V zajatí démonov

„Prachsprostá vykrádačka“ je dnes už takové obehrané spojení, tak se tedy inspirujme u našich yankeeských bratrů a převezměme jejich krásné a mnohem výstižnější „a patchwork quilt of suck“ – jsem hororový amatér s pamětí a všímavostí vychlastaného sklerotika a i já jsem zde objevila nestydatou, samoúčelnou slepeninu nejslavnějších motivů ze Stáhni mě do pekla, Paranormal Activity, Entity, Ptáků, nemluvě o celé struktuře Amityvillu a určitě mnoha dalších. K tomu můžeme přidat tunu klasických klišé a zblízka zabíraných lekaček. Mezi největší WTF patří počáteční soustředění jak na postupně čím dál vyjukanější rodinku (a lá zmíněný Amityville), tak na vyšetřovatele chystající se ve stylu neonoiru na svůj nejhnusnější případ, který je navždy změní – oba úhly pohledu spojené takhle dohromady mají vzbudit zdání komplexnosti, jenže od samého začátku zcela jasně směřují do jednoho společného bodu, aniž by se nějak ovlivňovaly nebo obohacovaly, a film tudíž mohl zrovna tak dobře začít ve čtyřicáté minutě. I ta nejslabší duchařská/pseudoduchařská/démoní epizoda Lovců duchů skýtá svižnější, intenzivnější a děsivější podívanou (plus i ten exorcismus mají Winchesterovi podstatně vymakanější). (03.08.2013)

raději sice dávám přednost subtilnějšímu strašení, dovedu si ale užít i tu kapkou rodinného sentimentu říznutou, nevkusně nadnesenou duchařinu, jakou se ukázal být The Conjuring. od režiséra Jamese Wana jsem po Insidious čekal alespoň několik "infarktových momentů", důsledněji promyšlenou mytologii i daleko hutnější atmosféru, kterou by v tomto případě podpořilo sevřenější vyprávění a snaha po citlivém ozvláštnění myriády motivů popůjčovaných z osvědčených klasik žánru. nicméně jak známo, hrůzu ve filmu i ve skutečnosti vzbuzují především intenzívní smyslové vjemy a struktura vyprávění se tak přirozeně jeví druhořadá ve srovnání s kamerou a hudbou a zvukem, přičemž právě v těchto oblastech se nacházejí největší přednosti The Conjuring. obvyklé budování napětí v průběhu celého filmu ustoupilo fragmentaci do dílčích scén s vlastní gradací napětí, z nichž každá nabírá na intenzitě ve srovnání s předcházející a dochází tak méně plynulému, zato však lépe rytmizovanému vývoji až k výživnému finále. film se ovšem může touto optikou jevit i jen jako chatrným scénářem nepřesvědčivě přemostěný sled scén usilujících pouze o bezprostřední citový efekt a v důsledku toho i jako bezvýrazný celek nezanechávající nijaký hlubší dojem. (02.08.2013)

"Pozrite, ako vás dostanem aj so stokrát videným!", povedal si talentovaný James Wan. Parádna filmárčina, hlavne tie dlhé úvodné zábery. Poctivá atmosféra 70. rokov, ktorá strašidelným domom svedčí najviac. Kvalitní herci, hrátky so zvukom. Áčková žánrovka, na ktorú môžu byť Warneri pyšní. Ale záver mohol ponúknuť viac. Prvý REC holt nasadil latku finálneho vygradovania sakra vysoko. (16.09.2013)

Desať hodín večer, tma, deka, chipsy a horrorové očakávanie roka môže začať. Wan nesklamal a predviedol ďalší film ako vystrihnutý z učebnice strašenia a hrôzy. Bez dychu som odsledoval poctivú old-school ducharinu, ktorá je akousi poctou pre kulty tohto žánru, vyberá z nich to najlepšie a robí z nich horror (minimálne) desaťročia. Nemusia pretiecť hektolitre krvi, aby film dokázal intenzívne postaviť všetky chlpy na tele. Stačí perfektne vygradovaná atmosféra, pár dobrých nápadov, fungujúci príbeh a spodné prádlo môže ísť do prania. Film, po ktorom budete mať obhryzené všetky nechty, mrazenie v chrbte od prvej klapky po poslednú. Dúfam, že vyhlásenie o konci filmových príspevkov do horrorového žánru Wan ešte prehodnotí a vráti sa s nejakou podobnou chuťovkou. 100%. (22.10.2013)

Je to celkom dobrý horor od Jamesa Wana. Má iba priemerný príbeh o jednej rodine, ktorá sa nasťahuje do zdanlivo obyčajného domu na príjemnom tichom mieste na vidieku, lenže už čoskoro si uvedomujú, že tam nie sú sami, obývajú ho temné sily a ich nenechajú na pokoji. A tak si zavolajú na pomoc uznávaný pár odborníkov na paranormálne javy, ale nanešťastie všetci zisťujú, že sily sú omnoho mocnejšie, ako si spočiatku mysleli. So spracovaním som dosť spokojný, ale mohlo to byť ešte o trochu lepšie. Tieto zápletky o prekliatych domoch moc nemusím, takže som bol pripravený na trochu nižšiu žánrovú úroveň, ale aj napriek tomu ma to spočiatku veľmi nepríjemne prekvapilo. Celá úvodná polhodina je až príliš slabá v každom ohľade, jedno otravné klišé vedľa druhého, celé mi to prišlo len nechcene smiešne, až som sa pri tom cítil trápne a filmu som už nedával žiadne nádeje. Ale našťastie potom už ide kvalita prudko hore, mal som pocit, ako by sa vymenil kompletne celý štáb, dej už začne byť konečne zaujímavý, k čomu výrazne napomáha aj prítomnosť samotných odborníkov, čo to celé mimoriadne osvieži, k tomu zaujímavé tajomstvo predchádzajúcich obyvateľov, pár veľmi dobrých nápadov, pričom to už len neustále graduje a tak ma celý tento zvyšok filmu už skutočne bavil. Dosť spokojný som aj po hororovej stránke, ešte tie počiatočné situácie nestoja vôbec za nič, tie sú len nechcene smiešne, ale následne sa už vylepší atmosféra, dobre funguje aj napätie a aj samotné hororové situácie sú dosť zaujímavé, len niekedy už zbytočne prehnané, hlavne tie lietania po izbe. Ale väčšina sa našťastie v rámci možností tohto typu filmu vydarí snáď najlepšie, ako sa dá. Len tých ľakačiek mohlo byť menej, keďže ich vôbec nemusím a otravujú ma. Herecké obsadenie je na tom dobre, samotná rodina je úplne ideálna, ale v tomto prípade ma omnoho viac bavili samotní odborníci, či už hlavný pár, ale aj ich pomocníci. Réžia a technická stránka sú výborné, James Wan aj tentoraz dokazuje, že v rámci žánru patrí medzi najlepších, až prekvapivo kvalitná vizuálna stránka, ale samozrejme hlavne funkčné hororové prvky. Po tej úvodnej časti som mal čo robiť, aby som to nevypol, tak ma to nebavilo, ale som rád, že som to neurobil, lebo ten zvyšok je už ako z iného a hlavne omnoho lepšieho filmu. Ale nabudúce by som ocenil už nejaký iný subžáner. 74% (09.10.2013)