Prelet nad kukučím hniezdom

V podstatě válečný film. O válce, kterou párkrát za život vede každý. Zde jsou úhlavními nepřáteli drobný výtržník a vrchní sestra psychiatrické léčebny. Ten první je personifikací lidské touhy po životě, rebelství, ta druhá pak představuje určité bariéry a životní řád. Z jejich střetu nemůže vyplynout nic dobrého. Podobných filmů o množství akceptovatelné lidské svobody vzniká ve Státech přehršel. Jenže málokterý z nich jde takto do hloubky. 95% Zajímavé komentáře: Visáč, RAPIDUS, Vitason, Jordan, sud, arkie, Bobek15, mirliflore (13.08.2005)

Bob Dylan ve svém nejslavnějším evergreenu Blowin in the wind zpívá, volně přeloženo do češtiny …kolik cest musí člověk ujít, aby mu řekli, že je člověkem?.... Pacienti sanatoria pro duševně choré, z nichž je zde dost na vlastní žádost, jsou zmítaní despotickou vládou vrchní sestry Ratchedové. Okolní svět za nimi zavřel bránu, a zpoza personálu jsou bráni jako blázni, tudíž jejich pracovní náplň. Do tohoto světa vtrhne buřič, výtržník a ulejvák McMurphy, který rozvíří prach na dosud poklidném místě. Jako spasitel z nebe přináší pacientům novou naději, víru v sebe sama, chápání lidských podstat a potřeb. Rok 1975 se do dějin světové kinematografie zapsal jako rok, kdy Čech dobyl Hollywood. Svým omračujícím dílem vytřel zrak porotě a odnesl si pět Oscarů ve všech hlavních kategoriích. Na všem přispělo také maximální herectví všech zúčastněných a jeden z nejdojemnějších a nejsilnějších závěrů všech dob. Mistře Formane, děkujeme. 100%. (11.12.2006)

Netradiční nejen divácký zážitek. Kdo jej měl možnost vidět, nejspíše nezapomene na tři věci tohoto Formanova snímku. 1/ Louise Fletcherová, před kterou před natáčením přeběhl bazilišek a nalepil jí na obličej kamenný výraz, který z ní udělal ďábelskou, bezcitnou, puntičkářskou a strojovou mrchu, jenž život v psychiatrické léčebně přeměnila na umělé vězení s přesnými pravidly a harmonogramem. 2/ Jack Nicholson, který se zde stal jejím pravým opakem, je živý, cholerický, nespoutaný, věci kolem něj ožívají, protože vnímají tu jeho energii a radost ze života. Jeho McMurphy se snaží pacienty duševně osvobodit a dokázat jim, že se mohou těšit z čehokoliv kolem sebe. Důkazem jest více než dojemná scéna improvizovaného baseballu. Snímek mocně finišuje, dokonce divákovi dopřeje fullkontaktní rozepři mezi oběma lidskými póly, aby v samotném závěru (zatřetí) šokoval, přičemž si vysloužil i tu pátou hvězdu, kterou má ode mě za největší počet otázek začínajících slovem "Proč", které jsem si po jeho skončení kdy položil. 109 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (10.08.2007)

Možná je to v souvislosti se jménem Miloše Formana překvapivé, ale jeho jméno se mi vybaví vždycky, když pomyslím na politické motivy ve filmové tvorbě, a to jmenovitě levicové politické pojmy. V jeho filmech se sice neobjevují revoluce nebo stávková hnutí, ani se nejedná o nějaké jednoduché a jednoznačné politické manifesty, ale Forman pracuje složitým způsobem se základními ideály intelektuální levice a mapuje ve svých snímcích hranice lidské svobody, demokracie, rovnosti. Např. v Ragtime se dotýká problému rasové emancipace, ve Vlasech zase protiválečného hnutí a v Přeletu nad kukaččím hnízdem jako nezúčastněný pozorovatel sleduje odvěký konflikt mezi autoritářstvím zaštiťujícím se kompetentností a odpovědností za svěřené ovečky, která je zastupovaná "velkou" sestrou, a mezi svobodomyslností a anarchií reprezentovanou bouřlivákem ztvárněným Jackem Nicholsonem. Na jedné straně je sice odpovědnost, ale víme my vůbec, jestli jsou ti, kteří rozhodují, vždycky nezištní a spravedliví? Na druhé straně jsou schopní ti, kteří operují pojmy absolutní svobody nést odpovědnost za následky svých činů a fungovala by společnost složená ze samých McMurphyů? Nelezlo by nám to, co obdivujeme na jeho boji za vlastní práva, za chvíli krkem, kdyby nás to obklopovalo? A především je demokratické hlasování ve společnosti složené z průměrných lidiček často s mizerným vzděláním, nízkou inteligencí a mizivou motivací tou nejlepší cestou správy společnosti? Nerovná se náhodou demokratická volba při obsazování politické funkce hlasování nesvéprávných pacientů psychiatrické léčebny? Po herecké stránce, ale i po té režijní a scénáristické, patří Přelet nad kukaččím hnízdem k jednomu z vrcholů světové kinematografie a Forman se stal po právu legendou amerického filmu. Celkový dojem:100 %. (14.01.2012)

Ano, Formanův životní výkon, Nicholsonův životní výkon a možná i životní výkon všech, kteří se tohoto díla zůčastnili. Neuvěřitelný příběh z prostředí psychiatrické léčebny, kam je přesunut nepřízpůsobivý člověk Randall, a kde postupně zjišťuje pravé hodnoty a taky pozná čiré zlo v podání ohromující a děsivé Fletcher. Forman přesně ví, jak má diváka co nejvíce dojat, ohromit či i rozesmát a tento koncert diriguje bez jediné chybičky. Scénář překonává v pohodě i knižní předlohu, ale jsou to samozřejmě již zmiňovaní herci, kteří film vyzdvihují. jak už pan herec Joker Nicholson, tak i např. mlčenlivý, ale naprosto úžasný Will Sampson v roli Náčelníka, či i Danny DeVito a ostatní. Hudba taktéž pěkně dodělává scény podle toho, jak mají působit, a závěr je pak esencí naprosté totální nádhernosti. Jeden z nejdojemnějších a nejkrásnějších závěrů, jaké jsem viděl. trochu mně mrzí jenom fakt, že jsem se k filmu dostal až tak pozdě, ale Lepší pozdě než později. 100% (04.09.2011)