Bedári

Nablýskaný trailer ma uchvátil a tešil som sa na to. Až po niekoľkých týždňoch som sa dozvedel, že je to muzikál a v tom ma popadlo mierne sklamanie. Dá sa to urobiť úžasne tak ako to zvládol T. Burton s J. Deppom v Sweeney Todd, tam bol ale medzi výbornými piesňami čas i na dialógy a hlavne piesne boli melodické a hravé. Tu mi to chýbalo. Ostal iba ten krásny vizuál. Úplne všetky dialógy vo filme sú spievané a spievané sú tak, akoby si herci melódiu a rytmus vymýšľali počas natáčania. Česť výnimkám, možno tak 2-3 skladby. Okrem skladby "Sklop zrak" tu nie je žiadna iná, ktorá by ma uchvátila. Po každej skladbe som čakal, kedy si dajú pauzu a aspoň na chvíľu sa film skľudní. Bohužiaľ, vaše uši si neodpočinú, pretože "spievané" je absolútne všetko a po čase mi to začalo liezť na nervy. Muzikály to nie je celkom moja parketa, musí v tom byť trochu skutočného filmu. Tu sa to so spievaním dosť prehnalo a viac hudby a spevu ešte neznamená lepší muzikál. Menej je niekedy viac a pre mňa je filmová verzia s L. Neesonom a G. Rushom zatiaľ neprekonaná. Pre mňa sklamanie, ale film si diváka iste nájde. 60%. (16.06.2013)

Po druhom pozretí je to ešte silnejší zážitok. A muzikál pritom nepatrí medzi moje obľúbené žánre. Obdivujem všetkých, ktorí sa na tomto výnimočnom experimente podieľali, no najviac hercov. Iní by tie náročné piesne nedokázali takto zaspievať ani spolovice a oni to zvládli priamo na pľaci a ešte pri tom vládzu predvádzať špičkové výkony. Bravo! A koniec, to boli zimomriavky. To že sú tu asi dve hovorené vety a zvyšok sa spieva je niečo neobvyklé, ale po chvíli som si na to zvykol ako iba na ďalší pekný spôsob vyjadrenia myšlienok, a už som si len vychutnával tú krásnu výpravu, piesne, emócie a smial sa na dvoch najvynaliezavejších krčmároch filmovej histórie. Po skončení som mal veľmi príjemný pocit, aký som už dlhšie pri filme nezažil. (23.02.2013)

Protahovaná mizérie divákova. Ztrápené postavy opřené o futra, dům nebo zhroucené na zemi zpívající o svých pocitech, citech a plánech jsou člověku kupodivu ukradené. Hooper je pedant, ohlídal si vynikající kostýmy, masky, rekvizity i herecké výkony, respektive zpěv, který je u většiny herců nečekaně dobrý, i když Hathaway zpívala už v Zakleté Elle, Cohen ve Sweeneym Toddovi a Jackman na Oscarech. Croweův medový baryton je příjemný na poslech a scény s jeho postavou (Javert) jsou tím nejlepším hned po zábavném zlodějském duu Thénardierů. Ovšem aby mě po pár desítkách minut otrávil téměř jakýkoliv recitativ nebo árie případně duet a v duchu jsem prosila o dialogy, to jsem vskutku nečekala. Na konci jsem se cítila, jako kdyby mě Hooper protáhl sračkami jako chudáka Jackmana. Oproti jevištní realizaci nabízí film kromě snahy o osudové záběry, kdy kamera letí od postavy na střeše vzhůru k nebi nebo naopak shora dolů, snad jen déšť, bahno a ty zmíněné exkrementy... Režisérský vklad minimální, byť se cení odvaha staticky zabrat protagonisty v detailu a nechat je odzpívat celou píseň, a to v pravé části obrazu, nikoliv uprostřed. 50 %. [Kino] (27.12.2012)

