V zajatí démonov

Horory skoro nesleduju a to ani sám, ani ve skupinách (obzvláště do kina na to s nikým nepůjdu) a to z jednoho jednoduchého důvodu, nefungují na mě lekačky a tam kde ostatní řičí úděsem já se směju (a to myslím zcela bez nadsázky, obzvlášť když je ta skupinka, proto nikdy do kina, kde nechci ostatním kazit zážitek) a všeobecně na mě hororové propriety (prozkoumávání temných míst, dlouhé pohledy někam, kde "nic" není atp.) působí hrozně bezúčelně. Proč jsem se tedy na tenhle film podíval? Z jednoduchého důvodu, slíbil jsem to (a to i přesto, že Insidious taktéž od Wana jsem těžce odzýval) a tak je tenhle komentář spíš než k jednomu filmu o mém vztahu k žánru obecně. Ne že bych neměl rád "horor" jako žánr, najdou se v něm filmy, které mě baví a dokonce při nich přijde i lehké mrazení v zádech či podbřišku, těch je ale hrozně málo, protože od nich vyžaduju určité kvality a vlastnosti, třebas že nebudou využívat prvoplánově lekaček a propriet (těch kde jsem dal výše pár příkladů), jeden z mála filmů, který za takový kvalitní považuju jest Americká verze Kruhu. Pak tu máme další možnosti, kdy se mi horor může líbit a to tehdy, kdy ho neberu jako zástupce svého žánru, ale jako něco specifického, třebas jako akční atmosferickou podívanou (případ španělského [rec]° ), nebo jako "paranormální drama", kde mi ovšem překáží právě ony věci tipické pro horory. A tady už se konečně dostávám k filmu, ke kterému píšu komentář (o=´ V zajetí démonů by totiž mohl být právě takovým "paranormálním dramatem", jen je tam na můj vkus moc velký důraz na hororovité prvky (ano, já vím, je to jen a jen můj problém), nemám rád, když všechno vypadá prvoplánově temně a zákeřně s pokud možno co nejvíc tajuplnou vizáží- temný strom, temné dveře, temná příjezdová cesta, temné kohoutky u dřezu na nádobí.... A tak jsem v některých částech filmu skoro trpěl. Naštěstí jsou ale zas scény, které fungují, obzvláště ty s dvojičkou démonologů. Závěr se bohužel nese v až moc přepáleném duchu a je rozháraný mezi víc věcí najednou, což výsledku nesluší. Sám za sebe bych dal asi silnější tři hvězdičky hlavně za onu dvojici a v některých pasážích skvělou atmosféru v kombinaci s příjemnou staromilností (nejen co se časového zasazení týče), jenže jako žánrový ignorant a prase dám o jednu víc. A kdo dočetl tenhle komentář až sem, zaslouží si lízátko v barvě dle vlastního výběru, pokud si to přečte i někdo, koho uvidím, nechť se o něj přihlásí. (03.09.2013)

Slusna jizda a asi dosud nejlepsi Wanuv film vkladal jsem do toho velke nadeje a po navsteve temneho kina jsem rad ze opravnene ze zacatku mne to sice moc nechytlo rozjezd je takovej pozvolnej ale pak se rozpouta takovej teror jakej jsem uz dlouho nevidel teda ne ze bych se z toho posral tato tvrzeni mi zase prijdou ponekud prehnana ale je fakt ze par lekacek je vymazlenych a dost casto jsem pri nich prozival prijemne mrazeni v zadech a naskakovani husi kuze prace z atmosferou je excelentni a par bububu je tu fakt lehce drastickych nikomu se slabymy nervy nedoporucuju a jsem rad ze Wan konecne ten ducharskej potencial vyuzil naplno jeho predchozi filmy sice nebyli spatny ale ve srovnani s Conjuring pusobi napr takovy Insidious jako pohadka pro deti takze nastesti porad lze natocit kvalitni atmosfericky horor neni jeste s timto zanrem uplny konec a to je dobra zprava samozrejmne ze na nejakou originalitu zapomente ale to se ani cekat nedalo hlavne ze je to dost desivy tisnivy a pusobivy hlavnim hrdinum jejich udel nezavidim a v tom baraku bych fakt bydlet nechtel skoda trochu odbytyho konce to finalni vymitani uz mi totiz nejak desivy ani neprislo a spis jsem se nad nim pousmal a taky se mi zdalo ze se s tim vsim nakonec preci jenom vyporadali az prilis snadno takze finalni resume asi takhle Conjuring urcite neni bezchybny a rozhodne to neni horor desetileti jak se casto vsude mozne objevuje ale urcite je prijemnou vzpominkou na dobu ve ktere se tocili opravdu horory zamerene predevsim na kvalitni atmosferu a dokazali opravdu vylekat a nepotrebovali k tomu ani hektolitry krve a blitek a spoustu stupidnich vypatlanych drsnych fuckujicich deticek v hlavnich rolich doba kvalitnich hororu jeste neni uplne mrtva a to je pozitivni zjisteni v ramci zanru zatim urcite film roku a na moji strane velka spokojenost (28.07.2013)

