladí rebelovali vždy zhruba rovnako, šukalo sa ako o závod tiež, len tie rezačky do zápästí viac nahrádzali pred takými 20. rokmi reálne samovraždy, či vraždy - aby vzdor mal nejaké varovné memento (čo potvrdzujú správy o pozvoľnom sústavnom poklese samovrážd mladistvých). Recyklát viac ráz videného v podobe hystericky nepodarenej pastelkovo pripálenej zmesi Jacksonových Nebeských stvorení, Jakubiskovho Post coita a Boylovho Plytkého hrobu. (17.05.2012)

Tak tohle fakt ne. Lolipop monster měl být neskutečně mladý a stylový film, ale selhal nejen po technické stránce. Animované sekvence a efekty (záblesk očí apod.) působí divně a mě osobně otravoval. Důležitá část filmu je proměna obou slečen. Ovšem mně připadalo, že se jen proměnuje růžová barbie více k černé emařce, která si léčí domácí problémy malováním, kouřením cigaret a řezáním. Rozmazané záběry s mírně sépiovým odstínem působí strašně. Co to mělo být? A scéna, kde dvě rozkošené holky ničí vše kolem a dokola řvou: ,, Scheize, Scheize..." prosím, už nikdy víc. Jednu hvězdu za závěrečnou scénu, která pobavila a můj názor na tento film trochu zachránila. Jinak vizuál a rekvizity celkově mi připadaly, jako kdyby Lolipop Monster byl jen takový vedlejší úlet během natáčení Wolfova revíru... [MFF KV 2011] (23.07.2011)

V kontextu filmů o dospívajících rebelkách výjimečný snímek, protože dívkám nepodsouvá tradiční hodnoty, ani je nedémonizuje (jako to dělají např. německé "Wir sind die Nacht" či "Abgefahren"). Nejen, že hrdinky zde vyprávění nesměřuje do náruče opačného pohlaví, ale navíc poměrně otevřeně a bez hodnotících tónů se dotýká témat, která cílové publikum zajímají, jako je heterosexuální i lesbický sex, vymezování se vůči módním trendům a absurdita nefunkčních rodin. Podobně také celková afektovanost, formální přeplácanost a pestrobarevná stylizace rezonují s pohledem náctiletých děvčat na svět. Ač má film prvky emo, proti tomuto módnímu směru se rázně vymezuje jeho zesměšněním v postavě teatrálně trapného bratra jedné z dívek. Podobně jako v "Sucker Punch" či "Hanna" zde naopak převládá pestrost trendů přejímající z různých mód prvky skládající dohromady pluralitnější, ale současně osobitější styl. (08.07.2011)

Řekla bych, že Lollipop Monster má na to, aby se stalo dalším kultem pro dospívající, kteří se v současnosti potýkají s podobnými problémy, jaké řeší tento film. A vůbec bych se za to nestyděla, protože Lollipop Monster dalece předčí mnohé z ostatních filmů, které se o něco takového pokoušejí. Líbilo se mi. (27.06.2013)

Pestrofarebný úlet emocionálne rozháranej feministky, pre ktorú sú chlapi gotickí podivínski samotári, papučiari v kockovaných košeliach, alebo bezcharakterní záletníci (ktorých treba potrestať smrťou!). Komiksovo ladené zobrazenie sveta dievčenského dospievania je roztomilé a režijne nápadité, no zmysluplnosť príbehu vo forme celovečeráku, a obzvlášť jeho vyvrcholenia, je chabá. (08.07.2011)