Oprostíme li se od Hugova románu, pak Bídníky znám (míněn muzikál) už dávno v jejich anglické londýnské verzi. V devadesátých letech jsem ještě tenkrát na LP získal dvojalbum v české verzi s Vondráčkovou, Kornem, Černochem... Tu českou verzi všech těch písní znám nazpaměť a mám je moc rád. Začátek devadesátých let byla ještě doba kdy slovo muzikál neznělo milovníkům tohoto žánru sprostě. Bylo to dávno před libretními perverzemi všech těch Michalů Davidů, Svobodů, Janků Ledeckých či Gábino Osvaldo Soukupů... Říkejte si co chcete, že jim na to lidi chodí, třeba i že jim to hrajou v Žaponsku, ale s tradičním muzikálem to podle mého většinou nemá společného nic vyjma toho zpěvu serebrit a kostýmů. Děsím se co ještě bude zhudebněno. Kdo je další na ráně? Švejk? Masaryk? Jára Cimrman? Havel? Čtyřlístek? Káťa a Škubánek? Zelený Raul? --- Dnes je muzikál něčím obdobným jako správní rady státních firem pro vysloužilé politiky. Trafika. I v muzikálech se recyklují a balí do staniolu dávno vyhaslé hvězdy (třeba i kdysi zářící) nebo naopak předčasně vyhaslé ze Superstar a jiných komerčních hrůz.. Vyjma Karlína, který nabízí většinou klasiku mne o opaku zatím nikdo moc nepřesvědčil. Takže na tohle dílko jsem se opravdu těšil jako na věc čerpající ze staré školyv - byť jsou originální Les Miserables poměrně mladým muzikálem. Plejáda hvězd měla zaručit - a zaručila ! - perfektně zahraný děj (byť velmi dobře známý z románu), zajímala mne spíše ta hudební stránka a schopnost některých hvězd zpívat. Nejsem si jist, že při zpěvu patřil každému ten jeho skutečný hlas. Pokud ano tak někdy by jej bylo lepší předabovat už v původní verzi. Takový Eddie Redmay (Bird song, Pilíře země atd..), které ho mám docela rád měl hlas kastráta a byl jsem tou jeho fistulí skutečně zděšen. Mile překvapil Borat :-) a u ostatních jsme se dočkali kvalitního standardu známého i z jiných filmů který předvedla např. Helena Bonham Carter. Kdo mne dostal byl Hugh Jackman a především Javert Russel Crowe!!! Místy bylo hudební aranžmá oproti zažitému originálu změněno, ale velmi příjemně a nikde nic nevadilo. Paříž byla ztvárněna skvěle i se svým bahnem a kulisám příběhu nelze nic vytknout. Již samo úvodní galejnické zatahování vraku fregaty do doku mně dostalo. --- Ano, je to známý příběh. ---- Ano jsou to i známé písně. ---- Ano - asi je to už kýč. Ale opravdu, opravdu krásný kýč. Až jsem se divil jak moc silně ten notoricky známý příběh i melodie na mne zapůsobily. Naprostá spokojenost, krásný zážitek. Pět stříbrných farních svícnů! * * * * * (27.02.2013)

Monumentální pocta muzikálu nikoliv knize, což v překladu znamená děj ohlodaný až na dřeň, kdy nemá divák prakticky žádnou šanci dostat se jakékoliv postavě pod kůži. Všichni tu zpívají, brečí, stárnou, trpí a nechávají se smáčet provazci deště v kaleidoskopu makro záběrů, dokonalých kulis a scén na způsob rybího oka, ale celé je to mrtvé, bez emocí a tak podivně zkratkovité. To, co funguje na prknech evidentně nefunguje na filmovém plátně. PS: kvůli sotva 15 minutám na plátně zhubnout 25 liber a přijít o dlouhé vlasy – to je hodně bídný! (Až vyrostu chci být cool jako Russell Crowe!) (28.12.2012)