V zajatí démonov

„Prachsprostá vykrádačka“ je dnes už takové obehrané spojení, tak se tedy inspirujme u našich yankeeských bratrů a převezměme jejich krásné a mnohem výstižnější „a patchwork quilt of suck“ – jsem hororový amatér s pamětí a všímavostí vychlastaného sklerotika a i já jsem zde objevila nestydatou, samoúčelnou slepeninu nejslavnějších motivů ze Stáhni mě do pekla, Paranormal Activity, Entity, Ptáků, nemluvě o celé struktuře Amityvillu a určitě mnoha dalších. K tomu můžeme přidat tunu klasických klišé a zblízka zabíraných lekaček. Mezi největší WTF patří počáteční soustředění jak na postupně čím dál vyjukanější rodinku (a lá zmíněný Amityville), tak na vyšetřovatele chystající se ve stylu neonoiru na svůj nejhnusnější případ, který je navždy změní – oba úhly pohledu spojené takhle dohromady mají vzbudit zdání komplexnosti, jenže od samého začátku zcela jasně směřují do jednoho společného bodu, aniž by se nějak ovlivňovaly nebo obohacovaly, a film tudíž mohl zrovna tak dobře začít ve čtyřicáté minutě. I ta nejslabší duchařská/pseudoduchařská/démoní epizoda Lovců duchů skýtá svižnější, intenzivnější a děsivější podívanou (plus i ten exorcismus mají Winchesterovi podstatně vymakanější). (03.08.2013)

Obrovský odlehlý barák, vrzající dveře, hrací skříňka, zastavující se hodiny, záhadný sklep, zvonkohra, krvavá historie, pět dcer a jeden manželský pár. Realitní makléři brzy nebudou mít co žrát. Duchařina vycházející ze skutečných případů jednoho neortodoxního manželského páru, která umí struny napnout skutečně famózně. James Wan vždycky dokázal i z mizerného námětu vymačkat maximum, navíc rád zvedá prostředníček, šponuje atmosféru nepříjemnými záběry, pomáhá mu k tomu skvělé řemeslo a kašle na rating. Navíc škála nadpřirozených jevů díky němu málokdy přesáhne rozumnou mez. O krapet lepší než jeho Insidious, proto ty čtyři hvězdy (tři by byly v rámci žánru skutečně nespravedlivé). (21.09.2013)

Horor pro co nejširší spektrum diváků, takže ne pro mě. Wan umí, to nezpochybňuju, ale scénář snad opravdu vyplivl nějakej stroj, co použil všechna klišé. Skryté místnosti, chodby, vymítání, mrtvý pes, strom s oběšencem... žádné oběti ani následky na psychice (přitom postava Vera Farmiga si o to přímo říkala a bylo to na dobré cestě), prostě jenom bezpečná cesta lunaparkem. Můj oblíbený režisér v rozhovoru říká, že horor je o překračování hranic, vydávání se mimo bezpečnou zónu. A to tady zoufale chybí. PG 13 Insidious měl geniality a nápady jako "médium s plynovou maskou", scény které spoustu diváků rozhodily, ale spoustu potěšil ten nápad něco takovýho zkusit. Velký krok zpět. Mohl to zachránit partnerský pár démonologů ale ty jsou taky jen naťuknutý. 7/10. (04.08.2013)

Jízda jako prase! The Conjuring rozhodně není bez chyb, ale protože je po většinu času mrazivý, děsivý a nejednou dokonce adrenalinový, leccos se mu dá odpustit. Třeba opět ten Wanův faktor humoru (tentokrát se o něj stará postava policisty) nebo úplný závěr, po kterém se divák může cítit tak trochu ochuzen. Jenže to předešlé atmosférické inferno prostě vítězí na plný čáře. A je mi fuk, že ve svý podstatě je to jen další bubácká duchařina o posedlém domě. Wan totiž opět spolehlivě děsí infarktovými lekačkami, houslovou hudbou a vypiplanou kamerou. Kráska Farmiga či "old school look" jsou pak jahůdkami na poháru. Že by nejlepší horor letoška? Dost možná. Počkejme si ale ještě na Insidious 2. P.S: Klukům z Moviezone za tenhle dáreček patří velký díky. (23.07.2013)

Fúú. James Wan je mistr atmosféry! CONJURING je po vynikajícím Insidiousu a thajském Shutteru ta nejlepší duchařina poslední dekády. CONJURING je drsný, krutý - nikým nešetřící horor, který se v závěru přibližuje k infarktovému momentu (exorcismus, mnoho záběrů, zrychlené tempo, spousta zvuků které vytváří v divákovi paniku). James Wan nepotřebuji litry krve, aby diváka zhnusil, nebo vyděsil, Wan má daleko promyšlenější formu: budování napětí, námět (i když tenhle námět je klišé), intenzivní atmosféru, dokonalé zvuky, děsivé scény, skvělou práci s kamerou, v každém překvapujícím momentu ten nejlepší vybraný temný tón - a v prostředí domu je nepřekonatelný (moc moc moc se těším na Insidious 2). A z tak ohraného námětu vytěžit tak intenzivní duchařinu potvrzuje Wanovu kvalitu. James Wan je pro mě nový Sam Raimi a Derrickson se svým Sinister se může jít zahrabat. CONJURING bych povinně pouštěl lidem, kteří jsou někde v lese na chatě. (14.08.2013)