Wane, jsi Nový Hitchcock !! Wan zde šel opravdu na maximum! The Conjuring je žánrově jeden z nejčistších a nejlepších hororů za posledních 13 let a konkurenci si stěží najde. Klady: Perfektní práce s kamerou, adrenalinové tempo, znepokojivý smyčcový hudební doprovod, skvělé instinktivní lekačky, hvězdicovité herecké výkony, vytříbený scénář a vražedná ATMOSFÉRA! Zápory: Povědomé teritorium, stopáž dvou hodin je zkratka nedostačující. Tohle je svěží závan čerstvého větru a autentická démonická jízda, která se okamžitě stala mou srdeční záležitostí! Conjuring si vyžaduje Respekt k žánru, jelikož Mámě, Sinistru i Insidiousu nakopal prdel v mnoha směrech ( vzhledem i formou). (27.07.2013)

Jak vidno, Wan si téměř veškeré své neduhy odbyl už v Insidious a kompletně se oprostil od všech rušivých elementů, které nepatřičně a zbytečně nabourávaly jeho komplexní auru. The Conjuring je totiž někde úplně jinde. Chytrý, skvěle načasovaný exkurz zpět do 70. let, s bravurně vykonstruovanou atmosférou a pomalým, staromilským budováním napětí, které jednoduše nepřestává pulzovat. Výrazně mu prospělo roztažení do dvouhodinové stopáže, díky čemuž se dokonale seznámíme nejen s postavami, ale i jednotlivými dílčími liniemi, které se dokonale doplňují v mrazivě kompaktním celku skvostného strašení. S výslednou atmosférou bravurně koreluje i Leonettiho jedinečně hravá kamera a Wanův soustavný nadhled či produktivní hrátky se žánrovými konvencemi a klišé. Za pár let bude The Conjuring oslavovanou klasikou. Nikoliv pro svoji originalitu, nýbrž přímo uhrančivou atmosféru ryzího strachu. A Joseph Bishara je jednoduše král horrorové hudby. (02.08.2013)

J. Wan bola veľmi dobrá voľba, ten malý chlapík vážne dokáže bez problému vybudovať atmosféru strachu. Opustený dom - to je už v hororovom žánri tak obohraná téma, že si mnohí prekvapenie nepripúšťali. Wan to predsa dokázal aj keď sa k výsledku dopracoval postupmi, aké tu už boli. Dobrú atmosféru je treba podporiť hlavne herecky a vedľa sympatickej V. Farmigy zatienila všetkých maximálne presvedčivá Lili Taylorová. Starašilo ma aj foto v menu na dvd, kde drží zápalku v ruke. Práve tú scénu so zápalkami v pivnici si dovolím označiť za najviac strašidelnú a aj tu dokonale platí - bojíme sa najviac toho, čo nevidíme. Režisér si bol toho vedomý a pomerne dlho sa mu darí démona schovávať. Dobrý nápad bol aj zakryť tvár démona plachtou. Menej je niekedy viac. Osobne by som po tej dávke adrenalínu a strachu privítal totálne drsný koniec- to jest , nechať väčšinu alebo všetkých zomrieť( ja viem, že som magor) a dom spáliť na popol...Ten "happyend" akceptujem, ale dobrý horor by mal deptať ešte týždeň "po". 90%. (07.01.2014)